Alexander Van der Bellen

Narodil se ve Vídni roku 1944 estonské matce a ruskému otci nizozemského původu, kteří uprchli z Estonska před stalinismem.^[2] Jeho otec získal roku 1934 po útěku ze Sovětského svazu estonské občanství.^[3] Ruštinu, první jazyk svých rodičů, se nikdy neučil.^[4] Je ženatý s environmentalistkou Doris Schmidauerovou, z předchozího manželství má dva syny.^[5]

V roce 1962 vystudoval akademické gymnázium v Innsbrucku a poté studoval ekonomii na Univerzitě v Innsbrucku, kde získal v roce 1970 doktorát. V letech 1972 až 1974 pracoval v Západním Berlíně na Mezinárodním institutu pro management a správu (Internationales Institut für Management und Verwaltung). V roce 1975 se habilitoval a v letech 1976 až 1980 působil jako docent na Univerzitě Innsbruck.^[6] V roce 1980 byl jmenován řádným profesorem v oboru ekonomie na Vídeňské univerzitě.^[7] V letech 1990 až 1994 zastával funkci děkana fakulty sociálních věd a ekonomie na téže univerzitě.^[6]

V dubnu roku 2016 se ucházel o post rakouského prezidenta. V prvním kole voleb 24. dubna získal 21,4 procenta hlasů a do dalšího kola postoupil společně s Norbertem Hoferem, vítězným kandidátem strany FPÖ. Druhé kolo 22. května vyhrál s výsledkem 50,3 % hlasů.^{[1][pozn. 1]}

Úřadu se měl ujmout složením slibu 8. července 2016, avšak 1. července 2016 rakouský Ústavní soud kvůli početným přestupkům proti pravidlům sčítání korespondenčních hlasů zrušil platnost druhého kola voleb.^[9] Od 8. července vykonávalo pravomoci prezidenta tříčlenné předsednictvo rakouské Národní rady.^[1] Opakované druhé kolo 4. prosince vyhrál Bellen se ziskem 53,8 % hlasů.^[10][11] Do úřadu spolkového prezidenta nastoupil složením přísahy 26. ledna 2017.^[12]

Vítězství Van der Bellena v prezidentských volbách uvítali český premiér Bohuslav Sobotka i český ministr obrany Martin Stropnický.^[13]

Van der Bellen podporuje sňatky homosexuálů, ochranu životního prostředí a evropskou integraci. V souvislosti s evropskou migrační krizí kritizoval v roce 2016 tehdejší rakouskou vládu za „tvrdý postup vůči uprchlíkům“ a podporoval politiku německé kancléřky Angely Merkelové.^[1]

Opakovaně se vyjádřil, že jako prezident by nejmenoval zástupce Svobodné strany Rakouska do čela vlády, a to i v případě, že by strana vyhrála příští parlamentní volby.^[1]

Van der Bellen podporuje možnost dvojího občanství.^[14]

V roce 2017 prohlásil, že jestli bude pokračovat šíření islamofobie, tak přijde den, kdy budou ženy vyzvány k nošení islámského šátku ze solidarity k obětem islamofobie.^[15][16]

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Van der Bellen na Wikimedia Commons
• Alexander Van der Bellen na Instagramu (německy)
• Alexander Van der Bellen na Facebooku (německy)
• Alexander Van der Bellen na X (dříve Twitteru) (německy)