Chemik

Chemik je osoba s chemickým vzděláním a/nebo s praxí v chemických oborech. Je to tedy obvykle absolvent chemické střední školy a/nebo některé z vysokoškolských fakult s chemickým zaměřením.

Chemici se sdružují v regionálních, národních i mezinárodních spolcích (organizacích) a pořádají odborná setkání (sjezdy, konference, semináře atp.).

Své poznatky z výzkumu i z praxe publikují chemici v odborných časopisech, ve sbornících z odborných setkání a dnes také prostřednictvím internetu.

„	Chemikové jsou prazvláštní třída smrtelníků, kteréž jakýsi nesmrtelný pud pohání ku vyhledávání rozkoší v dýmu a parách, plamenech a mouru, mezi jedy a ve skromnosti. A přece, zdá se mi, vedu život utěšený a nechť zemru, kdybych se odhodlal vyměnit své místo s králem perským.	“
— Johann Joachim Becher (1662).^[1]

„	... já se musím přiznat, že mně bylo někdy skoro líto lidí, kteří měli ten hrozný osud, že se nestali chemiky a neokusili stejnou slast jako já. Pro mě je chemie dodnes čímsi omamně krásným.	“
— Rudolf Zahradník.^[2]

Reference

↑ ZÝKA, Jaroslav; KARPENKO, Vladimír. Prvky očima minulosti. Praha: Práce, 1984. 240 s. S. 5.
↑ ZAHRADNÍK, Rudolf; JAKLOVÁ, Lenka. Myšlení jako vášeň. Rozhovor Lenky Jaklové s profesorem Rudolfem Zahradníkem. Praha: Academia, 1998. 180 s. ISBN 80-200-0716-4. S. 101. S životopisnou poznámkou.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu chemik na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo chemik ve Wikislovníku

[1] ZÝKA, Jaroslav; KARPENKO, Vladimír. Prvky očima minulosti. Praha: Práce, 1984. 240 s. S. 5.

[2] ZAHRADNÍK, Rudolf; JAKLOVÁ, Lenka. Myšlení jako vášeň. Rozhovor Lenky Jaklové s profesorem Rudolfem Zahradníkem. Praha: Academia, 1998. 180 s. ISBN 80-200-0716-4. S. 101. S životopisnou poznámkou.

[1]