Grafit

Grafit pojmenoval v roce 1789 Werner, z řeckého grafein – psát (tedy kámen sloužící ke psaní).

Tvoří pigment ve vápencích a jílovitých břidlicích. Ložiska grafitu vznikají při přeměně usazených hornin ze zbytků organických látek a tvoří vrstvy nebo čočkovitá tělesa v rulách, svorech, fylitech nebo mramorech. Může být také magmatického původu – nalézá se v pegmatitech.

Tvoří šupinky, ploténky, sférické agregáty, zemité výplně. Krystaly se vyskytují v přírodě vzácně, mají tvar hexagonálních tabulek.

• Fyzikální vlastnosti: Píše po papíře, otírá se o prsty (má tvrdost 1), na omak mastný, hustota 2,1–2,3 g/cm³ (kolísá vlivem příměsí), štěpnost dokonalá podle {0001}, lom nerovný. Bod tání je cca 3000 °C. Dobře vede elektrický proud. (Elektrická vodivost grafitu dána jeho strukturou.)
• Optické vlastnosti: Barva: černá, tmavě až ocelově šedá. Vryp je tmavě ocelově šedý a lesklý. Průhlednost: neprůhledný. Lesk: kovový až matný.
• Chemické vlastnosti: Tvořen uhlíkem (jde v podstatě o zvrstvený grafen) s příměsemi H, N, CO₂, CH₄, SiO₂ aj. V kyselinách je nerozpustný, reaguje pouze s HNO₃ při povaření.

• chaoit
• diamant
• lonsdaleit

Díky vlastnostem je velmi široké.

• Užívá se k psaní – tuha v tužkách je vypálená směs grafitu a jílovitých minerálů.
• Tzv. uhlíky jsou součástí mechanických komutátorů v elektromotorech.
• Grafit slouží jako moderátor v některých typech jaderných reaktorů.
• V metalurgickém průmyslu se vzhledem k jeho značné tepelné odolnosti z něho vyrábějí tavicí kelímky, vyzdívky nístěje vysoké pece; jako separátor slouží na vymazávání slévárenských forem.
• Z grafitu se vyrábějí elektrody pro elektrolytickou výrobu hliníku nebo křemíku, elektrody do obloukových pecí na výrobu oceli.
• Je součástí suchých i olejových maziv (plastické mazivo s grafitem).
• Je hlavní součástí záporných elektrod lithium-iontových baterií.
• Je náplní grafitové pumy, neletální zbraně. Grafitové částečky jsou přitahovány k elektrickému vedení a obvykle rychle ničí pojistky elektrických rozvoden. Možnosti a účinnost univerzální pumy s grafitovou submunicí byly poprvé ověřeny ve válce v Perském zálivu v roce 1991.^[2]

V roce 2018 se nejvíce grafitu těžilo v Číně (630 000 t, tzn. 68 % světové těžby), dále v Brazílii (95 000 t), Kanadě (40 000 t), Indii (35 000 t), Mosambiku (20 000 t) a na Ukrajině (20 000 t).^[3]

Naleziště v Česku:

• Český Krumlov, Bližná, Černá v Pošumaví, Koloděje nad Lužnicí, Staré Město pod Sněžníkem, Velké Tresné

Světová ložiska:

• Německo – v okolí Pasova magmatická ložiska, v pohoří Harz metamorfní ložiska;
• USA – státy Alabama, New Jersey, New York;
• Rusko – Tunguzská oblast na Sibiři;
• Kanada – provincie Québec žilná ložiska;
• Srí Lanka – žilná ložiska;
• Madagaskar – metamorfní ložiska
• a další

• PALACHE, Charles; BERMAN, Harry and FRONDEL, Clifford. Dana’s system of mineralogy. Volume I. Elements, sulfides, sulfosalts, oxides. 7th edition. New York: John Wiley and Sons, 1944, s. 152–154. ISBN 0471192392.
• ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 3., uprav. vyd. Praha: Aventinum, 2021. 519 s. (Velký průvodce). ISBN 978-80-7442-126-6. 

• Seznam minerálů
• Uhlík
• Grafitový důl v Českém Krumlově

•   Slovníkové heslo grafit ve Wikislovníku
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu grafit na Wikimedia Commons
•   Galerie grafit na Wikimedia Commons
• Grafit na webu mindat.org (anglicky)
• Grafit na webu Webmineral (anglicky)
• Grafit v atlasu minerálů (německy)
• Mineral data publishing (PDF)
• Multimediální studijní texty z mineralogie pro bakalářské studium
• The graphite page (anglicky)