Konflikt

• názorový nebo mocenský
• vnitřní (intrapersonální, vnitřní dilema) nebo vnější (interpersonální)
• Konflikt antagonistický – konflikt vznikající na základě třídní společnosti, představuje střet zájmů sociálních tříd a skupin. Z marxistického pohledu je konflikt za daných výrobních vztahů nesmiřitelný.^[1]
• Konflikt institucionalizovaný – typ konfliktu, ve kterém účastníci sledují konkrétní cíl. Konflikt probíhá podle daných společenských pravidel. Charakteristickým znakem je dlouhé trvání konfliktu, přičemž je společensky uznáván.
• Konflikt latentní – Konflikt je skrytý, není tedy veřejně rozpoznán ani uznáván, nemůže být řešen přípustnými prostředky, které by společnost přijímala.^[1]
• Konflikt neformální – konflikt neřešený v rámci formálních instancí (úřad, soud atp.), Charakteristické pro tento konflikt je, že se neřídí pomocí postupů upravených pravidly.
• Konflikt potlačený – konflikt odehrávající se ve velmi propojené sociální skupině, kde není možné projevovat nepřátelské pocity otevřeně, na projev těchto pocitů se nahlíží jako na ohrožení skupiny. Členové skupiny musí tyto *pocity potlačovat, nicméně když se konflikt následně rozpoutá, objevuje se u účastníků nepřiměřená agresivita.^[3]
• Konflikt pravý – zúčastněné strany používají konflikt k dosažení konkrétních cílů, konflikt končí až v době, kdy je dosaženo cílů, případně ekvivalentů cílů.
• Konflikt nepravý – Konflikt, ve kterém je alespoň pro jednu stranu konflikt samoúčelný, cílem konfliktu je uvolnit napětí.
• Konflikt sociální – konflikt, pro který je charakteristický protiklad zájmů, ze čehož vznikají spory mezi jednotlivci nebo skupinami. Sociální konflikt představuje spor mezi sociálními vrstvami či třídami, ve kterém se užívá nátlakových prostředků a bojů k dosažení vlastních cílů či odvrácení vlastní porážky. Vztahy mohou být v rámci sociálního konfliktu upraveny pravidly či dokonce zákony (příkladem může být konflikt zájmů zaměstnavatelů a zaměstnanců).

Příklady konfliktů

• konflikt vztahů – například manželský trojúhelník
• konflikt hodnot – spor mezi dvojí povinností nebo touhou;
• konflikt zájmů – mezi zájmem instituce a osoby, jež ji zastupuje
• konflikt informací – rozpor údajů nebo jejich interpretace
• konflikt strukturální – mocensky nevyvážené organizační struktury
• konflikt role – rozdílné definice role v závislosti na vztahu k nositeli

Konflikt bývá doprovázen nejistotou, nervozitou, strachem a může vést k frustraci i agresi. V konfliktu se mísí prvky věcné a iracionální. Pro vyřešení konfliktu je často nutné uvážit více alternativ.

Chování v otevřeném konfliktu

Otevřený konflikt dvou osob může vyvolat jednání, chování nebo reakce partnera, daná například:

• osobnostními dispozicemi
• aktuálním psychickým stavem
• frustrací, nesplněným očekáváním
• absencí alternativních voleb
• záměrem jako prostředek k získání převahy
• nedorozuměním, chybným chápáním chování, projevů, osobností partnera
• nezvládnutím aktuální role

Druhy motivačních konfliktů

• konflikt dvou pozitivních motivů – jedince lákají dva cíle, ale nelze se věnovat oběma (např. volba mezi dvěma televizními programy)
• konflikt dvou negativních motivů – buď splnit nepříjemný úkol nebo přijmout trest za jeho nesplnění
• konflikt mezi pozitivním a negativním motivem (např. dítě by rádo pohladilo psa, ale bojí se ho)
• dvojitý konflikt kladné a negativní motivace (dítě by chtělo vylézt na strom a bojí se, chce získat obdiv kamarádů, a zároveň se bojí nezdaru)

Při analýze textů týkajících se sociálního konfliktu můžeme narazit na řadu modelů. Můžeme jimi rozumět popisy jevů, které uvádějí jejich prvky a vazby mezi nimi a splňují požadavek adekvátního výkladu zkoumaného jevu. Modely jsou tak zvláštním typem teorie. Pro porozumění konfliktu jsou důležité přinejmenším dvě třídy modelů: modely strukturální a modely fázové neboli vývojové.^[4]

Ten operuje s nejdůležitějšími prvky zkoumaného jevu. Takovým modelem je například souhrn vlastností, které jsou identifikovatelné v případě všech konfliktů. Jsou jimi:

• předmět sporu
• charakteristiky konkrétních stran
• vztahy mezi konfliktními stranami
• sociální kontext konfliktu
• prostředky použité v konfliktu
• efekty konfliktu.^[5]

Fázový nebo také vývojový model konfliktu říká, jakými fázemi by mohl studovaný konflikt procházet. Tyto modely nabývají tří forem:

a) eskalace a deeskalace- je model konfliktního chování, ve kterém po sobě ve spirále následují podmínky konfliktu, manifestace konfliktu, eskalace, deeskalace, ukončení konfliktu a jeho důsledky. V průběhu eskalace a deeskalace se proměňuje mnoho skutečností a konflikt se tak nikdy nevrací do podmínek, které existovaly v okamžiku jeho vypuknutí. Model nepočítá s eventualitou, že může dojít k návratu z určité fáze do fáze předcházející, tedy např. z deeskalace bez ukončení konfliktu do jeho eskalace.

b) eskalace- je model, který pracuje s třemi hlavními stupni, přičemž v rámci každého hlavního stupně existují tři specifické stupně. Tento model počítá se vzájemným zničením soupeřů a tedy v určitých situacích s nevratností konfliktních procesů

c) deeskalace- je soubor propojených procesů, jež znamenají redukci přinucení, tenze, strachu atd. Vychází z přesvědčení, že usmiřování není jednoduše opakem přinucení. Deeskalační proces obsahuje následující fáze:

• otevření nového kanálu komunikace
• změna rétoriky v popisu konfliktního systému
• odstranění nebo změna přinucení, limitů nebo sankcí
• změna statusu hlavních zadržených
• výměna vůdců nebo hlavních úředníků, především jestřábů
• veřejné uznání určité odpovědnosti za existenci a pokračování konfliktu
• uznání existence soupeře a práva jeho vůdců reprezentovat skupinu
• modifikace nebo změna ideologických aspektů ospravedlňujících opuštění cílů sporu nebo násilných akcí
• časově omezené odstoupení od násilných akcí
• připuštění participace v neformálních diskuzích o řešení předmětu konfliktu

Uvedené modely jsou východiskem pro analýzy konfliktních událostí nebo našeho vědění o konfliktu. Před započetím zkoumání se musí každý sociolog rozhodnout, jaký model zvolit, a posoudit, zda jeho volba odpovídá předmětu výzkumu.^[6]

• Sociologie konfliktu
• Sociální problém (typ sociální interakce)
• Konfliktualismus
• Teorie konfliktů

• ABERCROMBIE, Nicholas, Stephen HILL a Bryan S TURNER. The Penguin dictionary of sociolgy. 2nd ed. London: Penguin Books, 1988, xi, 319 s. ISBN 0-14-051184-9.
• CORNELIUS, H. and FAIRE, S. (2006): Everyone Can Win. Sydney, Simon & Schuster.
• DAHRENDORF, Ralf. Moderný sociálny konflikt: esej o politike slobody. Překlad Ferdinand Pál. Bratislava: Archa, 1991, 320 s. ISBN 80-7115-024-X.
• DAHRENDORF, Ralf. Pokoušení nesvobody: intelektuálové v časech zkoušek. Vyd. 1. Překlad Jana Zoubková. Jinočany: H, 2008, 228 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978-80-7319-065-1.
• EGGERT, M. A.; FALOZON, W. (2005): Řešení konfliktů. Praha, Portál.
• GIDDENS, Anthony a Philip W SUTTON. Sociologie. Vyd. 1., aktualizované a rozšířené. Praha: Argo, 2013, 1049 s. ISBN 978-80-257-0807-1.
• HARRINGTON, AUSTIN, kol. Moderní sociální teorie, Vyd. 1. Praha, Portál, 2006. 496 s. ISBN 80-7367-093-3
• JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0.
• MARSHALL, Gordon. A dictionary of sociology. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 1998, viii, 710 p. ISBN 0-19-280081-7.
• MCCONNELL, J. A. (2001): Mindful mediation: A handbook for buddhist peacemakers. Dehiwala, Buddhist Cultural Centre.
• MILLS, C. White collar: the American middle classes. 50th anniversary ed. /. New York, N.Y.: Oxford University Press, 2002, xx, 394 p. ISBN 0-19-515708-7.
• MILLS, C. Sociologická imaginace. Vyd. 1. Překlad Václav Dušek. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 310 s. MOST (Sociologické nakladatelství), sv. 2. ISBN 80-86429-04-0.
• MILLS, C. The power elite. Oxford: Oxford University Press, c1956, 423 s. ISBN 0-19-500680-1.
• MILLS, C a John SUMMERS. The politics of truth: selected writings of C. Wright Mills. New York: Oxford University Press, c2008, xii, 296 p. ISBN 978-0-19-534304-5.
• ŠUBRT, Jiří. Historická sociologie: teorie dlouhodobých vývojových procesů. Plzeň: Čeněk, 2007, 548 s. ISBN 978-80-7380-061-1.
• TILLETT, G. (1999): Resolving Conflict a practical approach. Oxford University Press.
• ZNEBEJÁNEK, František. Sociologie konfliktu. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2015, 172 s. Základy sociologie. ISBN 978-80-7419-177-0.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu konflikt na Wikimedia Commons
•   Téma Konflikt ve Wikicitátech
•   Slovníkové heslo konflikt ve Wikislovníku
• Conflict Resolution Information
• Alliance for Conflict Transformation Archivováno 11. 3. 2019 na Wayback Machine.
• Exkurze do "jiného světa" - technika řešení a transcendování konfliktů (ke stažení)
• UNDERSTANDING CONFLICT AND WAR: VOL. 2: THE CONFLICT HELIX By R.J. Rummel
• Heslo - Konflikt v Sociologické encyklopedii