Nikola Tesla

Nikola Tesla se narodil 10. července 1856 srbským rodičům ve vesnici Smiljan blízko města Gospić v kraji Lika, tehdy ležícím v Chorvatském království (autonomní korunní země v rámci rakousko-uherského Zalitavska). Po absolvování gymnázia v Karlovaci odešel studovat fyziku a matematiku na polytechniku ve Štýrském Hradci. V prvním ročníku složil deset zkoušek s vyznamenáním. Profesoři brzy poznali Teslův talent a umožnili mu, aby pomáhal při fyzikálních pokusech. Při studiu se Tesla setkal s Gramovým dynamem a po mnoha pokusech s ním se utvrdil v tom, že motory na stejnosměrný proud se nehodí pro praktické využití, a v létě 1883 zkonstruoval první motor na střídavý proud. Otec přesvědčil Teslu, aby studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kterou navštěvoval v letním semestru 1880. Zde byl ovlivněn Ernstem Machem. Po otcově smrti ale studia na univerzitě zanechal (měl dokončen jen jeden semestr).^[4]

V roce 1880 se přestěhoval do Budapešti, kde pracoval v telegrafní společnosti a začal se intenzivně zabývat výzkumem elektřiny. Po dvou letech se přestěhoval do Paříže a v červnu 1884 se natrvalo usadil ve Spojených státech (občanství USA získal v roce 1891).

Tesla začal v roce 1884 pracovat ve společnosti Edison Machine Works. Po neshodách s Edisonem v roce 1886 založil vlastní firmu Tesla Electric Light & Manufacturing. Firma především vyráběla a patentovala vylepšení pro obloukové lampy. Tesla se však chtěl věnovat strojům na střídavý proud, s čímž investoři nesouhlasili a propustili ho. Nenašel si práci v oboru a jistý čas jako dělník kopal příkopy. V roce 1887 podepsal smlouvu s Edisonovým velkým rivalem Westinghousem, pokračoval v jeho laboratořích ve výzkumu střídavého proudu a udělal i mnoho jiných objevů.

V roce 1888 učinil objev, že lze vytvořit točivé magnetické pole, jestliže jsou dvě cívky, postavené do pravého úhlu, napájeny střídavým proudem s fázovým posunem 90 stupňů. Tento objev umožnil vynález střídavého indukčního motoru, jenž se dnes obvykle nazývá asynchronní motor. Hlavní výhodou asynchronního motoru (proti stejnosměrným a komutátorovým motorům) je to, že ke své činnosti nepotřebuje komutátor, proto je levnější, má vyšší životnost a hlavně účinnost. Tímto vynálezem odstranil poslední překážku pro rozvoj distribučních sítí střídavého proudu.

Roku 1891 se začal zabývat technologií rádiového přenosu a v roce 1893 jako první na světě veřejně předvedl radiokomunikační přístroj. Teslovy objevy a vynálezy pokračovaly i v následujících letech: nechal si přihlásit kolem 300 patentů. Mnoho jeho objevů vzniklo jako vedlejší produkt základního výzkumu a někdy si ihned neuvědomil jejich budoucí potenciál, a tak je nepublikoval a později mu nebylo přisouzeno prvenství.

V 90. letech narůstaly Teslovy konflikty s Edisonem v tzv. „válce proudů“, v níž se horlivě diskutovalo o vhodnosti užití stejnosměrného nebo střídavého elektrického proudu v rozvodné síti. Edison, který si chtěl udržet příjmy z patentů na stejnosměrné přístroje, vynaložil mnoho úsilí a prostředků, aby Teslův koncept znevěrohodnil, ale nakonec neuspěl a v roce 1896 firma Westinghouse Electric Corporation uvedla do provozu velkou elektrárnu na Niagarských vodopádech s využitím dvoufázových alternátorů.

V roce 1899 se Tesla přestěhoval do městečka Colorado Springs, kde si vybudoval velkou specializovanou laboratoř, ve které se několik měsíců zabýval pokročilými a vizionářskými výzkumy souvisejícími hlavně s bezdrátovým přenosem elektrické energie. V roce 1900 Tesla Colorado Springs opustil, získal finance od miliardáře J. P. Morgana a s jejich pomocí se pustil do velkého projektu tzv. Wardenclyffské věže, která měla umožňovat bezdrátovou distribuci elektřiny na velké vzdálenosti. S výstavbou 57 metrů vysoké věže se začalo na Long Islandu následující rok, celý projekt si však vyžadoval další financování a když Morgan po několika letech neviděl návratnost svých investic, přestal Teslu podporovat. Přestože se Tesla snažil získat prostředky z jiných zdrojů, nebyl úspěšný, projekt nebyl dokončen a Wardenclyffská věž byla v roce 1917 zbořena. Tesla se navíc dostal do velkých právních tahanic s Guglielmem Marconim o vynález rádia. Teslu velmi znechutilo, když Marconi dostal v roce 1909 Nobelovu cenu za fyziku pro objev rádia, ačkoli on ho objevil už několik let před ním.^[5] Přestože jeho prvenství bylo jednoznačně prokazatelné, Marconi měl v té době velký vliv a tak tento spor nakonec vyřešil soud v Teslův prospěch až v roce 1943, tři měsíce po Teslově smrti.^[6]

Teslovy finanční problémy narůstaly, nedařilo se mu získat finance na své projekty a po první světové válce se stáhl do ústraní. Dále pokračoval ve výzkumech, ale už více v teoretické rovině, přičemž se zabýval futuristickými projekty, jako např. tzv. paprsky smrti (teleforce), které v době 2. světové války nabídl vládě USA k případné obraně proti nacistickému Německu, nebo létajícími stroji poháněnými elektromagnetickým polem.

V šestadvaceti letech, které uplynuly od chvíle, kdy byl v roce 1916 Tesla vyznamenán Edisonovou medailí a jeho smrtí v roce 1943, se obecný názor na Teslu postupně zcela změnil. Přestal být považován za seriózního inženýra a v očích veřejnosti se stal stárnoucím podivínem, jenž chrlí fantastické články pro populární časopisy.

Ve svých spisech se zmínil o jím předpokládaných dalekosáhlých důsledcích rozvoje elektrických zařízení, mezi které zařadil vznik celosvětové informační bezdrátové sítě pro přenos hlasu, textu a obrazu. Nikola Tesla, který byl sám prvním, kdo sestrojil a použil rádiové dálkové ovládání, předpokládal vývoj elektrotechniky směrem k umělé inteligenci. Tuto myšlenku rozvedl a předpokládal, že pokud lidstvo bude používat k válečným účelům převážně bojové stroje s umělou inteligencí, z jeho pohledu logicky časem přestane k válkám docházet úplně.

Tesla se v pokročilém věku stal vegetariánem, žijícím pouze na mléku, chlebu, medu a zeleninových šťávách.^[7][8] Nikola Tesla zemřel 7. ledna 1943 v pokoji hotelu New Yorker. Všechny Teslovy zápisky a poznámky po jeho smrti zabavila FBI.^[9]

• Po Teslovi byla v roce 1960 pojmenována tesla, jednotka magnetické indukce
• V roce 2003 se v soutěži Největší Chorvat umístil na druhém místě za prezidentem Josipem Brozem Titem.
• Muzeum Nikoly Tesly se nachází v Bělehradě.
• Jeho jméno nese např.:
  • kráter na odvrácené straně Měsíce
  • planetka 2244 Tesla, kterou objevil Milorad B. Protić
  • mezinárodní letiště v Bělehradě
  • automobilka Tesla
  • československý podnik Tesla
• Pomník věnovaný Teslovi byl postaven mj.:
  • na Niagarských vodopádech ve státě New York
  • v Queen Victoria Parku u Niagarských vodopádů v kanadském Ontariu (představuje Teslu stojícího na části alternátoru)
  • v areálu Teslova laboratoria Wardenclyffe v městě Shoreham ve státě New York
  • před Katedrálou sv. Sávy ve městě New York
  • u rodného domu v obci Smiljan v Chorvatsku
  • v Záhřebu
  • u Národní knihovny Srbska v Bělehradě
  • před Fakultou elektrotechniky Bělehradské univerzity
  • ve Višegradě v Bosně a Hercegovině
  • v Praze (viz níže)

V roce 1880 studoval Nikola Tesla na Karlo-Ferdinandově univerzitě. 28. listopadu 1936 byl Teslovi udělen čestný titul doktora technických věd (dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze a v pražských Dejvicích byla po Teslovi pojmenována ulice.^[10][11][12] Čestný doktorát obdržel také 10. dubna 1937 na Vysokém učení technickém v Brně.^[13] 10. července 1937 na oslavě Teslových 81. narozenin v New Yorku mu předal československý velvyslanec Řád Bílého lva I. třídy.^[14] 7. října 1959 byla vydána poštovní známka s vyobrazením Nikoly Tesly v hodnotě 25 haléřů, navržená Cyrilem Boudou a vyrytá Jaroslavem Goldschmiedem v nákladu 470 000 kusů.^[15]

V červenci 2003 byla odhalena busta Tesly v budově Českého rozhlasu.^[16] 4. září 2014 byl v Praze 6 v ulici Nikoly Tesly odhalen pomník v podobě stylizovaného výboje. S rozměry 270×495×225 cm byl v té době největším pomníkem Nikoly Tesly na světě.^[17] Pomník je dílem akademického sochaře Stefana Milkova a architekta Jiřího Trojana. Základní kámen pomníku byl položen v listopadu 2006 při příležitosti 150. výročí narození Tesly a za přítomnosti chorvatského prezidenta Stjepana Mesiće.^[18]

• Asynchronní motor
• Teslův transformátor
• Teslův ventil
• Teslova turbína
• Bezdrátová komunikace

•  
  Rodný dům
•  
  Nikola Tesla asi v roce 1879
•  
  Teslův transformátor v Australském národním muzeu
•  
  Teslův generátor na výstavě v roce 1893
•  
  Tesla při pokusech s tvarem vinutí transformátoru
•  
  Nikola Tesla v laboratoři v Colorado Springs (vícenásobná expozice)
•  
  Mark Twain v Teslově laboratoři
•  
  Teslova socha u Niagarských vodopádů
•  
  Teslův památník v Praze
•  
  Teslův pomník v Záhřebu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikola Tesla na slovenské Wikipedii.

• LOMAS, Robert. The Man who Invented the Twentieth Century: Nikola Tesla, Forgotten Genius of Electricity. [s.l.]: Headline, 1999. ISBN 9780747275886. (anglicky) 
• CHANEY, Margaret. Tesla. Člověk mimo čas. Překlad Vladislav Malát. Praha: Citadela, 2012. ISBN 978-80-970875-7-9. 
• KENT, David J. Tesla – génius, který zkrotil elektřinu (původním názvem: Tesla: The Wizard of Electricity). Překlad Radek Beneš. 1. vyd. Brno: Jota, 2017. 248 s. ISBN 978-80-7565-238-6. 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikola Tesla na Wikimedia Commons
•   Osoba Nikola Tesla ve Wikicitátech
•   Autor Nikola Tesla ve Wikizdrojích
•   Encyklopedické heslo Tesla v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nikola Tesla
• Fyzik, který změnil svět
• Životopis^{[nedostupný zdroj]}
• Údajný vlastní Teslův životopis
• Disidenti vědy a techniky (vědecky nepodložené, nicméně v bulvární rovině oblíbené spekulace o Teslově díle)
• (srbsky) (anglicky) Nikola Tesla Museum
• (anglicky) Vybrané články od Tesly a o Teslovi
• (anglicky) Co se stalo s Teslovou pozůstalostí