Smolenice

Díky přístupné poloze na okraji Trnavské kotliny a úrodné půdě bylo zdejší území osídleno již v době kamenné. Z té doby se však nedochovalo mnoho archeologických nálezů. Významnější jsou známy až z doby halštatské, kdy na vrchu Molpír nad obcí existovalo velké keltské oppidum. A později i velkomoravské hradiště.

Nejstarší písemná zmínka o Smolenicích je na listině datované 11. května 1240.^[4]
Smolenická fara je uvedena v seznamu far z roku 1390 pod německým názvem Lenstorf a na seznamu z roku 1397 už pod maďarským Szomolány.^[4]
Ve 14. století byl nad obcí postaven hrad jako poslední z řady pevností, jež chránily malokarpatské průsmyky. Na hradě, jenž byl původně královským majetkem, se vystřídala řada majitelů.
Roku 1388 připadly Smolenice na základě darovací listiny císaře Zikmunda vévodovi Ctiborovi ze Ctibořic a Beckova.
Od poloviny 15. století vlastnili hrad i obec hrabata z Pezinku a Svätého Jura.
V 16. století přešel majetek na rod Orzságů a posléze Erdödyů.
Roku 1777 přebírá smolenické panství hrabě Ján Pálffy.
Zdejší zámek, který byl už delší dobu neobývaný a upadal, protože nebyly peníze na údržbu, v období napoleonských válek počátkem 19. století nakonec vyhořel a z původního gotického hradu zůstala jen část vnějšího opevnění. Proto začaly v roce 1853 první práce na opravě bašt.
V roce 1855 založil hrabě Moric Pálffy pod hradem hřebčín pro chov hospodářských koní. Koncem 19. století se zde již chovali i koně kočároví a jezdečtí. S rozpadem rakousko-uherské monarchie však hřebčín zanikl.
Hrabě Jozef Pálffy postavil v letech 1880–1883 poblíž Horných Orešan chemický závod na zpracování dřeva. Pro jeho rychlejší dopravu vybudoval lesní koňskou železnici. V roce 1898 byla vybudována železniční trať z Trnavy do Smolenic.
V roce 1911 začali Pálffyové obnovovat zdejší zámek jako rodinné sídlo. Jeho obnova byla zcela dokončena až po 2. světové válce.
Od roku 1953 slouží zámek jako reprezentační a kongresové centrum Slovenské akademie věd.

• Smolenický zámek s přilehlým parkem se vzácnými dřevinami
• Pozdně renesanční kostel Narození Panny Marie z let 1642–1644 s cenným renesančním zařízením. Kostel, který nechal postavit hrabě Gabriel Erdödy s manželkou Márií Pállfyovou, je vybudován na základech starší gotické stavby, čemuž nasvědčuje presbytář s opěrnými pilíři, zbytky gotických oken ve zdivu a goticky zkosený oblouk. Před kostelem stojí víc než 350letá chráněná lípa, kterou vysadili současně s výstavbou kostela.
• kaple sv. Vendelína s rodinnou hrobkou Pállfyů z roku 1895
• Kaplička sv. Rocha z roku 1715
• Kaplička Nanebevstoupení Páně z roku 1702
• barokní pranýř (sloup hanby) z 18. století
• Pieta z 18. století
• Hrob vynálezce padáku Štefana Baniče a pamětní deska na jeho rodném domě
• Pozůstatky keltského oppida na vrchu Molpír s naučnou stezkou
• Muzeum Molpír v budově staré fary s exponáty ze stejnojmenného halštatského hradiště. Jedna místnost v muzeu je věnována vynálezci padáku Štefanu Baničovi.

Koněspřežná železnice vybudovaná koncem 19. století hrabětem Jozefem Pállfym v okolí Smolenic pro rychlejší dopravu dřeva měla všechny dopravní trasy navržené tak, aby se mírně svažovaly směrem k závodu v Horných Orešanech, což umožnilo samočinnou dopravu nákladu. Před likvidací této železniční sítě v roce 1960 měla celá síť (včetně přípojky vedoucí od železniční trati Trnava – Smolenice do závodu) dohromady 70 km.

Od roku 1976 jsou Malé Karpaty chráněnou krajinnou oblastí. Smolenice se nacházejí právě v oblasti, kde celé pohoří dosahuje vrcholy Veterlín (724 m), Havranica (737 m) a Záruby (768 m) nejvyšších výšek.

Nad Smolenicemi se nachází přírodní rezervace Hlbočianská dolina – kaňonovité údolí s obnaženými skalnatými útvary, krasovými jevy a vzácnou květenou i zvířenou. V její horní části je 9 m vysoký Hlbočianský vodopád, jediný v Malých Karpatech, z něhož však padá voda jen občas, většinou na jaře.

Zajímavostí Smolenického krasu je jeskyně Driny, jež vznikla korozí atmosférických vod v rohovcových vápencích z období spodní křídy. V roce 1929 ji objevili smoleničtí rodáci Imrich Vajsábel a Ján Banič. Jeskyně s bohatou sintrovou výzdobou je 680 m dlouhá a je jedinou zpřístupněnou jeskyní na západním Slovensku.

V Malých Karpatech v okolí Smolenic se nachází vícero zřícenin hradů, například Ostrý Kameň, Korlátka nebo Plavecký hrad.

• Štefan Banič (1870–1941), vynálezce padáku rodem ze Smolenické Nové Vsi
• Karol Frydrych (* 1975), muzikolog, dirigent, skladatel, pedagog
• Alexander Hirner (1911–1987), sociolog
• Štefan Jastrabík (1917–1981), smolenický učitel a regionální historik
• Alexander Kotlán (1887–1967), parazitolog
• František Mihina (* 1944), filozof, rektor Prešovské univerzity

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Smolenice na slovenské Wikipedii.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Smolenice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Fotografie ze Smolenic
• Kongresové centrum SAV Smolenice