Attila
| Attila | |
|---|---|
| Vládce říše Hunů | |
 Attilova podobizna na středověkém medailonu (Certosa di Pavia). | |
| Doba vlády | 434/5 – 453 |
| Narození | okolo 395 |
| Úmrtí | 453? Panonie |
| Předchůdce | Rua a Bleda |
| Nástupce | Ellak |
| Manželky | Kreka Ildico |
| Potomci | Ellak |
| Otec | Mundžuk |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Attila (okolo 395 – březen 453; skutečné jméno není známo, Attila znamená gótsky Tatíček[1]) přezdívaný Bič Boží (latinsky Flagellum Dei) byl nejmocnější náčelník hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.
Attilova Cesta k moci
Attila pocházel z vysokých kruhů hunské společnosti. Jeho otcem byl hunský náčelník Mundžuk (latinsky: Mundiuch), o němž není nic bližšího známo. Attila byl v mládí rukojmím na západořímském císařském dvoře.[1] Mundžukovi bratři Rugila a Octar vládli Hunům od 20. let 5. století. Octar zemřel pravděpodobně v roce 430 během tažení proti Burgundům na Rýně a v roce 434 nebo 435 je údajně zabit bleskem při vpádu do Thrákie také Rugila. Po smrti Rugily nastoupili na hunský trůn Attila a jeho bratr Bleda. Ambice Attilu záhy dohnaly k bratrovraždě (kolem roku 445), čímž sjednotil vládu nad Huny do svých rukou.
Expanze
Attila toužil po ovládnutí území celé Evropy. Vedl řadu velkých nájezdů jak do Západořímské, tak do Východořímské (Byzantské) říše. Účelem těchto vpádů na Balkán, do Galie i na území dnešní Itálie bylo drancování a vymáhání stálých plateb. V roce 451 (snad 20. června) jeho invazi do Galie zastavil římský vojevůdce Flavius Aetius. Jeho spojencem byl především vizigótský král Theodorich I.(419–451). Rozhodující bitva se udála na Katalaunských polích, pravděpodobně v blízkosti dnešního francouzského města Châlons-en-Champagne. V následujícím roce 452 Attila pokračoval s nájezdem do severní Itálie, který ale ukončilo sjednání míru s papežem Lvem I. V té době byli Římané bez spojenců zcela bezbranní. Attilovo vojsko vyplenilo Aquileiu a táhlo dál na jih ve směru na Řím. Během italského tažení však v hunském vojsku propukly nemoci a kvůli tomu možná uzavřel s papežem mírovou dohodu.
Vzhled
Jak přesně Attila vypadal, známo není, ale podle zápisů římských historiků je zřejmé, že nijak zvlášť krásou neoplýval. Po matce zdědil výrazné asijské rysy a byl menší postavy. Měl prý i nápadně velkou hlavu. Jeho tvář byla pokryta řídkými vousy a vlasy byly „postříbřené šedinami“.
Attilova smrt
Stárnoucí Attila se v roce 453 n. l. rozhodl oženit s germánskou dívkou Ildikó, která se měla stát jeho již sedmnáctou manželkou. Po svatební noci ráno byl však nalezen mrtev v kaluži krve. O tom, co se stalo, existují dvě verze. První říká, že Attilu zabila Ildikó ukrytým nožem. Historikové se však většinou přiklánějí k verzi, že se Attila udusil, když mu v noci začala prudce téct krev z nosu.
Konec Hunské říše
Po Attilově smrti začali o vládu mezi sebou bojovat jeho synové, což vyvolalo nevoli mezi podrobenými národy, se kterými údajně jednali jako s otroky. Protihunská koalice vedená gepidským králem Ardarichem porazila v roce 454 n. l. Huny v bitvě na řece Nedao (snad někde v Pannonii). Attilův syn Ellak (Ellac) byl v bitvě zabit. Zbylí Hunové poté odešli do černomořských stepí a dvě desítky let poté se zcela vytratili z historických pramenů.
Attilův hrob
O Attilově hrobě koluje množství pověstí. Údajně byl pohřben v hrobce s obrovskými poklady. Jeho tělo pak bylo uloženo do trojité rakve, přičemž první byla ze zlata, druhá byla stříbrná, která byla uložena ještě v třetí železné rakvi. Kde se hrob nachází, není známo, neboť prý přes něj byla svedena řeka (nejčastěji je řeč o Tise), a otroci, kteří hrob stavěli, byli všichni pobiti. O nalezení hrobu se pokoušelo mnoho hledačů pokladů, pátrali na řadě míst v Rumunsku, Maďarsku, Srbsku, a dokonce i v Nákle u Olomouce. V roku 1933 prohledával Ing. František Štěpán kuželovou vyvýšeninu (cca 18m) u Martina, (SK), dnes část Košúty. Kopáči v hloubce 20m našli silně železitou horninu, poklad nenašli ani o dalším hledání. Po hrobu však není ani stopy. Případné nálezce má odradit nápis Fulgur conditum – zakopaný hrom, varující před temnou silou střežící hrobku. Podle známého českého záhadologa Arnošta Vašíčka se Attilův hrob nachází v hoře Štandl u Sviadnova nedaleko Frýdku-Místku. Blízko česko-polských hranic byl totiž nalezen hunský pohřební hrnec.[2]
Attilova postava v umění
- Niccolò da Casola: Válka s Attilou, chanson de geste
- Stará píseň o Atlim (Atlakviða) – ze sbírky islandských hrdinských písní Poetická Edda
- Attila – opera Giuseppeho Verdiho
- Attila – obraz od Eugèna Delacroixe
- Attila – Konec světa přijde z Východu – knižní román od Williama Napiera
Odkazy
Reference
- ↑ a b MIELKE, Thomas R.P. Attila, král Hunů. 1. vyd. Praha: Alpress, 2003. 405 s. ISBN 80-7218-807-0. S. 352.
- ↑ JIROUŠEK, Martin. Arnošt Vašíček otevřel Muzeum záhad a tvrdí: Hunský král Attila je pohřben nejspíš u Frýdku-Místku. ostravan.cz [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online.
Literatura
- BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Attila – Hunové, Řím a Evropa. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2012. 336 s. ISBN 978-80-7429-169-2.
- KAMENÍK, Milan. Attila. Praha: Vyšehrad, 1998. 208 s. ISBN 80-7021-256-X.
- THOMPSON, Edward Arthur. Hunové. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. 343 s. ISBN 80-7106-203-0.
- DJORDJEVIČ, Dejan: Attilův hrob objeven? Deník Svobodné slovo, 7. 12. 1974.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Attila na Wikimedia Commons 
Osoba Attila ve Wikicitátech- Attila na Antice Archivováno 25. 12. 2005 na Wayback Machine.
