Přeskočit na obsah

Maximilian Baillet von Latour

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Maximilian Baillet von Latour
Narození14. prosince 1737
Virton
Úmrtí22. července 1806 (ve věku 68 let)
Vídeň
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Povolánídůstojník a politik
Oceněnírytíř Vojenského řádu Marie Terezie
velkokříž Vojenského řádu Marie Terezie
ChoťCharlotte de Guerin
DětiTheodor Baillet de Latour
RodičeJean Baptist Comte de Baillet et de la Tour
Maria de Rozières
RodBaillet-Latour
PříbuzníLouis Willibrod Antoine de Baillet de Latour (sourozenec)
Graf Karl Theodor Baillet de Latour (vnuk)
Funkcetajný rada
prezident (Říšská dvorní rada)
guvernér (Slezsko a Morava)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Anton Maximilian Joseph Graf Baillet von Latour (frc. comte de Baillet et de la Tour) (14. prosince 1737 na zámku Latour u Virtonu22. července 1806 Vídeň) byl tajným radou a generálem kavalérie.

Život

Hrabě Maximilian Baillet z Latour pocházel z lucemburského šlechtického rodu, který již od 15. století často vstupoval do vojenských služeb burgundských vévodů a později španělských i rakouských Habsburků. Karel VI. rodinu v roce 1719 povýšil do hraběcího stavu Rakouského Nizozemí a Marie Terezie udělila roku 1744 Maximilianovu otci, hraběti Janu Křtiteli Bailletovi z Latour také hraběcí stav pro rakouské dědičné země. Maximilian vstoupil roku 1755 do pěšího pluku Salm-Salm. Účastnil se sedmileté války a v bitvě u Kolína se vyznamenal a byl povýšen na kapitána pěchoty (Hauptmann). V roce 1767 byl povýšen do hodnosti majora (Oberstwachtmeister) a v roce 1769 se stal podplukovníkem (Oberstleutnant). V roce 1772 se stal plukovníkem (Oberst) a v roce 1782 byl povýšen do hodnosti generálmajora (General-Feldwachtmeister). Po povýšení působil jako velitel v haličském městě Wieliczka u polských hranic.

V roce 1787 byl převelen do Rakouského Nizozemí. Zde byl roku 1788 jmenován lucemburským zemským maršálkem. V roce 1790 byl povýšen do hodnosti polního podmaršálka (Feldmarschall-Leutnant) a stal se majitelem pluku.

Od roku 1792 se účastnil války první koalice. Bojoval v Nizozemí, u Rýna a v jižním Německu. Účastnil se bitvy u Fleurus. Roku 1795 velel armádě při Mohanu a Neckaru a zatlačil Francouze až k Mannheimu, který dobyl. V roce 1795 byl vyznamenán řádem Marie Terezie. Následujícího roku byl poražen v bitvě u Biberachu. Ve stejném roce (1796) byl povýšen do hodnosti General-Feldzeugmeister (generál pěchoty a dělostřelectva) a stal se rakouským zástupcem na kongresu v Rastattu. Od roku 1797 byl zemským vojenským velitelem ve spojené korunní zemi Morava a Slezsko a současně byl jmenován tajným radou.

Literatura