Přeskočit na obsah

Václav II. (kníže)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav II.
Český kníže
Doba vlády11911192
Narození1137
Praha
Úmrtí1192 (ve věku 54–55 let)
Míšeň
PředchůdceKonrád II. Ota
NástupcePřemysl Otakar I.
RodSoběslavovci
DynastiePřemyslovci
OtecSoběslav I.
MatkaAdléta Arpádovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav II. (1137 – po 1192) byl český kníže (11911192) z dynastie Přemyslovců, nejmladší syn Soběslava I. a Adléty Uherské, bratr knížete Soběslava II. a údělníka Oldřicha. V letech 1177–1178 byl knížetem olomouckého údělu[1].

Údělník

[editovat | editovat zdroj]

Mladá léta za panování Vladislava II. trávil Václav zřejmě ve vyhnanství. S jistotou se o jeho mládí neví téměř nic. Teprve když roku 1173 dosedl na český trůn jeho bratr Soběslav II., dostal od něho na Moravě vlastní úděl.

Boje o trůn

[editovat | editovat zdroj]

Po vypuzení bratra Soběslava II. staronovým knížetem Bedřichem utekl Václav roku 1179 do Uher. Roku 1184 se vrátil do Čech, když byl povolán od šlechty vzbouřené proti Bedřichovi, a snažil se získat český trůn. Pražský hrad ovšem ubránila Bedřichova manželka Alžběta Uherská a Bedřich s německou pomocí donutil vzbouřené pány k poslušnosti.

Bedřichovým nástupcem se stal Konrád II. Ota, se kterým se Václav rychle spřátelil – spojovali je společní nepřátelé, což byli Bedřichovi bratři. Kromě něj také nalezl Václav druha ve Spytihněvovi Brněnském, vnukovi bratrance jeho otce. Když Konrád v roce 1191 odjížděl na výpravu Barbarossova syna, budoucího Jindřicha VI., do jižní Itálie, pověřil právě Václava správou země. Na této výpravě ovšem počátkem září Konrád zemřel a Václav se tak dostal na trůn. Proti němu ale krátce nato vystoupil pražský biskup Jindřich Břetislav a počátkem roku 1192 osobně vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. a Moravu jeho bratrovi Vladislavu Jindřichovi. Za slíbenou úplatu 6 000 hřiven stříbra císař svolil, zbavil Václava českého trůnu a knížetem provolal Přemysla.

Václav se po statečné několikaměsíční obraně Prahy vzdal biskupovi a na začátku roku 1192 se ujal vlády Přemysl Otakar I. Václav znovu musel uprchnout, spolu s ním utíkal i údělný kníže Spytihněv; oba však byli na cestě byl zajati míšeňským markrabětem Albrechtem Pyšným, švagrem Přemysla Otakara. Zatímco Spytihněvovi se z vězení podařilo uprchnout, o Václavově dalším osudu se už dále nic neví. V míšeňském vězení zřejmě zemřel. Není známo, zda měl manželku a děti.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Oldřich Český
 
 
Břetislav I. Český
 
 
 
 
 
 
kněžna Božena
 
 
Vratislav II. Český
 
 
 
 
 
 
Jindřich Nordgavský
 
 
Jitka ze Schweinfurtu
 
 
 
 
 
 
Gerberga z Gleibergu
 
 
Soběslav I.
 
 
 
 
 
 
Měšek II. Lambert
 
 
Kazimír I. Obnovitel
 
 
 
 
 
 
Richenza Lotrinská
 
 
Svatava Polská
 
 
 
 
 
 
Vladimír I. Kyjevský
 
 
Dobroněga Kyjevská
 
 
 
 
 
 
Anna Porfyrogennéta
 
Václav II.
 
 
 
 
 
Béla I. Uherský
 
 
Gejza I. Uherský
 
 
 
 
 
 
Ryksa Polská
 
 
Almoš Arpádovec
 
 
 
 
 
 
Theodoulos Synadenos
 
 
Synadene Byzantská
 
 
 
 
 
 
 
 
Adléta Arpádovna
 
 
 
 
 
 
Izjaslav I. Kyjevský
 
 
Svjatopolk II. Izjaslavič
 
 
 
 
 
 
Gertruda Polská
 
 
Předslava Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
 
NN
 
 
 
 
 
 
 
  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Konrád II. Ota
Znak z doby nástupu Český kníže
Václav II.
11911192
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Přemysl Otakar I.