Přeskočit na obsah

Georg Ebers

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Georg Moritz Ebers
Narození1. března 1837
Berlín
Úmrtí7. srpna 1898 (ve věku 61 let)
Tutzing
Místo pohřbeníNordfriedhof
BydlištěChotěbuz (do 1856)
Jena (1865–1870)
Lipsko (1870–1889)
Tutzing (1889–1898)
Mnichov (1889–1898)
Berlín
Alma materAllgemeine Deutsche Bildungsanstalt (1848–1852)
Univerzita v Göttingenu (od 1856)
Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně (1860–1862)
Univerzita Jena
Povoláníegyptolog a romanopisec
ZaměstnavateléUniverzita Jena (1869–1870)
Lipská univerzita (1870–1889)
Znám jakoobjevitel Ebersova papyru
Tituldocent (1865), profesor (1868 resp. 1870)[1]
ChoťAntonie Ebers (od 1865)[2][3]
DětiHermann Ebers[3]
Marie Triepel[3]
RodičeMoritz Georg Ebers[3]
Funkcemimořádný profesor (1869–1870)
mimořádný profesor (od 1870)
profesor (1875–1889)
PodpisGeorg Moritz Ebers – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ebersův papyrus ze starověkého Egypta (ilustrační foto)
Desky VI & VII (popisují zranění obličeje) Edwin Smithova papyru v místnosti vzácných knih a tisků; New York Academy of Medicine[4] (ilustrační foto)

Georg Ebers (celým jménem Georg Moritz Ebers;[5] 1. března 1837, Berlín7. srpna 1898, Tutzing, Bavorsko) byl německý egyptolog a romanopisec,[5] objevitel egyptského lékařského papyru s vědomostmi o léčivých rostlinách. Papyrus nalezený v zimě na přelomu let 1873–1874 v egyptském Luxoru se datuje asi do roku 1550 před naším letopočtem. V současné době je uložen v Německu v knihovně Lipské university. Tento Ebersův papyrus je jedna ze dvou nejstarších dochovaných medicínských písemností. [p. 1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Georg Moritz Ebers vystudoval v německém Dolnosaském univerzitním městě Göttingenu práva a v Berlíně orientální jazyky a archeologii.[1] Po studiu egyptologie se v roce 1865 stal docentem egyptského jazyka a starožitností v Jeně (Durynsko).[1] V roce 1868 se stal profesorem a následně v roce 1870 byl jmenován v Lipsku profesorem v obou těchto oborech.[1]

První publikace

[editovat | editovat zdroj]

Do Egypta podnikl Georg Moritz Ebers v roce 1867 první dvě vědecké výpravy. V letech 1867–1868 publikoval své významné literární dílo „Ägypten und die Bücher Moses“ („Egypt a Mojžíšovy knihy“). V roce 1873 koupil v Luxoru papyrus (svitek dlouhý 20,23 m obsahoval 108 odstavců, každý odstavec pak obsahoval po 20 až 22 znacích).[1] V roce 1875 vydal knihu „Papyros Ebers: Das Hermetische Buch über die Arzneimittel der alten Ägypter in hieratischer Schrift“ („Ebersův papyrus: Hermetická kniha o léčivech starých Egypťanů v písmu hieratickém“).[1]

Historické romány

[editovat | editovat zdroj]

Georg Moritz Ebers žil myšlenkou na popularizaci egyptských tradic a objevů egyptologů prostřednictvím historických románů.[1] V roce 1864 vyšla jeho kniha „Eine Ägyptische Königstochter“ („Egyptská princezna“), která byla značně úspěšná. Následovala tematicky obdobná díla:

jež byla vesměs čtenářskou veřejností dobře přijata. Ebersova díla z oblasti historické beletrie situovaná převážně do doby 16. století („Die Frau Bürgermeisterin“ („Paní starostová“) (1882); „Die Gred“ (1887)) ale popularity a úspěšnosti jeho románů s egyptskou tematikou nedosáhla.

Poslední publikace

[editovat | editovat zdroj]

Ebersovy další spisy pojednávaly o Egyptě a obsahovaly též popis prací v Egyptě:

Zdravotní stav George Eberse jej v roce 1889 přinutil opustit místo profesora v Lipsku a odejít do důchodu. Mnoho jeho knih bylo přeloženo do angličtiny. Pětadvacetisvazkové souborné Ebersovo dílo vycházelo ve Stuttgartu v průběhu let 1893 až 1895.[1] Jeho součástí byl i životopis „Die Geschichte meines Lebens“ (Příběh mého života) (Stuttgart, 1893).[1] [p. 2]

  1. Další nejstarší dochovanou medicínskou písemností je lékařský text ze starověkého Egypta – papyrus objevený egyptologem Edwinem Smithem. Tento Papyrus Edwina Smithe byl datován do roku 1600 před naším letopočtem. Svitek má na délku necelých 5 metrů (asi čtvrtina původního textu) a popisuje řešení 48 chirurgických případů. Mezi uvedenými případy je rovněž vůbec nejstarší doložený popis rakoviny, kterou papyrus řadí mezi beznadějné (neléčitelné) případy.
  2. Ebersův životopis je rovněž uveden v díle „Der Forscher und Dichter“ (Badatel a básník) - R. Gosche, G. Ebers, (druhé vydání, Lipsko, 1887)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Ebers na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i KUCHAŘ, Jiří. Galén a svět egyptských mystérií. Regenerace. Březen 2019, roč. XXVII, čís. 3, s. 35, 36, 37. Regenerace, ročník XXVII, březen 2019, strany 35, 36, 37. ISSN 1210-6631. 
  2. Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog. Berlín. Dostupné online. [cit. 2023-01-28].
  3. a b c d Deutsche Biographie. Bavorská státní knihovna, Historická komise při Bavorské akademii věd. Dostupné online. [cit. 2023-01-28].
  4. ANDREW J., Martin. Academy Papyrus to be Exhibited at the Metropolitan Museum of Art [online]. The New York Academy of Medicine, 2005-07-27 [cit. 2015-06-03]. URL archiválie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-27. 
  5. a b Ebers, Georg, 1837-1898 (Ebers, Georg Moritz, 1837-1898) - Německý spisovatel a egyptolog. [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2019-03-28]. Identifikační číslo: jn19990001960;. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]