Jump to content

Petřiny

From Wikipedia, the free encyclopedia

This is an old revision of this page, as edited by Filelakeshoe (talk | contribs) at 09:31, 3 January 2013 (later). The present address (URL) is a permanent link to this revision, which may differ significantly from the current revision.

(diff) ← Previous revision | Latest revision (diff) | Newer revision → (diff)
Ulice Na Petřinách
Pohled z tramvajové smyčky Petřiny osou celého sídliště
Tunel metra na Vypichu – pohled k Motolu (2011)

Petřiny is a neighbourhood in Prague comprising the oldest panel housing estate in the city.[1] Oficiálně se jedná zhruba o základní sídelní jednotku Petřiny I, patřící do katastrálního území Veleslavín, a Petřiny II a III, patřící do katastrálního území Břevnov. Všechny tři tyto základní sídelní jednotky patří do městské části i městského obvodu Praha 6.

Charakter čtvrti

Petřiny jsou jedno z nejstarších sídlišť novodobé Prahy, které vzniklo v letech 1959-1969 pro cca 15 000 obyvatel podle návrhu architektů Evžena Bendy a Vojtěcha Mixy. Nachází se na původně nezastavěné ploše mezi Ústřední vojenskou nemocnicí ve Střešovicích, oborou Hvězda, a křižovatkou Vypich. Sídliště Petřiny patří katastrálně do čtvrtí Břevnov, Veleslavín a částečně též Střešovice. Mezi významné budovy patří budova Ústavu makromolekulární chemie, v němž působil Otto Wichterle, vynálezce měkkých kontaktních čoček (před budovou se nachází jeho památník), hotelový dům v ulici Na Petřinách 392 a studentské koleje - kolej Na Větrníku a kolej Hvězda. Zajímavostí je jediný dochovaný větrný mlýn v Praze (z roku 1722, přestavěn roku 1905) v ulici U Větrníku, který v současnosti slouží jako penzion.[2] Největším parkem je obora Hvězda, u jejíž zdi došlo v roce 1620 k bitvě na Bílé hoře. V sousedství Petřin se nachází břevnovský klášter s přilehlým hřbitovem, na němž je pohřbena řada známých osobností (např. Jan Patočka, Karel Kryl, Ivan Diviš, Anastáz Opasek). Ulice sídliště Petřiny byly pojmenovány roku 1962 a nesou názvy vesměs po význačných komunistech, často zahynulých za druhé světové války.[3]

Historie

Čtvrť byla připojena k Praze v roce 1922, kdy došlo ke vzniku tzv. Velké Prahy. Díky své poloze na rovině byly Petřiny na začátku 60. let vybrány jako oblast nové bytové výstavby. Významná část sídliště byla stavěna pro státní zaměstnance, vojáky, zaměstnance Ministerstva vnitra a členy StB, na jeho stavbě se podíleli i političtí vězni, např. opat Anastáz Opasek.[4] Bylo zde vybudováno jedno z prvních panelových sídlišť v Praze, které má dnes kvůli svému stáří také určité problémy (převážně nestabilní balkony).Template:Fakt/dne Roku 1950 byla do Petřin prodloužena i tramvajová trať vedoucí ze Střešovic (linky 1, 2 a 18), budovaná za vydatné pomoci dobrovolných brigádníků. Poslední dobou vznikají na Petřinách i nové obytné domy s moderní architekturou (Milunićovo sídliště Hvězda).

Doprava

Hlavní dopravní tepnou je ulice Na Petřinách, jež prochází přímo středem čtvrti a po níž je vedena tramvajová trať. Na ni navazují autobusové linky. V roce 2010 byly zahájeny práce na výstavbě metra - prodloužení trasy A ze stanice Dejvická; 18. června 2011 se v tunelu metra na Vypichu konal „den otevřených dveří“,[5][6] podle Portálu hl. města Prahy na rozdíl od dnů otevřených dveří v jiných stanicích zde byly k vidění poprvé po 40 letech i razící štíty.[7] Nachází se zde několik ulic s podobnými názvy, které jsou motivovány větrným podnebím (Na Větrníku, Na Větru, U Větrníku, dříve také K Větrníku a Větrník).

Sousední čtvrtě

Související články

Reference

Externí články