Šúmacu no Harem

Japonská Sexmise, která ale není nikterak zábavná ani překvapivá. Je to nabité sexem a erotikou, což se dalo v takovémto prostředí čekat, scény jsou tak akorát explicitní, aby si ode mě vysloužili čistou nálepku „erotické“ a nijak mě neodrazují, nevadí ani neuráží, což je vlastně asi úspěch. Na druhou stranu z nich ani nejsem nijak jinak „odvázaný“, což by zase mohl být možná fail… Co je na seriálu docela zajímavé a proč jsem na něj dokázal koukat byl fakt, že mi představuje tři odlišné mladé muže v prostředí plném žen a mapuje jejich chování, snaží se o nějaký psychologický obrázek mužské mentality a snad i vývoj postav. I když ono toho vývoje vlastně moc není, a tak je pořád dokážu zaškatulkovat do kategorií – číslo 1 = požitkář, číslo 2 = romantik, číslo 3= outsider.  Jediné, co vidím a co mě po tom všem napadá (co mi to vlastně ve výsledku dalo) je, jak se teoreticky může z čísla 1 stát číslo 2, nebo z čísla 3 zase číslo 1 a tak podobně a docela se tomu, co mi autoři chtějí ohledně toho říct, dá i věřit (protože to není nic světoborného, či neznámého). Největší rozvoj charakteru zaznamenává nakonec rozhodně číslo 3 a je to do jisté míry uvěřitelné, opět se ukazuje, jakou roli hraje u chlapů sebevědomí a taky že není někdy zase až tak těžké s mužem manipulovat. Taky jsem docela zvědavý, kam až se může číslo 3 posunout a trošku mě to děsí, protože mi logika, to co jsem zatím viděl a obecné povědomí o tom, co se může stát z oběti, když dostane moc, hodně napovídá (a navíc mám ještě pořád PTSD z Redo of a Healer). Nejoblíbenější z trojice mi je nakonec číslo 1, protože jeho chování mi přijde v dané situaci tak nějak nejpřirozenější a nebudu lhát, kdybych byl já jedním z mála chlapů v tomto ryze ženském světě, tak i když bych chtěl tvrdit, že jsem určitě dvojka, stejně bych byl prostě jednička… No a k číslu 2, dá se říct, že ho do jisté míry chápu, sice hodně bojuji s tím, že jde o racionálního muže a jeho rozhodnutí ohledně sexu mi za daných okolností moc racionální nepřijde (spíš čistě emocionální), plus obdivuji jeho výdrž, ale v rámci celkového narativu se to nakonec pohodlně ukazuje jako správná volba. Co mě zase až tak nezaujalo a s čím jsem měl docela problém je samotný příběh a jeho občasná nelogičnost a předvídatelnost. Řekněme si upřímně, že ono velké odhalení o tom, kdo stojí za vypuštěním MK viru, tušíte skoro od samotného začátku a podvědomě si jen přejete, aby tam byl alespoň nějaký dobrý plot twist, jako třeba v již zmíněné Sexmisi, ale podle všeho není, a tak je to nudně předvídatelné.  Stejně tak zůstává rozum stát nad rozhodnutím zdejší vládnoucí kliky, jak bude s číslem 2 nakládat a co vše mu dovolí. Po pravdě i veškerá snaha o změnu celkového postoje dvojky je po čase spíš hloupá (a zabředá do pouhé kategorie fanservisu) a říkám si, že logicky by to po prvním neúspěchu UW buď vzdala, nebo spíš řešila úplně jinak…  Animačně průměr s tím, že ke konci už docházel animátorům dech, a tak jsou některé scény dle mého odfláklé a v jedenáctém díle už mě to v jednu chvíli doslova bilo do očí. Co se hudby týká, tak nebudu tvrdit, že je špatná, protože se mi už teď, po necelé hodině od konce posledního dílu, vlastně vůbec nevybaví, skoro jako by tam ani žádná hudba nebyla. Není to hudba do výtahu, není to hudba, která by nepadla k tomu, co se děje na obrazovce, ale evidentně nemá žádný výraz a nezanechá dojem. A nakonec to nejdůležitější, ženy! Další, v čem seriál poměrně selhává, je představit mi nějaký opravdu zajímavý ženský charakter, někoho, kdo by z toho zástupu nějak výrazně vybočoval a o kom bych dokázal říct něco hlubšího, nejen její nejvýraznější vlastnost či vizuální podobu. Nejzajímavější z toho zástupu žen je tak pro mě nakonec Karen (co se stará o trojku), která aspoň působí, že jí o něco jde a chci vědět, jestli se jí to povede (ale ne že bych jí fandil...). Když si to vezmu jako celek, na jednu stranu je tam pár věcí, které udrželi moji pozornost, kdyby byla druhá série, tak bych se na ní ze zvědavosti podíval, ale je tam i spousta věcí, které mě nudí, nebo mi nedávají smysl. 4/10 (18.03.2022) (méně) (více)