Žid Süss

Pro spustu lidí velmi kontroverzní snímek, zachycující příchod a vliv židů v německém městě Stuttgart. Spousta komentujících zde nadává na bezcharakterní propagandu, která mi ale nedělá žádné problémy. A navíc vše od hereckých výkonů až po ten příběh se mi líbilo.Po filmu jsem si zkouknul Jud Süss - Film ohne Gewissen jenž mi odpověděl na některé z mých otázek. Celkem ani moc nechápu zákaz filmu v Německu, Švédsku a Portugalsku, vždyť ten film snad ani nelze moc brát vážně, vždyť je to neškodná fraška, kterou musí brát člověk s nadhledem. (11.11.2012)

Všem, kteří Žida Süsse nazvali průhlednou/tupou propagandou, bych v rámci filmového masochismu doporučila shlédnout Věčného žida. Zvrácený (bráno doslova) 'dokument' na plošné vymývání mozků velkého německého národa (popř. přidružených podnárodů) zachází do netušených krajností a cílený dopad na soudobého diváka byl vzhledem k návštěvnosti mizivý. Naproti tomu Süss ideologii umě podsouvá a sází na vizáž historické fresky – koneckonců, v Evropě má antisemitská politika i tradice pogromů dlouhou a bohatou historii. Z dnešního pohledu film samozřejmě zaostává, ale rozhodně to není nijak tragické – zásluhou německé filmové elity. Ano, staví na kostýmech a dekoracích, takže působí dost toporně (rozuměj divadelně), ale scény s mučením 'přes okno' a zasněžená poprava žádné ohledy na stáří snímku nepotřebují. Jediná sympatická postava snímku, která se nechová, jakoby jí v žilách kolovala rtuť, a nemáte nutkání jí umlátit tupým předmětem (tzn. kladným hrdinou), je překvapivě Oppenheimer. Jeho hedonistická poživačnost u dvora podle kréda ženy, víno, zpěv mu propůjčuje přitažlivost dnešních záporáků. Jako 'zástupný příklad' žida v rámci nacistické propagandy příliš nesedí – pro posun ve společenském žebříčku se vzdal svého přesvědčení a přizpůsobil se většině. Navíc přestože židům umožnil vstup do Stuttgartu, je pro svou bezpáteřnost komunitou prakticky vyloučen. Manipulační přešlapy ale dokonale vyvažuje stokrát omílané zneužití neposkvrněné křesťanské dívky (a abychom si nebrali do huby jen Německo – viz. například Hilsneriáda) P.S.: Díky Exkvizitorovi za asociaci s 1984, sedí skvěle .-) (28.02.2012)

Nebudu tady rozebírat propagandistické motivy filmu, protože tak by film nešel hodnotit. Ale dialogy, režie a vůbec všechny formální prostředky filmu jsou nepovedené, film působí jako parodie na propagandistické filmy, ačkoliv je jedním z nejhorších. Herecky je film dobře obsazen, takže za to dávám tu jednu hvězdičku, ale víc ani ťuk. (10.06.2012)

Viem si predstaviť sfanatizované davy nemeckých divákov, ktorí opúšťali kinosály so zaťatými zubami a myšlienkou, že všetkých židov treba vykántriť. Veit Harlan sa opäť vyznamenal a v duchu etnickej nenávisti splodil na objednávku fašistického Nemecka svoj azda najznámejší "klenot". Historický román Liona Feuchtwangera z roku 1925 bol do značnej miery upravený a prispôsobený dobe. V tomto bol Harlan geniálny, dokázal manipulovať charaktermi postáv tak dokonale, aby mala čistá germánska rasa vždy právo dovolať sa spravodlivosti alebo zaslúženej pomsty. Ak v Zlatom meste útočil na Čechov, v tomto príbehu si vzal na paškál najúhlavnejších nepriateľov - Židov. Film je pre mňa po technickej stránke sklamaním, je však dôležité ho vidieť, aby si každý uvedomil, že nenávisť k rasám sa dá zneužiť pri akomkoľvek nevinnom námete. (12.07.2011)

Ach jo, kdy si konečně drazí kolegové uvědomíte, že tady provádíme reflexi filmů (odtud název Česko-Slovenská filmová databáze) a nikoliv reflexi (jinak ovšem v tomto případě jistě ušlechtilých) politických názorů. Německý film Žid Süß se jmenuje jako román německého spisovatele Liona Feuchtwangera, v obou vystupují postavy totožných či podobných jmen, ale film Žid Süß není román Žid Süß! Po tolika letech života v totalitním Československu, kdy bílé bylo černé a černé bílé (stačí si dnes pustit Televizní noviny po 25 letech a poslechnout si zprávy o dokonalých hospodářských opatřeních Sovětského svazu a naopak ekonomické mizérii Západu), bych čekal přeci jen o špetku víc soudnosti.____ Můj postoj ke kontroverznímu filmu však nic nemění na faktu, že Žid Süß byl "spíchnut pořádně horkou jehlou", což je vidět hlavně na jeho střihu. Některé záběry tak působí spíše jako sestříhané dějství z divadla, kontinuita vázne nebo chybí zcela.___Zajímalo by mě, kdo z hodnotících tento film dokoukal až do konce, kdo z něj viděl aspoň kousek?____Račte si též povšimnout nápadné podobnosti deviantních prvků v chování vévody Karla Alexandera (Heinrich George) a císaře Rudolfa II. (Jan Werich) z filmů Císařův pekař – Pekařův císař. Neinspiroval se tady tak trochu někdo....? (22.11.2008)