Man Thing

Tento film hodnotím bez ironie. Samozřejmě jde o béčko (céčko?) a já k němu budu shovívavý. Scénář slabý, pár scén by i stálo za komentář, ale.... No jednu si neodpustím. Když jede nový šerif v lodi na začátku do města, velmi inteligentně s důležitým výrazem ve táři se zeptá lodivoda" proč se ta hospoda jmenuje u vody?" ten mu odpoví "protože je u vody". Ona totiž byla u vody :-). Jinak režisér nešetřil na efektních krvelačných scénách morfologicky neodpovídajících těl, na začátku byla nezbytná erotika a na konci mokrý happyend. V první půli jsem se celkem nenudl, druhá polovina film stáhl trochu do bažin. Já osobně bych na tuto stvůru poslal práškovací letadlo. Možná by to pomohlo... (16.10.2009)

vynikajúci námet spracovaný v excelentnom scenári, do hĺbky vykreslené postavy, motivácie ich konaní, svižné a vtipné dialógy, prvotriedne efekty a dychberúca atmosféra - to všetko robí z filmu Man Thing nadpriemerný hororový zážitok a . . . nie, nie, nebojte sa, iba srandujem, je to príšerná hovadina, najhoršia comixová adaptácia všetkých dôb, nepochopiteľný výplach filmovej žumpy. všimli ste si, že 90% scenára pozostáva z toho, že po sebe jednotlivé postavy kričia v tmavej bažine? A nikdy to nikto nepočuje. No skrátka "skvost" . . . (30.08.2006)

,,Proč se to tu menuje U vody?" ,,Protože je to u vody..." ,,Aha." Stupidní dialogy, otřesní herci, nesympatický hlavní hrdina, hezká ale blbá slečna, do které se během práce jen tak ledabyle zabouchne, prostoduchý příběh a očekávaný průběh včetně zakončení. Ovšem, ty BAŽINY! Nemohu jinak, ale ode mne mají za 3*. Nádherné, ponuré, se starými pokroucenými stromy, ze kterých visí dlouhé mechy, lišejníky a řasy.... Zelenotemno, mlha, voda se čeří a člověk si hned vzpomene na nejlepší hammerovské horrory. A to je asi tak všechno. Cravenova Msta přichází z močálu mě rozhodně bavila více! (06.10.2011)

"There´s too many thing alive out here." "I´d like to remain one of them." Man-Thing je močiarna príšera z marvelovských komiksov, vzniknuvšia v 70. rokoch, kedy sa vedátor Ted Sallis pokúsil znovunamiešať stratený lektvar menom Super-Soldier Serum, potrebný k produkcii Kapitána Ameriku. Aby mal potrebný kľud k práci, zriadi si tajné laboratórium vo floridských močiaroch Everglades, tam ho vymáknu zlosyni chtiví výsledkov jeho výskumu a prchajúc pred nimi s ovocím svojej práce v striekačke, zmení sa pri nehode spoločným pôsobením vedecko-magicko-močiarnych okolností na záhadnú bytosť, tesne spätú s okolitým biotopom, postrádajúcu vedomie v ľudskom ponímaní, ale reagujúcou na negatívne emócie ničivým dotykom. Komiks bol pre mňa najzaujímavejší keď ho písal Steve Gerber, za pôsobenia ktorého sa Man-Thing stal skôr sprievodcom a svedkom minimálne zasahujúcim do deja, ktorý okolo neho mali na svedomí praktikanti mágie, prírodu plundrujúci podlí inustrialisti, hipíci, mŕtvi klauni a návštevníci z iných časov a dimenzií, pretože z močiaru sa stala medzirealitná brána a križovatka. Svoj debut tu mali napríklad nesuperhrdinskí marvelovci Howard the Duck alebo Foolkiller. Nič z tohto ale vo filme neuvidíte, tam do Prívodia (Bywater) prichádza nový šerif, snaží sa zorientovať v situácii, kedy mu pribúdajú zohavené mŕtvoly, arogantný priemyselník Schist (v komikse to bol F.A.Schist) sa snaží produkovať zisky aj napriek protestom k buldozérom sa pripútavajúcich eko-aktivistov a naša príšera je zredukovaná na pomstiteľa bezprávia proti prírode z indiánskych legiend. Bavili ma tu len burani hláškujúci v južanskej američtine, inak to bola odfláknutá bieda plná klišé na čele s bozkávajúcim sa ústredným párikom, prehnaná cez nažltlý mexický a nazelenalý močiarny filter. O adaptácii sa skoro nedá hovoriť, z predlohy tu nezostalo skoro nič, akurát scenárista "poctil" pôvodných tvorcov tým, že podľa nich pomenoval pár postáv (Gerber, Ploog, Mayerik). Za jednu vysypanú cukorničku. (12.08.2024)

Marveláci si tímto kouskem vybrali hodně slabou chvilku, to je jasná věc. Zvláště pak, pokud se budeme bavit v kontextu komiksových adaptací (dejme tomu) poslední dekády. Když si ale film porovnáme s dalšími béčky stejné kategorie (rozpočet, no-name obsazení), nepůjde o vyloženě nekoukatelný počin. Prostředí bažin, ve kterých se snímek odehrává, má svou působivost i na ten neustálý filtr denních záběrů se dá celkem zvyknout (navíc se tím krotí pocit z celkové lacinosti), zásadní problém ale vidím hlavně v blbosti a kulhavé logice scénáře a neschopnosti režiséra natočit jedinou napínavou scénu - takovou, kde by nesázel na primitivnost zprofanovaných lekaček (ty mu ostatně také nejdou) a pokusil se budovat a gradovat atmosféru tak, aby si divák mohl z pouze tušeného nebezpečí leda tak káknout do textilu. Všechny rekvizity byly přichystány, režisér Leonard (v devadesátých letech natočil solidní thrillery jako TRÁVNÍKÁŘ nebo SKRÝŠ) ale jako by si nedokázal vzpomenout jak s nimi zacházet. 40% (13.07.2010)