McCabe a paní Millerová

Pán McCabe je podnikateľ, ktorý vie ako na to, pokiaľ mu teda nejaký vnucujúci sa ´´partner´´ neukáže, že je to tvrdý oriešok. Majstrovsky nasnímaný anti-western ( v dobe doznievajúceho vrcholu hippies, to rozhodne s týmto žánrom nebolo také, ako 10 - 20 rokov pred tým a žáner sa nejako prispôsobil + brnkavé songy Leonarda Cohena ), ktorý má však len režijné plusy. Nieje to málo, ale v tomto prípade nie dosť. (04.04.2020)

McCabe si bezmála na panenské půdě založí živnost a po čase se k němu přidá světaznalá bordelmamá, která o jeho podnikání nemá valné mínění, ale vidí tu možnosti pro sebe. Zpočátku je to obchodní spolupráce, která pod rukou paní Millerové skutečně jen kvete, pak ale .... Tohle je Altman, jak ho mám ráda, on si ten příběh přímo vyšívá, pomaloučku, trpělivě, malebně. A získal si mě tu i Warren Beaty, i Julie Christie i krásná hudba Leonarda Cohena. (10.09.2006)

Jeden z těch atypických melancholických westernů, které mám tak rád ( Malý velký muž, Život a doba soudce Roy Beana ). Warren Beatty buduje kvalitní bordel, s čímž mu pomáhá Julie Christie a začíná se mezi nimi vytvářet určitý vztah, to ale není jediné, důležitým hybatelem děje jsou právě ony "hamižné rodící se korporace", jak správně píše betelgeuse. Pomalu se odvíjející děj ( to už tak u Altmana bývá ), melancholické náladové písně Leonarda Cohena ( sakra, od toho chlapa si budu muset něco půjčit ), které mají podobný účinek jako Simon a Garfunkel v Absolventovi ( to znamená VELKÝ ), sympaticky obyčejný Warren Beatty. Posledních 25 minut je ukázka režijního mistrovství a ten přenádherný konec, ááách... (31.10.2005)

Cohenovy písničky (asi že k nim mám hodně osobní vztah) tu na mě působí jako afterthought – dodatečný romantizující přílepek k možná až příliš nesentimentální variaci na western (kde ovšem nechybí prazákladní romantické klišé o osamělém vlkovi obracejícím naruby život v zapadákově, jinak už by tomu snad ani western nešlo říkat). Několik momentů (holka s kudlou, rozhovor s právníkem) je jen tak ledabyle hozeno do placu, bez příčin i následků. Zpětně do obrazu vkopírovávané víření sněhu v závěrečném dějství doslova bodá do očí (možná to bylo necitlivým doostřením na DVD). Přes tyhle dílčí rušivé elementy to ale jako celek šlape víc než dobře, ne vždy souvislé střípky jakoby nedotaženého děje skládají atmosférický rozmlžený obrázek postupně rostoucího městečka a komunity v něm, pro kterou jsou city, o nichž zpívá Cohen, nedostupným luxusem; obrázek mikrosvěta, který ve své ubohosti, nevyslovených snech a naivním fanfarónství stojícím proti nemilosrdné realitě „divokého kapitalismu“ odráží leccos obecnějšího o životě, i tom našem dnešním. (16.03.2017)

Shadwellov komentar mi smrdi na kilometre filmovou teoriou - to je teda strasny hnoj, to sa neda citat - to moze oslovit akurat Madsbendera /admin tej odpornej smradlavej zumpy zvanej filmova teoria/ alebo Bludmana- ti ficia na filmovej teorii. Ja som jednoduchy laik - nedouk, ktoremu staci u pohybujucich sa obrazkov len to, ze ci ma to chytilo, ci ma film nejake posolstvo alebo ne. Toto ani nie je art, to je vyslovena nuda - pomale tempo sa sinie asi tak jako keby si slimak dal nainstalovat ABs-ko- proste nudna zivacka, Warren Beatty /Bonnie a Clyde/ mi nikdy nebol sympaticky, nemyslim si ze vie hrat. Krasna priroda v okoli kanadskeho Vancouveru je len prazdnym lakadlom - Reziser Robert Altman natocil podstatne lepsie filmy - Zlodeji jako my a Hrac 1992. 43 % (13.03.2019)