Obsahy(1)
Slávny poľský film nakrútený podľa poviedky Zofie Posmysz je návratom k téme vojny a okupácie. Režisér Andrzej Munk počas práce na ňom havaroval a zomrel. Jeho film s použitím archívnych fotografií z nakrúcania dokončil o dvadsať rokov neskôr jeho blízky spolupracovník Witold Lesiewicz. (oficiální text distributora)
Recenze (27)
Zlatá Palma - výběr ()
Luxusní loď na cestě z Jižní Ameriky do Evropy. Němka Lisa (Aleksandra Slaska) se velice těší do své vlasti. Avšak v Southamptonu přichází na palubu žena, o které se Lisa domnívá, že je Martou, Polkou (Anna Ciepielewska), s níž se setkala v Osvětimi, kde byla před lety dozorkyní. Ve třech retrospektivách si připomíná svoji minulost. Nejprve to jsou pouze cáry vzpomínek, ve druhé verzi, již vypráví svému muži, který toho o ní příliš neví, se snaží postavit do nejlepšího možného světla. Teprve napotřetí se pravda ukazuje v celé své nahotě... Film, jenž se s realitou koncentračního tábora vyrovnává pronikavými, kmitajícími obrázky, je posledním dílem polského režiséra Andrzeje Munka (1921-1961). Jeho tragická smrt přerušila práci na filmu, jejž dokončili jeho přátelé až o dva roky později. Nenatočili ani o metr více, i když bylo známo, že Munk chtěl lodní scény provést ještě jednou. Byly použity fragmenty fotografií, čímž podle mínění některých kritiků vznikl dojem "vnitřního napětí a estetické podrážděnosti". Díky své neúplnosti se film těžko hodnotí a není příliš lehce stravitelný. ()
(KSE - P) PASAŽÉRKA s sebou přináší hned několik problémů, pokud se k ní člověk rozhodne kriticky vyjádřit nebo ji vůbec nějak hodnotit. Nelze si odmyslet faktickou stránku věci, tj. že jde o nedokončené dílo, jehož režisér zemřel během natáčení při automobilové nehodě, a tak si můžeme pouze domýšlet, nakolik by mohl vypadat výsledný tvar. Ten se odhaduje mnohem lépe, než je tomu u jiného snímku s podobným osudem, CALIFORNIA DREAMIN´ (BEZ KONCE), protože nejde o debut. (Ačkoliv je možné namítnout, že u rumunské dramedie lze mnohé usuzovat z Nemescuových krátko- a středometrážních počinů.) Máme tak tendenci předpokládat, že prezentovaný materiál je příslibem - vzhledem k tragické události - nenaplněného velkého potenciálu, což umocňuje ještě fakt, že měl Munk v plánu scény z lodi přetočit, jelikož s nimi byl nespokojen. Pokud ale odhlédneme od "co by bylo, kdyby", vyjeví se před námi žánrově obtížně klasifikovatelný a navíc své vlastní pravidla nedodržující film. Nelze se ponořit do fikce, když sledujeme dochovaný natočený materiál, protože jsme vytrhávání mnohdy zbytečným voiceoverem, který nám má potřebu dovysvětlit myšlenkové pochody postav. Není možné k dílu přistupovat jako k dokumentu, když je pátrání po materiálech a jejich rekonstrukce opomenuta. Munkův přítel, který se projektu ujal, navíc deklaruje, že nebude fabulovat a cokoliv přidávat, ale přesto si v závěru neodpustí nastínění několika vlastních hypotéz na základě fotografií, ačkoliv skutečný konec neznáme a pravděpodobně se ho nikdy nedozvíme. Nechci nijak popírat záslužnost celého projektu i uctivé zpracování všech, kteří se na něm podíleli, ale z hlediska dnešní doby by PASAŽÉRKA byla při nejlepším průměrným bonusovým materiálem na DVD. Nabízelo by se tak srovnání s objevenými vystřiženými scénami z MODRÉHO SAMETU Davida Lynche, ale to by vůči ní vzhledem k dobovému kontextu nebylo fér. ()
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Trochu mi pripadá, že 62 minút na silný film pri celkom neotrelom nápade vtedy ešte neošúchanej témy tak celkom nestačí. Bohužiaľ sme sa už nemohli dočkať hraných scén na lodi, ktoré mohli výrazne dopomôcť k celkovému účinku diela. Herečky sú vybraté excelentne, súcitíme aj s esesáčkou. Tá je svojim spôsobom na tom horšie ako väzenkyňa, pretože je skutočne sama a ako jedna súčiastka v systéme si žiaden osobný život nemôže dovoliť. V inom zmysle je na tom samozrejme neporovnateľne lepšie. Niečo tomu chýba, ale z toho, čo bolo natočené sa urobil stále celkom komplexný, fungujúci film. ()
Keď som si Pasažierku pozrel po pol storočí, už na mňa nezapôsobila tak, ako vtedy. Veľmi jej škodí, že ide o torzo filmu, ktorý nemohol byť nakrútený celý: Aj keď je to pochopiteľnejšia situácia, ako keď film zmrzačí producent, dohadovanie sa o tom, ako to režisér asi zamýšľal nepatrí medzi povinnosti diváka a mohol si to odpustiť aj jeho blízky priateľ, ktorý sa podujal fragmenty filmu poskladať do akého-takého zmysluplného celku. Malo ísť o veľkú tému, veľkú morálnu drámu, mohol to byť skvelý film. Ale na rozdiel od minulosti teraz hodnotím to čo je a nie to čo mohlo byť. Preto iba tri hviezdičky. ()
Film-torzo se bohužel blbě hodnotí. Každopádně je v tom silný potenciál. ()
Bohužel nedokončený, přesto silný a dosti pochmurný film podle skvělé knihy. ()
Méně známý ale povedený a odvážný snímek z prostředí koncentračního tábora během krutého období druhé světové války. ()
Jako - je to torzo. Můžeme film brát jako zajímavost, ale jako plnohodnotný film žel ne. Téma i na tehdejší dobu už přece jen vícekrát zpracované, tudíž nepřekvapivé. Jinak bych opakoval to, co už napsal Bluntman. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 15.3.1968, réžia českého znenia = (ÚPF) --- TECHNICKÁ POZNÁMKA: Na DVD od NFA má film 58 minút. (20.10.2009) ()
Filmové príbehy z táborov smrti boli stále prenikavé a silné ( viď SCHINDLEROV ZOZNAM či ŽIVOT JE KRÁSNY ). Tento je podobne strhujúcou epizódou niekoľkých ústredných postáv, z ktorých sa každá prešla peklom či už to bolo na jednej, alebo na druhej strane. ()
Proslulý nedokončený film Andrzeje Munka, který v době natáčení tragicky zahynul. Žena - bývalá dozorkyně z koncentračního tábora - spatří na lodi ženu (Martu), již považuje za vězenkyni, kterou kdysi poslala na smrt. Retrospektivní záběry z doby války kontrastují se statickými fotografickými obrazy ze současnosti, které jsou torzem Munkem nasnímaného materiálu. Vypodobnění koncentračního tábora je pečlivé a ve výsledku tudíž působivé. Film navíc ponouká k otázce, zda je možné označovat ho zcela za dílo Munkovo. Už jasnější je odpověď na otázku, zda je apel tohoto díla stále aktuální. Viníků a svědků však žije stále méně... Ve kvalitním českém dabingu účinkují Jaroslava Adamová a Jiří Adamíra. ()
Takisto ma mrzí, že hodnotím iba "pracovnú verziu" a pripadal som si miestami ako pri Stroheimovom Greed. Munk mal talent. Výborne využíval juxtapozíciu, vedel narábať s hĺbkou ostrosti aj s klasickými zábermi. Lavíroval medzi účinným sprostredkovaním emocionality a psychológie. Takýto zosobnený pohľad na hrôzy 2.svetovej vojny by aj dnes neprišli vyprázdnené a 100razy variačne opakujúce sa. A to je čo povedať! ()
Zaujímavý film (retrospektívne rozprávaný príbeh dozorkyne a židovky) , u ktorého je škoda, že ho režisér nestihol dokončiť pred svojim úmrtím. Pôsobivé sú najmä herecké výkony oboch hlavných predstaviteliek a stvárnenie koncentračného tábora. Ešte raz škoda, ze ho Munk nedokončil, ale na druhej strane tým, že divák nevie ako by príbeh v určitých fázach ďalej pokračoval, získava film určitú komplexnosť a náročnosť, ktorú by pri dokončení mohol stratiť. ()
Ano, hodnotit pouze část filmu, který zůstal navždy nedokončený, je těžké, ale přece jen, tady je strašně moc vidět, jaký potenciál to mělo a jak silné dílo mohlo vzniknout. Už jen to, co bylo natočeno a zachováno, je nesmírně silné a jen v málo filmech najdete tak silné scény z koncentračního tábora, aniž byste skutečně viděli to, co se dělo. Méně je více, zde funguje dokonale. ()
To, co bych chtěl na filmu vypíchnout, je ta úžasná úcta dodělávky před zesnulým režisérem (nebo se to aspoň tak jeví)... Vedle případů, kdy režisérům ukradnou film, přetočí ho a vystříhané scény spálí, je tady opravdu krásně uctivě přistoupeno k původnímu dílu... Nedokončené scény promlouvají skrze fotografie a vypravěč předkládá možnosti... Film není dokončen, ale tohle dává alespoň svobodnou představu bez znásilnění Munkovy vize.. A vzhledem k tomu, co jsem viděl v Člověku na kolejích, tak věřím, že by film ještě mnohé nabídl... ()
ocenenia : MFF Cannes 1964 - Cena FIPRESCI, Čestné uznanie poroty ()
Těžko na sebe nechat působit nouzově poslepovaný polotovar, u kterého navíc vydavatel DVD zvolil rušivou kombinaci originálního zvuku s titulky u původních Munkových pasáží a česky přemluveného komentáře u Lesiewiczem doplněných fotografických sekvencí, což výsledný dojem ještě víc tříští a komplikuje chápání detailů psychologického soupeření mezi dozorkyní a vězeňkyní, ale svou sílu má tahle „Sofiina volba naruby“ i tak, pro mě nejvíc v okamžicích, kdy nepateticky zobrazuje „všední“ život lágru. Čtvrtou hvězdičku přidávám za naznačený a už nerealizovaný potenciál a záměrně pomíjím, že Lesiewicz navzdory deklarované snaze Munkovy záměry nevykládat po svém a jen předestírat možnosti dělá hlavně v závěru pravý opak. ()
Reklama