Crash

I think we miss that touch so much, that we crash into each other, just so we can feel something. V náhodnom preplietaní ľudských osudov je možno kráľom Alejandro González Ińárritu ale týmmo filmom mu Haggis riadne vytrel zrak. Že je mierne vykonštruovaný? Možno. Ale pravdepodobne najúprimnejší Oscarový film ktorý žiaľ zásluhou nepochopiteľného rozhodnutia distribútorov naše kiná minul oblúkom. K tomu len ťažko niečo dodať. (16.04.2007)

Nefandím příliš filmům, kde se prolíná více příběhů. Tady mi to ale ani nevadí a jednotlivé příběhy se mi zdají plnohodnotné. Nejvíce emocí jsem vnímala při vytahování Thandie Newton z nabouraného auta. Dojaly mě ale i osudy ostatních hrdinů. V některých chvílích jsem měla opravdu na krajíčku. Jinak jsem po většinu filmu žasla nad skvělou hudbou a ojedinělou atmosférou. Film splnil moje očekávání, přesto 5* nedám. Ze začátku byly některé pasáže trochu nudné. (20.08.2011)

Najděte sílu, odvahu a čistou mysl. A nechte se zavléct do srážky. Je to těžší než se zdá, protože možná budete muset překonat předsudky. Ne snad přímo ty rasové, o kterých Haggis vypráví, ale ty čistě filmové. Chce to totiž povznést se nad vykonstruovanost, nevěrohodnost nebo potenciální vypočítavost. Tam totiž tenhle tvůrčí tým určitě nemíří. Byly časy, kdy jsem na Crash pro jeho upřímnost a výmluvnost nedal dopustit jediné křivé slovíčko a přestože už chápu, že do sebe všechno zapadá možná až příliš snadno a zdaleka ne všechny linky jsou bravurně odvyprávěné, je i deset let po svém senzačním oscarovém triumfu bolestivě aktuální a nestárnoucí. Můžou za to herci, scénář, dokonale podmanivá a přitom nenápadná hudba a jedna z nejdokonalejších scén, co jsem kdy viděl a to "I'll protect you", kterou snad nikdo, kdo film viděl, nezapomene. (28.10.2005)

Kdyby to nebylo tak překombinovaný, tak je to výborný, jenže ze začátku se mi zdá, že je to hlavně o rasismu, a postupem času už to tak o rasismu není spíš jako o souhře náhod, které se tu setkaly protože nějakému scénáristovi se to zalíbilo právě tak, a ne jinak. Crash sice vyhrál Oscara, ale je to zároveň film na který jsem se zrovna nijak závratně nechystal a pravdou je, že jsem dělal velkou chybu. Na ten film se skutečně dobře kouká, a každou chvíli jsem čekal, co se změní v příběhu o kterém se předem ví jak dopadne, jen nikdo neví, jak to vlastně proběhne, a to je na tom všem to důležité. Mám tyhle filmy rád, ale nedokážu je hodnotit plným počtem. Stejnak na tom je třeba i Iñárritu, který točí podobné filmy a pravda je, že jsou originální, že jsou zajímavé, a že se na ně hodně dobře kouká. Ale udržet si zapamatovat si veškeré postavy, co kdo jak dělá, jak se kde kdo chová, je občas docela problém, a nechci nadávat na svojí neschopnost vyznat se v příběhu, prostě to není na plný počet. Radši mám prostější, jednodušší a hlavně přímočařejší příběhy, u kterých alespoň vím, na čem si stojím. (04.07.2009)

Milerád stáhnu obvinění, že je Crash přehnaně melodramaticky, na efekt hrající a HLAVNĚ brutálně vykonstruovaný cenolap, když mi ukážete, že před metropolí L.A. stojí cedule s nápisem: Welcome to Los Angeles, CA. Population: 64.. Rasová a sociální tenze v Městě andělů, z které doslova ze dne na den zmizí intolerance jako pára nad hrncem a divák se má na mávnutí ruky dojímat, zamýšlet či hněvat. Haggis zuřivě zalistoval v brožuře How to Win an Oscar a je mi jasné, že všichni akademici, který ten rok vybírali mezi Crash a Brokeback Mountain, museli být z tíže korektnosti vlastního rozhodnutí zpocení až na prdeli. Nicméně já nejsem Crash Test Dummy, Paule. Mít tvůj film v obchodě Guns and Ammo, leží v červené krabičce s nápisem BLANK.. (30.03.2017)