Operace ENTEBBE

Akční je tento film poněkud méně, než spánek slunéčka semditečného, thriller to opravdu není ani náhodou a největší drama jsem zažívala, když jsem u tohoto nudného a zcela odosobněného filmu snažila udržet v bdělém stavu. Snímek se vlastně nikomu a ničemu nevěnuje pořádně, těká z místa na místo, ale zcela bezúčelně. Zhruba kolem 1:10 je asi pět minut, kdy se Izraelci rozhodují o nasazení armády na záchranu rukojmích, které mají jakýs takýs filmový potenciál. (18.08.2019)

Čistě izraeský pohled na záchranou operaci speciální izraelské vojenské jednotky z roku 1976, kdy frankce německých teroristů, bojujících za celosvětový mír, unese francouzské letadlo z Tel Avivu do Paříže. Letadlo však přistane v Ugandě, kde vládne diktátor Idi Amin. Speciální jednotka se i navzdory teritoriálnímu právu vydá cestující zachránit. Tento film, který se, sice ze správné strany, snaží mapovat celý konflikt, však spíše připomíná oslavu izraelské armády. (14.10.2015)

Videl som najprv americké televízne spracovanie, ktoré mi prišiel o chlp lepšie. Predsalen neprekvapí, že Izraelčania nemohli ponúknuť adekvátne remeselné spracovanie. Vidíme napríklad, že cestujúci sa v jednej scéne pripravujú na odlet, v druhej už sedia v lietadle. Pri pristávaní detto...príliš veľké prestrihy. Naopak, prestrihy na pripravujúcich sa (či skôr kecajúcich) vojakov zásahového komanda alebo stretnutia európskych politických elít viac nudia, než zaujmú. Plusom však je, že film sa bez väčších predstavovacích "zdržiavačiek" dostáva rýchlo k veci, charizmatický Kinski je v roli hlavného šéfa teroristov vierohodný a záverečná akčná scéna je pekne nekompromisná. Z filmu cítiť, že je natočený podľa skutočných udalostí bez toho, aby si o tom človek musel viac načítať. (12.11.2023)

V zásade podobne ladený snímok, ako v prípade toho amerického, len je to trochu iný pohľad z tej izraelskej strany možno s viac detailami. Každopádne ale nevidím veľký význam v točení troch filmov v priebehu dvoch rokov o tej istej udalosti. Príbeh samozrejme s odkazom a politickým presahom, ale už po tretí krát jednoducho otravný. 50 % (13.02.2020)

Nejdřív jsem se včera podíval na Raid on Entebbe, americkou televizní pohádku, která byla plná hezky naivní hollywoodské patetiky, a dnes jsem si dal totéž z izraelského pohledu. Chápu proč byl film nominovaný na Oskara -- ten scénář psaný realitou je opravdu silný. Operace Jonatan (původně Blesk) svou smělostí a razancí předčí i legendární osvobození Mussoliniho a jak jsem psal včera, nejlepší je, že se tak opravdu stalo. Film je výrazně zajímavější lokalitami a spádem a věrohodností, než první jmenovaný. Také spousta bodů vyprávění konečně dávala smysl, proti americké verzi, kde občas po střihu najednou byl nějaký děj, o kterém nebylo jasné, jak se k němu dospělo a už vůbec ne proč. Nicméně bohužel, při sledování polopatických dialogů jsem měl dost často pocit, že se dívám na horší průměr turecké kinematografie (modří jistě tuší). Afektované hraní do kamery mě fakt nebavilo. Celý film se točí kolem velitele a plánovače zásahu Jonatana Netanjahua, který si byl zde docela i podobný, a naštěstí, herec jej uhrál docela dobře, tj. dělal z něj skromného hrdinu takovým stylem, že mi nebyl příliš protivný. Jak o tom uvažuji, proti zahrání kohokoli mimo původní letadlo nemám výhrad, nicméně teroristi byli podáni jako karikatury a cestující jako odříkávači stupidit. Chaoticky vypadající zásah mi příliš nevadil, protože mi přišel realističtější než ten "nenápadný" v Raid on Entebbe a uvědomělé lidské prozření teroristy Buchholze apod. tamtéž. Rád bych nějak odlišil to, že se mi tento film zdá lepší, než včera zhlédnutý. Tak nasadím o hvězdu víc -- pět je moc, ale co se dá dělat, nějak si to před sebou obhájím... (19.12.2012)