Zlatíčko

Novodobý Casanova který si nikdy nestele postel, má neochvějnou sebedůvěru, britský akcent a pokaždé na mysli tatínkovu radu "Kdykoli potkáš krásnou ženskou, pamatuj ,že vždycky existuje chlap, kterej jí chce opí..". Jakmile si člověk zvykne na styl vyprávění, začne mu trochu brnkat na nervy, že film postrádá hlavní kostru příběhu - něco, co nedovolí divákovi spustit oči z obrazovky. A taky je to tak trochu šaráda - zrovna tak jako zde Liverpool nebo Manchester dublují NY, celý ten film je v podstatě drama převlečené za komedii. Takové to lehké drama o někom, kdo vede špatný způsob života a má pokřivenou morálku, ale na konci vystřízliví a zjistí, že s čím kdo zachází, tím také schází. Je to škoda, začátek byl osvěžující a originální a románek se Siennou docela zajímavý. Jinak film absolutně neví čím být. Jestli romantikou, dramatem anebo komedií. Přitom to nebylo nijak vtipné, romantické ani dramatické. Pro příště bych prostě prosila budto New York anebo Liverpool, ne takovou podivnou směsici všeho. :) Ale jedno se Alfiemu nedá upřít - konečně jsem pochopila, co všichni mají na Lawovi. (12.06.2013)

Jude Law mi v tomhle filmu velmi připomínal jednoho kamaráda. Naštěstí jen úsměvem. Alfie žije v přesvědčení, že nejen ženy, ale i celý svět byl stvořen výhradně a pouze pro něj a podle toho se i chová. Jenže čím větší iluze, tím bolestnější prozření, a tak i on jednoho dne s úžasem zjistí, že s chlapeckým lookem na věčné časy počítat nemůže, že člověk nedostane vždycky to, co chce, že jeho život je pustý jak lednička na konci víkendu a že si tak dlouho sveřepě hájil svou svobodu a nezávislost, až najednou nemá nikoho, kdo by ho měl rád. Dokonce i solidní kamarád Marlon-Foreman (!) od něj dá raději ruce pryč. Zajímavě pojatý snímek založený na monologu postavy ke kameře o povrchnosti, sobectví, užívání si, a o tom, že není všechno zlato, co se třpytí. (02.07.2014)

Dokud Cockney Alfie surfuje na vlně svého kurevnictví, má to šťávu. Lichotí, svádí, manipuluje, lže, říká lidem, co chtějí slyšet. Při bourání čtvrté stěny naopak sází na cynické glosy a upřímnost, kterou byste slyšet nechtěli. S erektilní dysfunkcí a následným pokusem „aim higher“ se však nastartoval proces, při kterém trhlinami v Alfieho krunýři prosvítala deprese a vy jste měli uvěřit, že mu vlastní sobectví najednou dovolilo trpět. Aby tomu tak alespoň částečně bylo, musí hodně zachránit Jude Law, který obšousta s omezeným datem spotřeby podává o dost jinak než Fassbender ve Studu, ale podstata je stejná.. „I donˈt depend on nobody. Nobody depends on me. My lifeˈs my own.“ Tady bysme mohli skončit. A nebo ještě pokračujeme? „But I donˈt have peace of mind. And if you donˈt have that, youˈve got nothing..“ (07.10.2021)

Ahoj všem. Já tenhle film zbožňuju! Stejně jako zbožňuju původní biják ze šedesátých let, a stejně jako baštím oba hlavní představitele! Jude je mi vzhledem k aktuálnosti trošičku sympatičtější, než Michael, předvádí zde svoji civilní polohu a je stejně neodolatelný, jako v Na dotek. Sekundují mu (oho, čeština dokáže být tak krásně skrytě výmluvná:D) krásné herečky, které sehrály přesně střižené role, to celé korunuje trojlístek Powell/Steward/Jagger podobně skotačivě, jako o osmatřicet let dříve Sonny Rollins. Achjo, musí být skvělé být na chvíli Alfiem.. ..a mít se filmově! ;-) Woo. (23.11.2011)

Podceňovaný, ale dokonale pravdivý film. Příběh začíná jako povrchní sranda a pomalu, nepozorovaně přechází, při zachování si humoru, do mnohem vážnější polohy. Velmi vkusně vedené vnitřní monolgy, které bývají mnohdy problematické, zde přesně plní svůj účel: zjevují jak hlavnímu hrdinovi zvolna dochází, že rozměnil své ženy v drobné a život mu možná mezitím prošel kolem. Jude Law je v této poloze nepřekonatelný. (18.07.2009)