Akce v Istanbulu

Nejsmutnější na tom je, že se člověk dívá na špionážní drama a nejlepší na celém filmu je hudební doprovod…To je k zamyšlení! Než se člověk probere všema těmi špióny – kdo je kdo, kdo s kým peče a proti komu, je víc jak polovina filmu v prdeli a vy už stejně nevíte, jak to bylo na začátku. Sem tam se uskuteční nějaká ta „kruto přísná naháněčka, nebo sledování“ u které málem usnete, abyste se dočkali „nervy drásajícího finále v letištní hale“ – no ty vole, to si dělali snad prdel. Neskutečné množství dialogů, téměř nulová akce, velké množství známých tváří a hlavně NUDA… (15.08.2020)

....s odstupom času sa mi to nezdá až tak zlé.Ani mi to nie je už na smiech....ako kedysi.Vcelku: -dá sa-.Speváčka Minerva Daly zaujímavá i pesničky celkom dobré-žiaľ nenašiel som na nete o nej skoro nič....Všetci herci boli pre mňa ok až na slovenskú herečku Idu Rapaičovú,ktorá je možno charakterná herečka,ale ako špionka a ešte k tomu ako milenka agenta ....no to ani náhodou-to už ozaj nikto tam v Čechách nebol lepší....? nerozumiem tomu obsadeniu...Film hodnotím ako priemer. (29.05.2020)

Možná jste si ve filmu povšimli poněkud exotické barové zpěvačky Giselle. Byla začátkem 70. let nějakou dobu v Československu, párkrát byla vidět v několika našich filmech a TV inscenacích, byl o ní, tuším, natočen i TV pořad s jejími písničkami. Jmenovala se Minerva Daly, pocházela snad z Venezuely, to nevím přesně, ale zpívala docela dobře. (12.07.2008)

To jsem takhle jednou musel večer umývat nádobí a pustil jsem si k tomu televizi, abych si tuto nikterak zábavnou činnost nějak zpestřil. Jaká byla moje radost, když jsem zjistil, že dávají „Akci v Istanbulu“, která podle svého názvu slibovala dramatickou podívanou pro tvrdé chlapy, tedy přesně to, co potřebovala má duše pošramocená vykonáváním oné podřadné práce vhodné leda tak pro ženy. V duchu jsem se smířil s tím, že budu od nádobí často odskakovat, abych shlédl ty časté akční scény. No jo, ale uplynulo deset minut, uplynulo čtvrt hodiny, pak půl, a já jsem nemusel odběhnout ani jednou. Vlastně jednou jo, páč jsem se chtěl přesvědčit, zda mám skutečně puštěnou televizi, neb ten nepřetržitý proud poklidných mono- a dialogů spíše připomínal rozhlasovou hru. No zkrátka jsem poslouchal ty zajímavé debaty a najednou mi přišlo to umývání nádobí jako činnost strašně vzrušující a nedoceněná. Ono se to nezdá, ale je to velice tvůrčí práce – člověk vytvoří ze špinavého čisté, může na odkapávači vytvořit z talířů a příborů všelijaké složité sestavy, stavby, kam se hrabe lego. Když tak člověk loví rukou v zakalené vodě ve dřezu, může si představovat, že je slavný archeolog a se vzrušením čekat, jaký poklad vytáhne… No zkrátka ani nevím, jak ten film nakonec dopadl. (23.05.2013)

Který čert mi napískal, abych se na to koukal... Přitom první dvě minuty filmu jsou slibné. Kamera sleduje neóny podniků dekadentního Západu a k tomu otevírací píseň od Minervy Daly jak z bondovky (skoro). Pak už se jen nezáživně žvaní, jindy rozšafnému agentu Halvovi (Lukavský) se pořád stýská po Praze, až to jednoho dojímá. Peterka žvejká jako o závod – je to americký agent CIA Lino Torrance. V Berlíně jsou agenti všichni. Tím ale až na občasné úkazy končí nechtěná komika a většinu stopáže je to nezábavně blbé. Jak by řekl klasik, samej agent - a hovno. (04.10.2014)