Recenze (2)
Po filmu Aizen Katsura (1938) je tento film další ze starších černobílých japonských filmů, které jsem měla možnost vidět. I když film Tsuruhachi Tsurujiro (český přepis "Curuhači Curudžiró") vznikl ve stejném roce jako Aizen Katsura, úplně se liší. Zaprvé se pro mě liší v dojmu. Aizen Katsura byl docela zajímavý snímek, a na to, že v japonštině ještě nejsem zdaleka tak dobrá, jsem mu i v původním znění bez titulků celkem slušně rozuměla. Na druhé straně Tsuruhachi Tsurujiro na mě udělal dojem užvaněného a uřvaného, nudného filmu, ve kterém nebyl vidět žádný smysl. Zpočátku jsem si myslela, že to bylo hlavně proto, že jsem mu v japonštině pořádně nerozuměla, ale pak jsem se díky vysvětlení našeho japonského učitele dozvěděla, že to není jen tím. Čímž se dostáváme i k dalšímu rozdílu. Tam, kde Aizen Katsura znázorňovala poměry v tehdejším Japonsku, rozpor tradic a moderních tendencí, otázku rozvodu a jiné zajímavé "vhledy" do společnosti, navíc se slušným romantickým příběhem, tam se film Tsuruhachi Tsurujiro podle všeho snažil ukázat jen zmatený, nerozhodný typ moderní dívky, což by samo o sobě nemuselo být tak špatné, ale když k tomu není pořádný příběh, ani žádné vyústění, tak je to prostě o ničem. Film pojednává o bavičské dvojici ženy Curuhači a muže Curudžiróa, kteří společně baví publikum hrou na šamizen a zpěvem. Chvíli to vypadá, že spolu dobře vycházejí a mají se rádi, ale hned nato se hrozně pohádají - a tyhle dva stavy se střídají až do konce filmu. Curuhači Curudžiróovi dokonce slíbí, že si ho vezme, pak ale zas přijde hádka, Curuhači přeběhne k jinému muži, kterému slíbí svou lásku... pak se zas vrátí k Curudžiróovi.... a pořád a pořád dokola. A najednou je konec filmu. Člověk pak neví, co si má vlastně o hlavní postavě Curuhači myslet, a potažmo neví, co si má vlastně myslet o celém filmu. Z filmu si odnáším téměř nulový dojem. ~(0,8★)~ ()
Tsuruhachi a Tsurujiro. Tsurujiro zpívá lidové písně a Tsuruhachi k tomu hraje na šamisen. Mezitím se hádají, ona mu vyčítá, že si ji po 17 letech nevzal, vdá se za dobrodince. Ale hudební výstupy je stále spojují....nic moc. ()