Žena z...

Zvláštní, pro běžného smrtelníka snad až lehce bizarní drama o (primárně psychické) proměně muže na ženu, plynoucí na pozadí čtyř a půl dekád moderní polské historie... Samotné téma v aktuální době plné LGBT+ hypu nelze považovat za moc objevné, současně však dokáže své téma podat jako seriózní drama, dostatečně zaujmout vývojem příběhu a reflexí vícera společenských témat od socialismu 80. let až po nedávnou covidovou pandemii(!). Procházení značným časovým obloukem značně zatraktivňuje rozvleklejší tempo, jen jestli těch témat, často žel spíše zkratkovitě načrtlých, než nějak výrazněji s hlavním tématem propojených, zde nebylo nakonec až moc... Nejspíš je i dobře, pokud film v Polsku rezonuje a vzbudí podporu spřízněných menšin i formou snímku na poli domácí kinematografie, osobně mi však ke 4. hvězdičce ve spojení s menšími výhradami chybí i hlubší vztah k tématu a emočnější zásah z jeho podání. [70%] [Art Film Fest 2024, Košice] (29.06.2024)

Až v samotném závěru na operačním sále film sklouzává k didaktičnosti na jejíž hraně většinu předchozí stopáže (více než méně) úspěšně balancuje. I přes důležitost  tématu a poctivé řemeslné zpracování nakonec ale film silnější dojem nezanechal. Proletí jednotlivými etapami Anjelina života, do hloubky jejích vztahů s okolím (i přes svou velkou stopáž) ale vlastně příliš nezachází. (31.07.2024)

Tento film nie je na 5 hviezdičiek. Ale občas to tak vyjde, že aj keď si uvedomujete množstvo jeho chýb, beztak na vás zapôsobí a chytí vás za srdce. Jeho hlavným problémom je, že sa toho snaží povedať veľmi veľa - veľa rokov, veľa tém, veľa liniek - v čase, ktorý na to nestačí, a tak vo výsledku hovorí mnohé len skratkovito a nie každý sa na to dokáže emočne napojiť. Niektoré dejové línie by bolo treba vyhodiť, iné rozvinúť, niekde ubrať, inde pridať, proste to pekne poupratovať a vyčistiť. Ale ako vravím - ja som aj tak spokojná. Na mňa to fungovalo, ja som to prežívala, mne sa to páčilo. Malebný vizuál, humor i dráma, vhľad do problematiky transrodových ľudí, ktorý sa síce neponára až tak hlboko do vnútra hlavnej ani vedľajších postáv, ale napriek tomu dostávame i keď stručnú, no jasnú predstavu o tom, s čím všetkým sa títo ľudia musia denno-denne celý život potýkať. Nejde o film, ktorý by príliš vytŕčal v svetovej kinematografii, je však prínosný v rámci poľského a V4 kontextu, kde sa o vzájomnej tolerancii ešte máme čo učiť. (IFF Art Film Košice) (29.06.2024)

LFŠ 2024... Viděla jsem zatím 3 filmy Szumowské a tenhle se mi líbil nejvíce. Ano, bylo tam toho hodně, ale to mi nevadilo. Jediné, co mě iritovalo, byl ten "věkový přerod" hlavního hrdiny, kdy se najednou stal vizuálně minimálně o generaci starší než jeho žena (na to se blbě koukalo). Ale jinak to byl silný emocionální zážitek. (30.07.2024)

Život mnohdy není lehký. I já mám občas pocit, že nevím, jak žít svůj život tak, abych se v něm cítil dobře. A ještě horší to je pro člověka, který se cítí býti ženou v mužském těle. To je přesně případ hlavního hrdiny, který žije zdánlivě obyčejný život, ožení se, založí rodinu, ale jeho ženská část se stále více dere na povrch. Velice zvláštní byl tento příběh, který zachycuje 45 let jednoho života, jedné touhy a snu cítit se ve svém životě pohodlně a spokojeně, i kdyby se to mělo stát po oslavě 60. narozenin. Byť je příběh zajímavý a dokázal udržet mou pozornost, mám bohužel problém s jeho rozvleklostí a tempem. Tvůrci toho chtějí říct strašně moc, ale nemohou pak logicky pojmout vše, co by diváka mohlo zajímat. Výsledkem tak je sice solidní drama o tranzici v katolickém Polsku, ale není to něco, co by v dnešní době bylo na filmovém poli originální. [30. Art Film Fest Košice] (28.06.2024)