Svatba bez prstýnku

Kdyby tam nepobíhali esesáci a Karel Höger si tam co chvíli neleštil své medaile, klidně by se mohlo zdát, že jde film z továrny, kde pracují nepohodlní komunistickému režimu. Jak pěkně by to dávalo do souvislosti různé totalitní režimy. To ale evidentně nebyl záměr. Ve druhé půli už není v podstatě co chválit, proto zmíním jen pěkné role Václava Neckáře a Petra Kostky a jako vždy nepřehlédnutelnou Janu Preissovou. (02.04.2007)

Hrdinný proletář vs. zbabělá buržoasie za protektorátu. 1) Slušně řemeslně zpracovaný snímek se slušným scénářem a dobrými hereckými výkony. Film má atmosféru a dá se na něj koukat. 2) Divákovi výrazně pomůže, pokud akceptuje ideologické klišé, že zatímco buržoasie se starala pouze o své majetky a sobecké zájmy, jediným, kdo něco proti nacistům podnikal, byli proletáři. Viděno tímto prizmatem je film velmi dobře a příjemně zpracovaná výpověď o době a mravech. Jinak je to sračka. (04.02.2009)

1. Ohledně Högerova výkonu jsem všecek rozmanitý, na jednu stranu sice odložil svou nepříjemnou afektovanou dikci a mluvil normálně, ovšem na druhé straně hrál sice uvěřitelného, ale dost nesympatického týpka. 2. Zvláštní uznání si zaslouží Mrkvička za svůj výrok "fotr s mámou si udělali pět minut dobře a já tady teď musím trpět", z čehož lze poznat, že i lumpenproletariát s reakčně živnostenskými sklony může mít leckdy větší pravdu než uvědomělý dělník 3. Chápu, že v socialistických dramatech nemusel být hlavní hrdina zrovna krasavec, protože se tehdy cenily jiné hodnoty - správný původ a názory - ale proč režisér do titulní role obsadil Pavlatu, který strávil dětství a mládí v pasťácích, protože ho kvůli jeho pohledu považovali pověrčiví esenbáci za Hitlerovu reinkarnaci, to mi fakt hlava nebere. (21.10.2014)

Myslim, ze se velmi dobre podarilo zachytit atmosferu v dobe okupace. Scenar me zaujal, hlavne fingovany snatek. Vzhledem k roku vzniku je zajimave, ze se tvurci obesli bez vyraznejsi propagandy. Herecke obsazeni a herecke vykony jsou reprezentativni, mozna Pavlata nevyrazny. Kacirkova s Preissovou skutecne vypadaly jako matka a dcera. Sice zapomenuty, presto dobry film. (18.10.2014)

Film je zasadený do Prahy v dobe protektorátu a pojednáva o generácii obetovaného ročníka 1924. V tejto dobe neistoty a ich totálneho nasadenia prežívajú prvé lásky a hľadajú si miesto v živote a formujú si svoje názory. Ich snaha o nejakú zmyselnú činnosť vyústi do založenia ilegálnej organizácii, ktorá však nie je významná ani nejako účinná. A keďže ide o predposledný vojnový rok, do popredia sa dostávajú otázky ako prežiť vojnu čo budú robiť až vojna skončí. (23.12.2015)