Skoro normální rodina

Tak to se nepovedlo. Po dlouhé pauze od LGBT propagandy na Netflixu jsme si pustili něco, co mělo být dobré... Je to ale jen trapné rodinné drama jako miliony dalších obdobných dramat o nesympatických postavách, které mají kostlivce ve skříni... Naprosto šílená nuda to byla. Zdlouhavé, nezajímavé. O zpraseném pohledu na policii a vyšetřování ani nemluvě. U některých věcí si člověk říká, že je škoda, že to nebylo delší, ale tady si říkám, že by stálo za to to prostříhat na krátký film. Pak by to možná bylo lepší. Takhle to fakt nemá smysl sledovat. Jen ztráta času. (26.11.2023)

seveřané tyhle dramat umí a i Skoro normální rodina pracuje se zajímavou premisou kdy se rodiče srovnávají se zatčením svojí dcery a obviněním z vraždy, přičemž každý se s tím vyrovnává po svém a zatímco otec medituje nad tím zda selhal jako rodič, matka na to jde pragmaticky a pro záchranu dcery je ochotna udělat vše. Plusem téhle série je rozhodně to, že divák má stejnou startovní čáru jako rodiče a stejně jako oni celou dobu netuší co se stalo (to se divák na rozdíl od rodičů dozví až na úplném konci), což mu dává dost času přemýšlet jak by s danou situací naložil sám. I přes celkovou spokojenost si nicméně myslím, že by téhle látce víc slušela celovečerní stopáž (těch hluchých míst je tu přeci jen dost) a/nebo péče někoho schopnějšího. Nejednou mě při sledování napadlo jak moc nepříjemná a silná podívaná by to byla v režii někoho jako Ruben Ostlund...70% (30.11.2023)

Nebylo to špatné - základní myšlenka je sice trochu otřepaná, ale pro rodiny, které musí něčím takovým procházet, to bude prudce aktuální neustále (matku lze zcela chápat a nejspíš bych udělala to samý). Tři hvězdy jsou málo, čtyři moc (kdyby to mělo o dva díly míň, tolik neváhám),  čtvrtá je tedy trochu z protekce ke švédské kinematografii. (03.12.2023)

Dlouho očekávaná minisérie, na kterou se těšili všichni fanoušci severské krimi. Musím říct, že tyhle severské věci mě prostě baví furt stejně a díky bohu za to, že to Švédi furt umí a neupadá to na kvalitě. Že se jedná o seriál podle knižní předlohy, kterou jsem četla mi došlo až u 3.dílu, takže pohoda :-D Ano, pro někoho pomalá a natahovaná nuda, pro mě přesně to, co jsem potřebovala k pětihodinovému pečení perníčků. Ona nadějná slečna, která byla znásilněna, otec farář, matka nevěrná s právníkem. A pak se stane vražda, za kterou je zatčena jejich dcera, aniž by věděli, že se s dotyčným znala.  Herečka v hlavní roli se toho chopila skvělě a celé mi to v daný moment prostě sedlo.  Moje hodnocení: 8/10 (30.11.2023)

Mé výsledné hodnocení se vyšplhalo na čtyři kousky, ten čtvrtý je ale přece jen poněkud vachrlatý. Z očekávaného zajímavého dramatu se pro mě nakonec stala zase jedna ze současných nejmódnějších záležitostí, kterou by mohl nějaký schopný český filmař přebít minisérií o našem malém, českém Fritzlovi, který za opakované znásilňování nevlastní dcery (šlo nejspíš o nejméně desítky případů a došlo i na interrupci) odkřepčil od soudu s podmínkou. Takový závěr by byl ještě slabší než v této záležitosti. Seriál ve mně vzbudil natolik protichůdné pocity, až jsem měl pocit, že se stávám schizofrenikem. Na jednu stranu jsem jednoznačně proti tomu, aby brali lidé spravedlnost do vlastních rukou, na stranu druhou bych klidně za znásilnění vrátil do hry narážení na kůl, takže mi sice vadilo, kdo a jak zabíjel, ale zase uznávám, že opíchání za opíchání je vcelku férovka. No jo, jak říkám, trochu schíza. / Poučení: Ač jsem skalním ateistou, biblické oko za oko, zub za zub, opich za opich mi není úplně cizí. 4*- (16.08.2024)