Les Âmes fortes

Zdánlivě klasicky vystavěný kostýmní film z venkovského života v 19. století byl inspirován románem "prokletého" Jeana Giona. Ovšem pro Ruize se stal podkladem či materiálem ke zkoumání ženské duše, jak se projevuje v nejednoznačném jednání ambiciózní ženy, která se snaží vymanit ze svého obtížného údělu v manželství a společnosti. V průběhu děje a doby jako fyzicky slabší mu podléhá, pomáhá mu, později se vzepře a nakonec se ho bezskrupulózně zbaví....Ojedinělá recenze: https://variety.com/2001/film/reviews/savage-souls-1200468127/ (70%) (17.10.2019)

ocenenia : MFF Cannes 2001 - Nesúťažný výber (15.10.2013)

Úplně nevím, co si o tom myslet - je to můj první takřka výhradně žánrový Ruiz. Tři nebo čtyři? Je to zakázková výroba? Asi ano: dokonale provedená, jen u té hudby, kterou snad cítím o chlup víc do hloubky, jsem registroval, jak se Arriagadovi do modů propalují pánoprstenová motivická klišé. Jak mu dokonale hrají žestě do už dávno vyprázdněného, vyzpívaného vlastního. A je pravděpodobné, že u fůry dalších aspektů celku filmu toto už neohlédnu. Co jsem viděl: neskutečně rozhýbanou kameru, byla až obžerná, a zároveň jak kdybych ji už stokrát viděl. Přijde mi, že si tu Ruiz obecně prostě užíval své dokonalé řemeslo (a dokonalé řemeslo svých spolupracovníků) - že mu nevadilo být špatný už jsem kdesi četl. Tady tedy vlastně špatný nebyl, jen prostě ehm průměrný: naplňoval kadlub jménem epika. A jako koření si k tomu sem tam použil prostředky, které ho provázely, když byl na přelomu sedmdesátek a osmdesátek velkým umělcem. Skvělí byli herci, a to takřka bez výjimky, a to i ti, kteří měli štěk. Poprvé jsem tu vzal na milost plastobábu Arielle - svou životní roli dámy hrající dámu odvedla prvotřídně. Skvělí byli ale i muži, bylo to bezchybné - snad že by je tedy opravdu Ruiz nějak extra dobře vedl? Neznámí herci, vynikající; charismatičtí. Johan Leysen, Carlos López, Frédéric Diefenthal... jmenoval bych to jak při fotbalovém zápasu. A o čem že to tedy celé bylo? Vlastně mi zatrnulo, jak moc to bylo o všelidské manipulativnosti a bezohlednosti tu a tam cukrované slitovností. Hlavní ženská postava je dravec. Nevím, zda se pouštět do Giona, asi mi to takhle stačí. (01.08.2024)