Obsahy(1)
Každý díl představuje dokumentární esej a svědectví o daných podnicích a lidech. Diváci by měli mít pocit, že i oni sami vyrazili s Janem Hájkem na tah po pražských hospodách. Chvíli si tak užívají bezstarostnou náladu a vtipkování se štamgasty, kteří teprve začínají pít, poté přichází na řadu navyšování hladinky alkoholu a vyhrocené emoce, aby mohlo následně dojít k vystřízlivění a rozjímání. Na závěr je ovšem vždy potřeba nabrat druhý dech, protože pouť po hospodách je zdánlivě nikdy nekončící koloběh. Sídliště a jejich hospody také můžou být okouzlující. Oproti přelidněnému centru Prahy s uniformovanými hospodami tady žije pocit soudržnosti a pospolitosti skoro jako na vesnici. Jde i o to, že snad jednou konečně víc doceníme poetiku sídlišť a budeme na ně nahlížet bez zbytečných předsudků. Když se totiž člověk naučí vnímat je trochu jinak, začnou ho tato místa přitahovat a vábit jako koukání do ohně. Objevíme např. hospodu kde se dřív vařilo a pilo už od rána, a proto se hospodě říkalo Jitřenka. Tam chodíval psát i básník, prozaik a filozof Egon Bondy, který na Petřinách bydlel. Nebo hospoda Kupa ve 22. patře paneláku. (Česká televize)
(více)Recenze (8)
A nakonec jsem vlastně rád, že tam nebyly Bohnice, Kobylisy, Modřany a mnohé další, aspoň můžu dál v klidu chodit třeba do Corsa nebo Plecháče bez strachu, že přijde zvědavá náplava. Potěšila mě Terasa, kam chodím občas na Krakonoše, ale jde žel jen o takovou náladovku na konec. (Škoda, že nešli filmaři hned vedle do Go go baru, to je echt putyka). Jinak sociolog úplně zbytečný (jako rozebírat návštěvy hospod vědecky, to je jako rozebírat vědecky pocity při sexu), malíř mne zaujal ( a má pravdu, že atmosféru hospody dělají lidi), vsuvka s koupí bundy taková lidská. Vůbec se mi líbí, že všechny ty rozhovory působí nestrojeně a přirozeně. Jenom teda jsem zíral, jak prasácky v některých těch hospodách, hlavně na severu, čepovali pivo. ()
Teprve když přestaneš bojovat z realitou, můžeš objevovat její krásu... ()
Tomuto typu hospod se vetsinou vyhybam, ale koukam, ze velkou roli hraje pouto a nostalgie k mistu. Ale uz se mi stalo, ze jsem narazil na malou kavarnicku uprostred strohych, vysokych baraku - utulna mistnost s milou servirkou prijemne prekvapila. Dil je k videni zde https://www.ceskatelevize.cz/porady/15382578295-praha-ozrala/222562263340004/ ()
Absolutně směšný díl s kupou nesympatických lidí (až na toho pána co pracoval na Pražském hradu). Vrcholem všeho byl ten klaun z Petřína, u kterého jsem dostal chuť hodit ovladač po televizoru. Vskutku příšerná podívaná, asi jako většina tohoto nepovedeného pořadu. ()
Při první epizodě jsem si říkala, že Josef Polášek byl lepší průvodce hospodami. Ale změnila jsem názor, tento seriál je jiný, Jan Hájek je přirozený, sympatický (a velký fešák, čehož jsem si v Boženě nějak nepovšimla). Malíř mě zaujal, rozhovor s chlápkem, od kterého si koupil Hájek bundu, byl fajn. Jen musím dodat, že s hospodami nemám moc zkušeností, nejsem hospodský typ. Abstinent v hospodě by byl asi k smíchu. (Ale při sledování seriálu mám chuť na změnu.) ()
Zajímavosti (1)
- Píseň v závěru epizody je „Sídliště“ z alba „Český šanson 1969“ a zpívá ji Hana Talpová. Hudbu komponoval Jindřich Brabec a původní text napsal Petr Rada. (sator)
Reklama