Ztraceni

Koukal jsem na bonus, kde tvůrci vyprávěli, jak od nich ABC koupilo jako seriál už nahozený nápad, nikoli scénář. A to je asi tak v kostce hlavní slabina: scénáristická patlanina. Byly vytvořeny postavy, jejich vzájemnými interakcemi se vytváří děj za pochodu. Dá se použít úplně cokoli, co koho napadne, jediné kritérium je, aby to bylo ne moc předvídatelné. Postavy jsou to dost často kvalitní, a v rámci nepředvídatelnosti se s nimi zachází dost libovolně. Někdy drsně, někdy hloupě, to když už mají tvůrci pocit, že po několika sezónách začne jejich konzistentní charakter nudit, tak z nich najednou udělají úplně jiného člověka -- nikoli ovšem vnitřním vývojem, ale bohužel zase jen nahodile kvůli zápletce. V prvních dvou sezónách (a to je bolestně dlouho) nikdo netušil, co hraje / režíruje, posléze nějaká koncepce vykrystalizovala. Pro mě seriál začal být zajímavý zhruba ke konci třetí sezóny, do té doby jsem naštvaně pyskoval nad debilitou konání většiny postav, které se chovají (jak jsem psal, aby byly nepředvídatelné) v příkrém rozporu s pudem sebezáchovy tak, aby úmyslně přišly k úhoně ony samy nebo jejich blízcí. Jo, bral bych to, kdyby v tom byla pointa -- ale nebyla, samoúčelně vyšuměla stejně jako řada postav, zápletek a nápadů. Díky za: John, Hurley, Ben, Mr. Eko, Desmond. A za tu a tam velmi dobrý vtípek a několik skvělých použití postav v absurdních souvislostech. (31.12.2013)

Všem těm, kdo si nenechali tento seriálový fenomén posledních dvou let televizí Nova zkazit příšerným dabingem a neúměrným množstvím předlouhých reklamních bloků a dostali se k němu již dříve třeba prostřednictvím výměnných sítí na internetu, netřeba vyjmenovávat přednosti tohoto novodobého seriálového kultu. Brilantně scenáristicky zpracované vyznění jednotlivých epizod, atraktivní prostředí plné tajemna, náznaků a nezbytného filmového napětí, dějová pestrost, ale navíc i propletenost a nutnost věci si domýšlet a kombinovat, sympatičtí hrdinové, s kterými není skutečně zatěžko se ztotožnit (přílišná ,,hollywoodskost" hrdinů ale někdy trochu kazí dobrý dojem z tohoto díla), áčková, doslova filmová produkce dělá z pouhého seriálu prvotřídní (byť veskrze spotřební) zboží... A jestliže nám samotní tvůrci nezkazí tenhle seriál jeho neúměrným natahováním, jeho hodnocení lze provádět pouze v superlativech. (Rozhodně ale musím konstatovat, že na skutečně objektivní hodnocení si je třeba ještě počkat...) PS: Psáno po třetí řadě: Tak nám ho bohužel zkazili. Ztratil jsem se ve Ztracených... :-( Podobné seriály: Fringe, Útěk z vězení (23.11.2006)

Tak po 24 hodinách další seriálový klenot. Seriál, který mě totálně dostal svoji atmosférou,propleteným příběhem a hlavně výbornými postavami. Postavy a vztahy mezi nimi se mění skoro z dílu na díl a to mě v tomto seriálu dostávalo ze všeho nejvíc (mým oblíbencem je ale stejně Locke). Stejně tak dobré jsou i flashbacky,které jsou také výborně udělány. Tedy pokud nepočítám ty z 3. sezóny, které už většinou působily zbytečně a jsou zde jenom pro natahování stopáže (IMHO). Jinak zde ale vše šlape jako na drátku a 1. i 2. sezóna jsou něco neuvěřitelného co se v televizi jen tak nevidí. Ta 3. série už trochu ztrácí a je na ní vidět ta natahovanost celého příběhu. I tak je to ale silný seriálový nadprůměr. Celkově se to řadí na 2. místo mých nejoblíbenějších seriálů ( k Jacku Bauerovi jsem si po 5 sériích vybudoval přece jenom větší vztah ;-) ). (14.11.2006)

Právě jsem dokoukal druhou sérii Ztracených a nejsem o moc moudřejší než po té první, spíš naopak. Množství nejasností a nelogičností dosáhlo naprosto absurdní míry, každá nová epizoda jakoby měla za cíl zmást diváka více než ta předchozí. Co se zprvu jeví jako odpověď se záhy ukáže být jenom další otázkou a tak to jde pořád dál a dál. Ztraceni jsou perfektně zrežírováni, dokážou vás udržovat v permanentním napětí, nikdy neztrácejí svou tajemnou atmosféru, jenže scénář se žel bohu nedrží zásady „méně je někdy více“. (21.08.2006)

Šest dlouhých let, držel jsem s tím seriálem šest dlouhých let. To už je pár pátků, který jsem mu obětoval. A jsem za to všecko nesmírně rád, radši už ani být nemůžu. Ve Ztracených se totiž sešlo taková řada sympatických herců, že mě mrzel každý zářez herce, který s tím seriálem seknul. Je pravda, že bylo období, někdy mezi třetí a čtvrtou sérií, kdy jsem bojoval, abych to všecko vůbec dokoukal, ale nakonec jsem se přemohl a užil si ten úžasný závěr, který ale většina tak strašně zkritizovala. Přičemž já absolutně nechápu proč. Možná čekali víc odpovědí, než dostali, ale pokud do toho seriálu jsou opravdu zabraní, tak si na ně dokážou odpovědět sami a vyhledat si potřebné indície na internetu. Vždyť ten seriál měl tak silnou fanouškovskou základnu, že se pro ně vyráběli různé podpůrné věci, jako stránky plné informací kolem samotného ostrovu. Divák si pak opravdu mohl najít co chtěl a pokud mu samotný seriál nestačil, vyplnil si tak mezery v otázkách, které celou dobu nabývali na čísle enormním způsobem. Tenhle seriál je taky prvním seriálem, se kterým jsem se od začátku do konce sžil. Pamatuju si, když jsem zjistil, že jsou v Americe z něj celý paf a tak jsem se ho rozhodl sehnat. Do dvou týdnů jsem pak zkouknul celé dvě série a měl pak problémy s čekáním na další sérii. Hledal informace, bádal, užíval si celý tajuplný příběh, který se z dobrodružství často měnil na sci-fi, fantasy a zpátky zase na dobrodružství ztroskotaných. Bylo období, kdy jsem myslel, že mi ze seriálu sice houkne, ale nakonec se to všecko dalo zvládnout. Ztraceni jsou tak jedním z největších příběhů, kterým jsem byl svědkem. Jedním z příběhů, který byl tak komplexní, že se do toho kolikrát zamotal, ale také jedním z příběhů, na který nikdy nezapomenu. Nezapomenu ty chvíle, kdy jsem čekal na každý díl, abych věděl jak to bude dál, dlouhých šest let. Nikdy se mi to nestalo a pochybuji, že toho budu někdy svědkem. Setkalo se tu více faktorů dohromady a málokdy to tak bude ještě fungovat. Ono originální chtivý nápad spolu s prakticky celým sympatickým štábem jen tak neseženete. Ztraceni jsou tak jediným seriálem, který mě na sto procent pohltil a jsem rád, že jsem mohl být jeho součástí. Kéžby se na scéně objevilo něco podobného, ale pochybuju, že se někdy setkám s nějakým podobným šílenstvím, jako bylo právě kolem Ztracených. (12.10.2010)