Yuan shi wu qi

Jsou filmy, které klamou tělem a tenhle to má i v názvu, ale tolik zběsilých žánrových obratů jako v Body Weapon hned tak někde nenajdete. Úvodní scéna, ve které je slibná erotika v autě přerušena trojicí úchyláků, slibuje vše co může zařazení do Category III nabídnout - milenecký pár je zmlácen, zostuzen, znásilněn a nakonec usmrcen. Jak? No brutálně, přátelé... Případ se dostává na stůl místního policejního oddělení a tady se setkáváme s milostným trojúhelníkem, který film na dobrou dvacetiminutovku posunuje do zpomalené love story a nutí nás hledat polštář (u tohohle byste fakt mohli usnout) - v zásadě jde o to, že slušňák Wu (Chiu Man-Cheuk) miluje inspektorku Ling, stejně jako jeho nejlepší kamarád Lee a navíc se to všechno děje na jednom pracovišti, takže jsme svědky trapných situací, domluv od nadřízených a vůbec dosti nezvyklých aktů, které obyčejně romantiku neprovázejí. Naštěstí je tomu brzy konec, když si Ling vybere Leeho za budoucího manžela (dal jí hodinky a Wu na plánovaný rozstřel mezi nápadníky nedorazil, protože musel trénovat na soutěž v kung-fu. Holt kdo dřív přijde, ten dřív mele) a Wuovi sklapne. Jelikož máme za sebou teprve třetinu stopáže, rozhodne se režisér Aman Chang trochu zkomplikovat situaci, když do novomanželské ložnice pošle trio z úvodu, které na volný způsob znásilní Ling a sejme Leeho. Začínáte se ztrácet? Nebojte, z relativně zamotaného příběhu (jenž místy neví kudy kam) se nakonec vyklube realizace jednoduchého motta "všichni bychom si tu chtěli zasouložit, ale nikdo to neumí zorganizovat"... Nedočkáte se obnažených partií (Angie Cheung to sice sluší, ale svoje křivky si před kamerou úzkostlivě hlídá) a ani toho násilí si neužijete, pač je většinou provázeno zběsile trhanou kamerou, jediné co můžete ocenit je sprostá mluva a přemíra soubojů (Chiu Man-Cheuk se musí vybít), které jsou bohužel natočeny mnohem hůře než zbytek filmu (ten sice nadužívá některé umělecké prvky, ale v první půli umí vyrobit sevřenou atmosféru díky chytrému používání záběrů na detail) a ve finále se zvrhávají do nechtěné situační komiky (souboj "přes mrtvolu" nebo rotující kreace záporáka), čímž je žánrový guláš tohoto filmu úspěšně dokončen. A můžeme jít zvracet... Zásadní problém Body Weapon se jmenuje scénář a dal bych za to tři prsty, že se do něj hodně hrabal Wong Jing, protože výsledná míchačka nese všechny znaky jeho stylu. Jsou tu ultrabrutální scény, jež svým hyperaktivním stylem balancují na hraně parodie, je tu děravá pavučina vztahů a naprosto zbytečné bojové scény (s hrozným zvukem navrch). Výsledek sice není slepen na přeskáčku a pointa příběhu alespoň kapku ospravedlní nijakost většiny postav (zkrátka se nesmělo moc prozradit, jinak by divák na identitu pachatele přišel mnohem dřív), ale nikdo už mi nevysvětlí proč se během celého filmu Chiu Man-Cheuk tváří jako kdyby mu uletěly včely a co sakra Wong Jing myslel tou Naked Killer vložkou (s Clarencem Fordem (režisér Naked Killera) v hlavní roli) - na zpestření děje to bylo moc krátké (a atmosférou jako by to vypadlo z jiného filmu), na jemnou narážku zase moc zavádějící. Ostatně tahle nerozhodnost je u Wong Jinga pověstná a velice často díky ní spadnou i nadějné projekty do spodní části hodnotící stupnice. Tyhle hongkongské Frankensteiny, kteří každých deset minut nastavují jinou tvář je těžké hodnotit, ale i když se film většinu stopáže tváří jako drsný thriller, zrazují ho mizerné herecké výkony a příliš experimentální režie (i když tedy Amanu Changovi nezávidím, protože se zřejmě z malého rozpočtu snažil vytlouct maximum. V akčních scénách je bohužel hrozivě křečovitý). Body Weapon mohl vypadat mnohem lépe, jenže to by ho musel natočit někdo úplně jiný, úplně jindy a s úplně jinými herci a pokud možno bez Wong Jinga. Jsem moc náročný? ;) Ale jděte... 50% (21.04.2017) (méně) (více)