Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Satirická komedie o přísné starší generaci, která se v letech 1947 a 1978 postaví proti mladým, co se chtějí jenom bavit. (Netflix)

Recenze (1)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Nevnímal jsem Tátovy děti úplně jako (čistou) komedii, jakou jsem asi očekával, zasmál jsem se totiž minimálně a víc mě tenhle snímek zaujal v rovině dramatu, byť místy odlehčeně podávaného. Jakoby šlo o dvě vzdálenější epizody seriálu spojené do jednoho filmu, s vynecháním spousty děje zabírající přes 30 let mezi první černobílou a druhou barevnou částí, přesto to podstatné po stránce sdělení ve zvoleném konceptu vynikne. 1947: dva roky po válce, vs. 1978: dva roky po smrti a pádu vlády diktátora Franca. Odlišná doba, přesto opět stejné rodinné a sociální vztahy mezi čerstvě dospělou mladou generací a generací jejich rodičů. Zajímavá ukázka přerodu těch mladých, kdysi provokujících své okolí, vystupujících proti konvencím a často toužících primárně po zábavě, teď po 30 letech již ve fázi procitnutí na místě někdejších rodičů, inklinujících s věkem k postojům svých předků, a nevyhnucelné konfrontace s novou generací. Mění se zejména kulturně společenské pozadí včetně stylu módy, umění, přístupné techniky a s tím i jiné vymoženosti včetně negativních podnětů ke kriminalitě či dříve méně rozšířené drogové závislosti. Kruh se v závěru během prolínání scén skandování ve dvou obdobích uzavírá, ale pro diváka v roce 2023 se rovněž směle může otevřít směrem ke srovnání s dneškem a situací z okolí či vlastní zkušeností. **** Sice nemůžu říct, že by mě ten film zvlášť sebral a předal v jádru cosi dosud nepozorovaného, ale ve svém sdělení i poutavosti mnoha scén je dobře zvládnutý, stejně tak (na svůj rozpočet) i v rovině vystižení stylu dvou různých ér minulého století. Zajímavá podívaná ze starší španělské produkce. [75%] ()

Galerie (7)

Reklama

Reklama