Dobrovolná oběť

Film o německém kanibalovi se dal natočit dvěma způsoby.Buď jako krvavý horror nebo jako psycho thriller.Toto dílo se vydává spíš tou druhou cestou.To by mi nevadilo,ale myslím,že by se to dalo udělat líp,přitažlivěji.Já jsem se dost často nudil,takže nevím,jestli ty dvě* hvězdy nejsou ještě milosrdné. (10.03.2011)

Určitě mě tenhle snímek bavil víc než ten od režiséra Mariana Dora. I když je to takové nudné, bez žádné akce, tak je to velmi dobře natočený příběh Armina Meiwese. Jak v dětství, tak i v přítomnosti. Občas to mělo i takovou tu příjemnou dramatickou atmosféru. Škoda jenom, že to nebylo zvrácené. Kdyby ukázali drsné scény, a ne všechno za zády, tak by to mělo mnohem větší šťávu. (30.05.2018)

Dodnes si pamatuju případ, v němž figurovalo jméno Armin Meiwes docela dobře. V té době jsem pomalu končil na střední a případ „internetového kanibala“ se probíral v médiích nejen v Německu, ale i u nás. I proto jsem byl po delší době rád, že jsem narazil na tento film, který se inspiroval tímto případem. Martin Weisz pro mě určitě není neznámým režisérem, ale to jenom díky tomu, že jsem měl možnost od něj nejprve vidět film The Hills Have Eyes II (2007) a na rozdíl od většiny ostatních jsem s ním byl spokojený. To samé se dá říci i o tomto filmu, ovšem je zapotřebí zmínit několik důležitých (ALE)! Především je hodně důležité, aby k němu fandové hororového žánru nepřistupovali jako k „hororovému“ filmu, přestože je do tohoto žánru zařazený. Jde totiž o to, že hlavní kostra zápletky se sice točí okolo německého kanibala a jeho oběti, ovšem tvůrci se snažili celý film pojmout hlavně po dramatické stránce příběhu obou mužů, kteří v něm figurovali. Což se jim dle mého sice povedlo, ale k úplné spokojenosti mi tu pořád něco chybělo. Atmosféra místy nabídne skutečně ponuré momentky a to i díky vzpomínkovým scénám, ovšem najde se zde i několik pasáží, které dost nudily. (18.05.2015)

Čekal jsem poněkud větší maso.... Dobře, tvůrci se rozhodli převést šokující událost do dramatického příběhu, který by poodhalil důvody, proč někdo někoho sežere, přičemž oba si to svým způsobem užijí. Ač zde byla snaha o vytvoření ponuré atmosféry - ladění obrazu do šedých a hnědých tónů, déšť, syrovost, neurčitá špinavost, snímek příliš stísněně nepůsobí. Směrem k závěru jsem si říkal - tak šup, už se do něho pusť, to je doba....a pak nepřišly ani šok, ani hrůza, ani znechucení, jen jakési podivné prázdno. Drsné záběry si nechala kamera pro sebe... Místy zajímavé, leč jako celek průměrná šeď - 2,5* (23.09.2016)

Můj oblíbenece Martin Weisz se pustil do případu, o kterém Německo mluvilo ještě roky potom a Rammstein si z něj udělali song, a stali se tak ještě víc slavní. Každopádně naznačil lidskou stránku těch, kteří se této hrůzy zůčastnili a ukázal nám, jak to asi tenkrát u Armina vypadalo. Pěkně proklipované, filtrami upravené a nechutně zvrácené. Svůj účel to splnilo. (29.11.2011)