Zima za války

Mám hrozně rád evropské filmy a Nizozemsko mě film, co film, neuvěřitelně překvapuje. Zima za války je tak příběhem z 2. světové války, která má naprosto oprávněný název. Pokud se dá mluvit o skutečné zimě za druhé světové války, tak to pravděpodobně bude právě na přelomu roků 1944 a 1945, kdy si to plno z nich prožilo právě v Ardenách, které od tohoto příběhu nejsou daleko. Na zamrzlé Holandsko se tak velice pěkně koukalo a přidávalo to na atmosféře, která je ve válečných filmech neuvěřitelně potřeba. Druhá věc, která mě v tomhle filmu ještě sejmula byl pak herecký výkon toho kluka, na kterém si válka vybrala svojí daň. Zima za války je tak velice pěkný válečný film o jednou z příběhů války. Holandéři věděli, proč na ten film chodit do kina a udělat z něj v roce 2008 nejnavštěvovanější tuzemský film. (19.02.2012)

Jen co film začal, už jsem tetelila radostí, že jsem si ho vybrala do promítací kombinace s Linklaterovým Chlapectvím. Oorlogswinter ukazuje dospívání z brutálně jiné strany, jen co je pravda, a také mě to přivedlo na myšlenku, že přece jen nejsem takový formalista, jak jsem si o sobě myslela, nebo ne rozhodně tolik jako dřív. Přeměnila jsem se na idealistu, takže zpočátku si mě tenhle film docela omotal kolem prstu. Úvodních pár obrazů je docela nekompromisních, ale postupně jsem si čím dál víc uvědomovala, že mi vadí absence následků provedených činů (chlapec ukradne doma králíka, nikdo si toho nevšimne, nikdo to neřeší). Autoři se bohužel v tomto duchu rozhodli vyvíjet zbytek zápletky a spolu s finálním žánrovým zmutováním tím zkazili veškeré budování atmosféry i původní dojem, že se jedná o chytrý film. Finální výstřel deset metrů od německé kolony? Slow motion a prolínačky obličejů? Úplně mokrý zmrzlý týpek unikne pozornosti okupujících hlídek? Věčná škoda toho sklouznutí k nelogickému sentimentálnímu kýči. (09.02.2015)

Jednou z hlavných a nepekných vecí, ktoré urýchľujú dospievanie a ničia detstvo je jednoznačne vojna. To v tomto snímku postihlo aj chudáka Michiela. Spočiatku len naivné hrdinské a dobrodružné predstavy o odboji, ku koncu trpká realita a predčasná dospelosť. Veci už nikdy nebudú také ako predtým... Po atmosferickej, dramatickej a pocitovej stránke to síce nebolo až tak silné ako napr. Choď a pozeraj sa (1985), ale film zase pôsobil divácky prístupnejším dojmom. V každom prípade ma milo prekvapil. 70/100 (04.03.2016)

Nizozemí, časné jaro, poslední rok války. Dospívající chlapec Michiel jedné noci z okna svého pokoje zahlédne na noční obloze klesající Mosquito RAF s hořícím motorem. To nouzově přistane na nedaleké louce u lesa. Jeden ze členů osádky nevyskočí a zahyne ve vraku letounu, druhému se ač je raněn podaří vyskočit. Uvízne však na padáku v koruně jednoho smrku. Shodou okolností jde kolem německá hlídka a letec Skopčáka zastřelí. To však Michiel neví. Ráno se jde s kamarádem podívat k doutnajícímu vraku, odkud je však vyžene německá hlídka hlídající letoun. Hoch je čím dál více frustrován chováním otce, který je starostou vesnice a který se k Němcům chová až přátelsky. Proto se zaraduje, když mu jeden starší kamarád předá tajemný balíček s tím, že když se večer pro něj nevrátí, má jej adresátovi předat Michiel. Zima za války je dalším z mnoha snímků o dospívajícím chlapci, který ještě není mužem, válku vnímá spíše jako dobrodružství a rád by vykonal nějaký statečný čin. Vše bere s nadhledem do doby, kdy je poprvé zaskočen německým terorem. Incident se zastřeleným vojákem totiž postupně nabírá na obrátkách a německé zuřivosti. Jak film dopadne, nebudu spoilerovat. Přes zprvu se slibně vyvýjející se válečné drama jsem však v polovině musel občas kroutit nechápavě hlavou... Ještě bych zavřel oči nad neohnutými vrtulemi Mosquita, nezatemnělými světlomety německých aut v noci... Ale ta honička dročky s BMW sajdkama s těžkejma MG, nebo závěrečný až Houdiniovský útěk pod mostem... Němci nebyli pitomci. Na okupovaných územých západní Evropy se jim prakticky podařilo zlikvidovat domácí odpor. Proto mne výše zmíněné ve filmu iritovalo. Něco takového bych čekal ve Velkém flámu (1966), ale to jsme někde jinde... Škoda. Za mne to jsou jen tři píkové karty s pinups girls. * * * (31.10.2013)

Síce film z obdobia vojny , ale mimoriadne "mäkký" - skoro až poetický príbeh chlapca, ktorého bezstarostné chlapčenské roky a časy navždy poznačil tento príbeh. S doslova chlapčenským nadšením sa "zapojil do odboja" nkomu nič neprezradiac aby čiastočne odčinil otcov oportunistický starostovký postoj , (jeho postoj k otcovi sa v priebehu filmu nádherne menil k dobrému, keď sa otec obetoval za iného a postavil sa pred popravčiu čatu z mŕtveho Nemca. A to že jeho strýček (od počiatku podozrivá postava filmu hrajúca povestnú rolu "zahradníka vraha") dopadol tak ako dopadol, to trocha vyčítam scenáristovi. Mal skončiť inak a nie rukou chlapca, bolo to nereálne nečakané a naviac hlavná postava si to nezaslúžila, aj preto beriem jeden bod dole. (06.08.2016)