Reklama

Reklama

V roku 1969 na losangelskej univerzite vrie nespokojnosť študentov. Jeden z nich, Mark, vidí, ako polícia násilím rozháňa demonštráciu, pričom zastrelí jedného zo študentov. Mark chce strelca zabiť, niekto ho však predbehne. Mark je však hlavným podozrivým a tak uteká na letisko, kde sa zmocní malého športového lietadla. (STV)

(více)

Recenze (117)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Dobré herecké výkony, skvělá kamera, hezká krajina a občas poetický záběr. To je ale z plusů asi tak všechno. Je to zbytečně utahané a první polovina by se bez problémů dala zkrátit na 20 minut a i ta druhá se táhne, nemá to žádný příběh a když pominu, že to ukazuje dobu šedesátek, tak ani nic navíc. Ona to vlastně je jenom jednoduchá hippie agitka, což bych od takového režiséra, jakým je Antonioni, fakt nečekal. Jsem rád, že jsem to viděl, ale víc jak 3* tomu nedám a znova se na to asi nepodívám. EDIT: Po čase jsem si uvědomil, že z toho filmu ve mě nezůstalo naprosto nic a že si z něj vybavím už jen dvě scény. Hlavně je to ještě prázdnější než celá jeho tetralogie citů - a to je co říct, protože ta byla prázdná sama o sobě a sebevykrádala se už od Dobrodružství. Lepší 2* ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Antonioni je pro mě jedna z velkých záhad kinematografie. Ale spíše než on samotný, je pro mě záhadou každý jeho fanoušek. Jeho filmy jsou pro mě totiž podivně prázdné, podivně nesrozumitelné, podivně o ničem. Mají sice pěknou vizuální stránku a všeobecně kvalitní technickou stránku, ale nevzbuzují ve mně to základní, co od filmu očekávám. Smysluplné emoce. A ty nesmyslné mě akorát matou. 6/10 ()

Reklama

movie 

všechny recenze uživatele

Výsostně natočená nuda. Rád bych to viděl kompletně s hudbou Johna Faheyho, který složil původní soundtrack a po té co rozbil držku Antionionimu se nepoužil. Mimochodem za nejlepší scénu nepovažuji mírně lechtivou pasáž sexuálních orgií v písečných dunách, ale až samotný závěr se zpomalenými záběry explodujících objektů. Podobný efekt už ovšem vypiloval Bruce Conner v Crossroads. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Pouštím to, koukám, koukám, říkám si: co z toho bude? Ví bůh! (Ale ten byl tedy skvostný.) Rozmlsaná Zvětšeninou, těšila jsem se na ultimátní zážitek. Žel, ten se nedostavil, spíš jakási lhostejná nuda. Dlouhé vlasy, málo intenzity. A ještě jsem se v zajímavostech dočetla, že měl Antonioni k dispozici píseň L'America od Doors a nepoužil ji. Kdyby se ubralo na stopáži a podkreslilo tou hypnotickou hudební depkou, vznikl by takový film, jaký bych si představovala. - Konec je nicméně vcelku poetický a také si nyní myslím, že jsem film viděla příliš brzo. Třeba se k němu někdy vrátím. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Úvodem nás režisér přivádí mezi komunitu vzrušeně diskutujících vysokoškolských studentů. Okupační stávka univerzity si žádá aktivní zapojení a nové nápady. "Vytvoříme neprodyšnou barikádu z aut," napadne kohosi. "A mohli bysme začít tvým sporťákem," zní odpověď doprovázená srdečným smíchem. Nikoliv, vysokoškolští studenti jsou přes revoluční zápal příliš inteligentní na to, aby ničili vlastní automobily. Cizích aut přece na ulici stojí mraky. Nechci být nespravedlivý, bylo by nefér srovnávat dnešní rozmazlené levičáky z prominentních rodin a univerzitní prostředí ovládané politikou korektnosti s těmi, kdo v 60. letech bojovali proti reálnému rasismu a nespravedlnosti. Antonioni nebyl politicky orientovaný tvůrce, Zbriskie Point představuje v jeho tvorbě netypickou odbočku. Angažovaní režiséři typu Pasoliniho by se jistě pokoušeli o politický komentář a s největší pravděpodobností by tuto látku natočili mnohem hůř. Ale i tak projevuje Antonioni přílišnou fascinaci revolučními náladami mezi studenty a je jasně patrný malý časový odstup od 68. roku, který zahýbal západním establishmentem. Režisér nechává svého hrdinu pilotovat letadlo a to je i dnes koníček vyhrazený vyšší střední třídě, v 60. letech to byla vyloženě doména bohatých. Milování v poušti na geologickém podkladu, který Antonioni svým hrdinům přisoudil by se rovnalo tak krutému aktu, že by ho ani kat Mydlář nevymyslil. Jistě, mělo jít o symbol svobody, ale nějaký rozumější nápad by tam nebyl? Závěrečná scéna účtování s kapitalismem pomocí série výbuchů luxusních sídel může být dnes ironickou připomínkou obrácení společenských rolí a politických preferencí. Dnes platí jiné vzorce a jiná spojenectví. Chudí volí konzervativce a pokrokových miliardářů najdete tucty. Antonioni a nejen on by se divil dnešní vzpouře chudých proti levicové meritokracii. Zabriskie Point je dnes zajímavý ne pro nějaké poselství nebo zachycení dobových nálad, ale pro skvělou kameru a hudbu a obecně pro svůj filmový jazyk. Celkový dojem: 55 %. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (11)

  • Mark Frechette žil po premiéře s Dariou Halprin. Po rolích ve dvou italských filmech byl v roce 1973 odsouzen za přepadení banky. Ironií osudu se zde částečně opakoval scénář Zabriskie Point. Frechette byl ozbrojen pistolí bez nábojů a jeden z jeho spolupachatelů byl zastřelen. Po zatčení prohlásil, že vyloupení banky pro něj bylo "přímým útokem na všechno, co dusí Ameriku k smrti", a po dvou letech se ve vězení nešťastnou náhodou zabil činkou. (Krissty)
  • Snímek stál 7 milionů amerických dolarů, ale nevydělal ani 900 tisíc dolarů. (Rattlehead)
  • Michelangelo Antonioni se před natáčením filmu setkal s Jimem Morrisonem a požádal ho o spolupráci na soundtracku k filmu. The Doors přišli s písní L'America, kterou však Antonioni ve filmu nepoužil stejně jako klavírní kus Richarda Wrighta z Pink Floyd, z kterého se pak vyklubala píseň Us and Them použitá na albu Dark Side of the Moon. (hippyman)

Související novinky

Projekt 100 pro rok 2008

Projekt 100 pro rok 2008

29.11.2007

V první půli příštího roku připravila Asociace českých filmových klubů už 14. ročník Projektu 100, který nabídne do české distribuce dalších deset kvalitních a celosvětovou kritikou oceňovaných… (více)

Reklama

Reklama