Značka: Na dožití

Bydlet pod jednou střechou s takovejma šílenejma a hysterickejma lidma, tak bych asi po chvíli musel buď zabít je, nebo sebe. Jinak docela zajímavej pohled do časů tapet, mulletů a všeobecně příšerný módy. Taky v tý době už bylo možný tehdejší režim i trochu kritizovat a ne jenom všechno vychvalovat, takže žádnej socialistickej ráj, kde každej dostane byt zadarmo, se fakt nekonal. Jinak z herců byl tradičně nejlepší Rudolf Hrušínský, přestože moc prostoru nedostal a v podstatě skoro celou dobu jenom leží v posteli. Na druhý straně jsou tam i vyložený antitalenti. Občas nějaký vtipy dobrý, občas vyloženě trapný. Vzhledem k tomu, že film má necelou hodinku, tak to uteklo docela svižně. Suma sumárum - průměr. (13.02.2014)

Aby nevznikl omyl - nemám nic proti smutným komediím, které ukazují nejčernější stránky lidské povahy v tom správně nelichotivém světle. Hoří, má panenko, Ecce Homo Homolka... To jsou dokonalé filmy. Ale v případě Značky: Na dožití mě jiné hodnocení než to nejnižší nenapadá. Natočit film plný zákeřných zmetků, bezcharakterních ksindlů a křivých individuí, kteří dělají to nejhorší, co dělat mohou, a vydávat ho přitom za komedii nebo (alibisticky) za tragikomedii, ačkoliv v něm humoru není ani za nehet, to je vrchol. Líbila se mi scéna s dědou a doktorem (která také nebyla vůbec vtipná, ale aspoň příjemně lidská), jenže všechno ostatní bylo špatně. Vrchol ovšem přišel na konci závěrečných titulků, kdy jsem se dozvěděl, že něco takového vyrobila redakce pro děti a mládež. Smutné fuj. (19.10.2013)

Je hodně poznat, že v roce 1989 už cenzura nefungovala jak by měla a tak mohl Rudla Hrušínský utrousit poznámku, že "Rusáci musí vždycky vyhrát." Ono by se v tom našlo víc narážek, ale Hynek Bočan film pojal jako komediální drama s koncem, který jsem rozhodně nečekal. Rudla každopádně kraluje, přestože jeho role není velká. Tady je vidět ten rozdíl mezi ním a jeho synem Janem, který tam hraje postavu Honzy a je v podstatě furt stejnej v každé roli. Tento film je odkazem své doby a hlavně má v sobě poselství o životě, je v něm cítit humor se smutkem zároveň. Život v plné parádě a Hynek Bočan stále ještě v tvůrčím období. (23.04.2021)

Na dobu svého vzniku celkem troufale posazené. Stáří jako zhouba socialistické rodiny, potažmo společnosti, bytový podvodníci a jedna rodinná generace tísnící se v jedné vile s nevlastním dědou. Rudolf Hrušínský, ač v podstatě stráví celou svoji kreaci na lůžku, je excelentní ve své niterné samotě. Zbytek herců, který jej obklopuje, ovšem tvoří důstojný kontrast, takže má scéna zajímavé obsazení. Závěr je hodně krutý, respektive poslední scéna, než naběhnou titulky, je poměrně na uhlazenost a relativní pohodovost tehdejší doby řešena obzvláště cynicky. Najdou se ale také nedotažené podzápletky, takže se divák nedočká dopadení "bytařů", rodina je až moc účelově pospolitá a nikdo z členů není vyloženě zlý. Určitě se jedná ve své kategorii o originální a hořce pojatý tv film. A ani není toliko zatížen naivitou své doby. Hynek Bočan v režijní formě. 7/10 (06.09.2020)

Odlesk doby, lidí i tehdejší zábavy. Škoda, že toho Hrušínského není víc a že tam prostě jenom existuje - bez hlubšího významu a bohužel i pointy. Stejně tak by na půdě mohla stát stáj s němým koněm, pro film by to mělo zhruba stejný význam. Jinak ale celkem svižné a na Bočana a tehdejší dobu překvapivě odvázané. Byt za 1500 plus inkaso a tapeta "zvenku" pobavily. (26.05.2009)