Timewatch: Himmler, Hitler and the End of the Reich
Hrají:
Hermann Göring (a.z.), Rudolf Hess (a.z.), Benito Mussolini (a.z.), Adolf Hitler (a.z.), Winston Churchill (a.z.), Ian KershawObsahy(1)
Film Konec Třetí říše dokumentuje politický vývoj dvou hlavních představitelů nacistického Německa v posledních letech a měsících druhé světové války. Nepříznivý vývoj na frontě od bitvy u Stalingradu v zimě roku 1943 vedl německé velení k přijímání ideologických kompromisů ve jménu pragmatické potřeby vojenských vítězství. Rasová čistota příslušníků SS, metody „konečného řešení židovské otázky“ a jejich zveřejnění či utajení a možnost politického řešení druhé světové války, to všechno byly otázky, na které Hitler i Himmler museli ve světle událostí na světových bojištích hledat odpověď. Názor Vůdce a jeho oddaného pobočníka se ne vždycky shodoval – zatímco Hitler tíhnul k čistě ideologickému náhledu na válku, vítězství i porážku, pragmatičtější Himmler se mnohem častěji uchyloval ke kompromisům. Tento rozpor se postupně prohloubil natolik, že vedl k rozchodu mezi oběma muži a nakonec i k Himmlerově zradě. Muž, který Hitlera miloval nade vše na světě, zemřel nenáviděn a proklínán svým milovaným vůdcem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (2)
Konec Třetí říše je zajímavým počinem, který se točí zejména kolem Himmlera. Přestože přináší řadu zajímavých a cenných informací, neřadím jej mezi špičku dokumentů o 2. světové válce. ()
Vypovídající dokument o vztahu Hitlera a Himmlera, který mu byl zcela oddán (řekl "...kdyby mi vůdce řekl, abych zastřelil svou matku, udělal bych to, a byl bych na to pyšný..."). V závěru války, kdy již Himmler viděl, že je vše ztraceno, se začal od Hitlera odvracet a hledal cestu ke spojencům. Závěr války představoval obrat nejen vojenský, ale také znamenal vzrůstající odpor proti nesmyslným rozkazům Hitlera (prvním byl generál Hauser, který odmítl své muže poslat na jistou smrt, při znovu dobití Charkova) nebo tvorbu kompromisů, které by byly dříve nemyslitelné (ústup z árijských kritérií na německého vojáka a vytvoření muslimské jednotky SS či "kšeftování" s životy Źidů - sice to byl nepřítel číslo 1, ale peníze byly najednou o něco více). Zajímavé byly okamžiky, kdy Himmler přicházel s nápady na vyměňování Židů za výkupné, přímý prodej Židů nebo použití Židů jako rukojmí (prostředek nátlaku) proti spojencům. Proto až do roku 1943 neměl tábor Bergen-Belsen status vyhlazovacího tábora, ale skutečně tam koncentroval Židy, které měl v plánu "prodávat" spojencům. V roce 1944 nabídl Himmler výměnu spojencům - životy maďarských Židů za 10 tisíc nákladních aut. Vlivem invaze do Normandie k tomuto kšeftu nedošlo, nicméně spojenci se dost obávali toho kšeftu, neboť by mohl vést k precedentu, především v okamžiku, kdy by se spojenci rozhodli, že je s kšefty konec (jak by spojenci pak vypadali před světem, kdyby nechtěli Židy "vykupovat"?). V průběhu roku začal Himmler na vlastní pěst vyjednávat separátní mír a jako gesto dobré vůle nabídl, že každý měsíc prodá 1200 Židů z Terezína do Švýcarska za tvrdou měnu. Spojenci po něm chtěli bezpodmínečnou kapitulaci všem spojencům, takže z tohoto jednání sešlo, ale kšeft se podařil. V roce 1944 měl Himmler projev ke špičkám vedení NSDAP, že se podařilo vyřešení židovské otázky. Tento projev měl de facto jediný cíl - ukázat, že došlo ke spálení mostů, není cesty zpět a zároveň namočení všech zúčastněných do zvěrstev, které Himmler započal. V dubnu 1945 jednal s představiteli Červeného kříže, které chtěl použít jako prostředníky při jednání se spojenci. Protože se domníval, že již Hitler nežije, nabídl veřejně bezpodmínečnou kapitulaci. Hitler to bral jako nejvyšší stupeň zrady - jeho nejvěrnější Heinrich... Dva dny na to spáchal ve svém bunkru pod Berlínem sebevraždu. Himmler spáchal sebevraždu 23. května 1945. ()
Reklama