Režie:
Mark SandrichScénář:
Allan ScottKamera:
Charles LangHudba:
Miklós RózsaHrají:
Claudette Colbert, Paulette Goddard, Veronica Lake, George Reeves, Barbara Britton, Walter Abel, Sonny Tufts, John Litel, Mary Treen, Lorna Gray, Ann Doran (více)Obsahy(1)
Válečný film, ve kterém nejsou středem děje vojáci, ale zdravotní sestry, které mnohdy zažívají ty nejděsivější situace mimo bitevní pole. Snaží se pomoct raněným a utěšovat je i během nejtěžších útoků. Film se snaží realisticky vykreslovat nejen charaktery různých postav, ale zejména roli ženy ve válce. (topr harley)
Recenze (5)
Výborně zrežírovaný i napsaný film. Silné ženské hrdinky v kinematografii je téma, které minimálně posledních několik let silně rezonuje okrajovou i mainstreamovou tvorbou. Nezřídka má však film s výraznou ženskou postavou problém, aby primárně nepůsobil jako pouhá snaha o feministickou podívanou. Proto mě mile překvapilo, jak dobře napsané a zahrané jsou hlavní 3 hrdinky So Proudly We Hail!. Jejich charaktery působí přirozeně, suverénně i zranitelně zároveň, tak jak to prostě v životě bývá. Celý film se pak úspěšně vyhýbá kýčovitému a patetickému patriotismu a naopak se mu daří vyzdvihnout civilní rovinu osudů všech přítomných postav, i neutěšenost války a absurdních situací. Opravdu zručně natočený a přesvědčivě zahraný snímek. 7/10 ()
Oscar 4 nominace: Herečka VR - Paulette Goddard, Kamera ČB, Speciální efekty, Námět a scénář ()
Válečné drama zachycující osudy a životní příběh skupiny zdravotních sester Červeného kříže, které byli z důvodu útoku Japonců na Pearl Harbor v prosinci 1941 a vstupu Ameriky do války převeleny z původně rutinní akce na ostrově Hawaii přímo do centra bojů na Filipínách a to konkrétně na poloostrov Bataan. Menší prostor zde dostala i Veronika Lake v pro ni docela netypické roli. Film je určitým věnováním právě těmto statečným ženám za jejich odvahu a odhodlání. Film je to velmi zajímavý, poutavý, dramatický a dojemný. (snad možná trošku dlouhý). 80% ()
Tento film sa zaoberá ľuďmi, ktorí nemajú radi vojnu a namiesto toho ukazuje vysokú cenu ľudského života. Opäť to nezmieriteľné americké vlastenectvo, film mal slúžiť na zvýšenie morálky počas vojny a v roku 1942 nikto ani nemohol tušiť, ako tá vojna skončí. 5.5.1942 armádne lietadlo priváža 8 zdravotných sestier z Filipín do Austrálie. Sú to jediné ženy ktoré prežili z vojenskej základne Corregidora. Po kapitulácii Battan a Corregidor Japonci internovali zajatcov a nasledoval pochod 80 tisíc vojnových zajatcov do Camp O´Downell. Organizátori tohto pochodu boli po kapitulácii Japonska popravení. Ešte skôr, 12.3.1942 z ostrova uteká na palube štyroch člnov generál Douglas MacArthur s rodinou a niekoľko štábnych dôstojníkov. Svojich vojakov nechal napospas Japoncom, dokonca nechal potopiť aj konvoj tak túžobne očakávanej dodávky vojnového materiálu. .Niektorí z jeho bývalých mužov z Bataanu a Corregidoru, ktorí prežili japonské zajatie, mu to do smrti neodpustili. ()
Snímok je postavený hlavne na vynikajúcich hereckých výkonoch, až potom nasleduje strhujúca akčná stránka. Výpravný film, ktorý je jeden z mála príkladov americkej vojnovej kinematografie počas druhej svetovej, kde to všetko nepôsobí ako gýč a červená knihovňa. ()
Galerie (20)
Photo © Paramount Pictures
Reklama