Sňatek bez domova

Co můžeme čekat od mladé studentky, s dost špatným dětstvím, viz. prostituce a bez rodičů ? Snad jen to, že se to někde projeví a to na mileneckém vztahu s XX let starším profesorem.Který si tímhle zadělal docela na problémy, jelikož je zcela jasno, že bezhlavě zamilovaná, vidící svůj vzor nedá jen tak pokoj.Film mi utíkal hezky a líbil se. (05.07.2016)

„Někteří lidé jsou vězni vlastního osudu.“ Přestože námět filmu vypadá banálně, byla jsem přesvědčena, že to nebude plytká lovestory studentky a profesora – Vanessa Paradis si totiž vybírá filmy velmi pečlivě a za tento obdržela ve svých 17 letech Césara. A nemýlila jsem se. Onen „banální“ příběh mi totiž slušně zamotal hlavu a ani po druhém zhlédnutí nemám úplně jasno o motivech postavy mladičké Mathilde, která se zamiluje a svede postaršího profesora filozofie. Ale možná ta slovesa mají být v opačném pořadí, kdo ví... Tvůrci se ani v závěru neobtěžují s jasnou odpovědí, a tak otázky přetrvávají. Vanessa Paradis i Bruno Cremer se na plátně chovají natolik přirozeně, že člověk rád přehlédne i občasné scénáristické škobrtnutí a příběh váženého pedagoga a křehké, ale nebezpečné lolitky si s jinými filmy na podobné téma určitě nesplete. (více zde) (10.09.2012)

"Láska je plamen, který zahřívá, vášeň je požár, který ničí". Vždycky mám u takových filmů pocit již viděného a stejné to bylo i tady. Jen možná v trochu jiné podobě, ale není se co divit, protože příběhů o vášni opětované, či neopětované, někdy kruté a někdy té dechberoucí je obrovské množství. Sedmnáctiletá Matilda, tak rozporuplná a její o mnoho let starší učitel, který si možná myslel, že má ve všem jasno, se rázem ocitnou v situaci, která se jeví naprosto neřešitelná. Vanessa nám i ve svých skutečných sedmnácti letech ukázala, že umí a o Brunovi je zbytečné psát, protože ten je skvělý v každém filmu. Jo jo, láska dokáže s člověkem někdy hodně zacloumat. Emocemi nabité drama, které stojí za zhlédnutí, protože jak to s nimi nakonec dopadlo, to už se musíte podívat sami. (18.07.2016)

Oblíbený a často těžený námět, kdy do už zařízeného pohodlného života vtrhne nová krev, zboří vše, co jen lze, a jako poslední závěj u pole roztaje s jarem, aby po ní nezbylo nic. Vanessa Paradis plně odhalená ve věku neplnoletosti, Bruno Maigret v nejlepší formě, krásné prostředí provinčního francouzského městečka a v neposlední řadě pěkný dům (chtěl bych taky takhle bydlet v Saint-Genest Malifaux u jezera) a manželka pana profesora. Typ filmu, u kterého od začátku víte, že to nemůže dopadnout růžově. Dobře napsané, zahrané. Tip na filmový klub ČT. (23.03.2014)

Nabokovova Lolita je příběhem natolik známým a a natolik diskutovaným, že při pohledu na hlavní hrdinku nevzniká žádná pochybnost, že to, co uvidíme, bude jen jednou z variant téhož. A skutečně: ani v závěru si nejsme jistí, zda je skutečně možné (či vůbec přijatelné) považovat její city za autentické. (04.09.2018)