Kristian

Aj pretvárka môže byť zábavná, aj odpaľovanie si cigarety cigaretou môže vyzerať romanticky, či klamstvo môže vyznieť vtipne, no nie je to veľmi zodpovedné, najmä, ak tento film je nádherný, zábavný, romantický aj bez toho a je symbolom svojej doby. Mne osobne sa páčil viac ako film s Burianom U pokladny stál..., dokonca musím uznať, že tie ženy boli ozaj pekné na svoju dobu. Scénka s vreckovkou, scénka so spevom, to boli kúzelné momenty, záver v podniku už bol predvídateľný, ale stále pekný, no a tá rozlúčka v kancelárii bola taká morálna povinnosť. Film je to pekný, stojí za pozretie, aj keď niektoré veci na minulosti nemám rád. (05.09.2013)

Zavřete oči, přichází Kristian. A vůbec nezáleží na tom, že ten film je starší než mé poslední dobré předsevzetí a že Oldřich Nový má ulízané vlasy a neodpovídá dnešní představě dokonalého muže. Kristian symbolizuje představu každé ženy o Panu Božském, představu, která je motivuje, aby se nespokojily s průměrem. Samotné postavě Kristiana dává tato role sílu žít ve zbytkovém čase život obyčejného člověka. Ale právě obyčejný život má (prý) nakonec větší hodnotu než chvíle strávené v záři reflektorů a obdivných očích znuděných dam… Ještě štěstí, že jsou v životě dny, pro které stojí zato strávit i nějaký čas bez života. Nad ostatními starými českými komediemi vyniká tato neobyčejně lidským rozměrem. (03.04.2013)

Nechápu, čím to je, ale v záplavě všech těch prvorepublikových společenských komedií, na většinu z nichž se dnes mohu dívat jen s útrpným úsměvem, v lepším případě se shovívavým pochopením, Kristián skutečně nestárne. Když jsem ho na posled (po letech) viděl, čekal jsem předem, že to bude vyčpělé, ale řezal jsem se od začátku do konce, je to síla. Je-li tento film vnímán jako živý pomník Oldřicha Nového, pak plným právem. (19.02.2011)

Jaké jsou to cigarety? – Poslední vzpomínka z mé egyptské cesty. Vzpomínám si jasně na ten okamžik, kdy jsem si je kupoval v Cairu. Byla tropická noc, palmy šuměly, moře zpívalo svou ukolébávající píseň, cikády toužily po svém bledém milenci měsíci a noc voněla skořicí a kávou. A nad tím vším vznášel se tichý nápěv moslemínovy písně z nedalekého minaretu...mmm...mmm... Je tomu již neuvěřitelných sedmdesát let, kdy se v pražských biografech poprvé ozval vemlouvavý hlas tajemného pana Kristiana, který s nonšalancí sobě vlastní okouzluje jednou v měsíci nádherné dámy v Orientbaru. Film se tehdy stal událostí číslo jedna, opravdovou legendou, ikonou své doby. Základem každého úspěchu je ovšem námět. V tomto případě se o něj postarala stejnojmenná bulvární hra francouzského dramatika Yvana Noé, která sklidila značný úspěch již v polovině třicátých let na prknech vinohradské scény. Je tedy logické, že po ní o pár let později, na úsvitu války, sáhl režisér Mac Frič. Došlo k výrazným změnám, postavy i prostředí byly přizpůsobeny nové, moderní době a příběh, jakkoli originální, získal zcela osobitou, nadčasovou tvář. A konečně, když se řekne Kristian, ozve se okamžitě jméno Oldřicha Nového. Jedinečný představitel světáckého bonvivána i zakřiknutého domáckého úředníčka stvořil ze svého obyčejného človíčka toužícího po tom vzepřít se nalajnovanému všednímu životu univerzální symbol lidské touhy po dokonalosti a štěstí. Vynikající jsou tu ale také všichni ostatní: okouzlující a duchaplná Mandlová, která povýšila svůj zavedený typ na inspirativní portrét ženské rafinovanosti a smyslnosti zároveň, Gollová, jejíž zakřiknutá ženuška snad poprvé upozorňuje na velký komediální talent této vbrzku populární herečky, Marvan, Šlégl, jehož opakující se etuda se ztraceným kapesníček vešla v nesmrtelnou známost, i Jára Kohout v roli, která jej do jisté míry rehabilituje jakožto komika s nezanedbatelným potenciálem. Kristian prostřednictvím luxusních barů, přepychových toalet a moderních bytových interiérů důstojně a s velkou elegancí uzavírá právě skončenou éru prvorepublikového filmu. Velkou, nezapomenutelnou, omamnou svou vřelostí, půvabem i smyslem pro humor. Budiž to řečeno s uznáním a úctou. (03.10.2008)

Kristian je mnohými brán jako jeden z nejlepších československých filmů té doby, ovšem u mě to nikdy s tímto filmem nebude tak horké. Oldřich Nový coby milovník, to už jsem psala u jiných názorů dříve, není nic pro mě. K němu coby herci moc sympatiím nechovám, byť uznávám, že role Kristiana se zhostil dobře. Ovšem vtipná mi tato komedie taky moc nepřišla, znám z té doby vtipnější filmy, které mě bavily mnohem více, i když třeba nebyly a nejsou tak vysoce hodnocené a jsou spíše podceňované. Oproti tomu Kristian mi připadá lehce nadhodnocený. (04.05.2013)