Režie:
John CrowleyScénář:
Nick HornbyKamera:
Yves BélangerHudba:
Michael BrookHrají:
Saoirse Ronan, Brid Brennan, Fiona Glascott, Eileen O'Higgins, Peter Campion, Eva Birthistle, Julie Walters, Emily Bett Rickards, Domhnall Gleeson (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Když se mladá dívka z naprostého zapadákova přestěhuje do jednoho z největších měst na světě, čeká na ni docela silný šok. A přesně to se v padesátých letech minulého století přihodilo Eilis (Saoirse Ronan), kterou k takovému dobrodružství přiměje starší sestra, jež si pro ni přeje o něco lepší budoucnost, než jakou by bylo další živoření v Irsku. Eilis vyráží přes oceán na cestu z malého irského městečka Enniscorthy do newyorské čtvrti Brooklyn. Vydává se tak na cestu do neznáma, do prostředí, které s ní zpočátku nemá nic společného a do života, který si sama nezvolila. Ocitá se v cizím světě, připadá si jako ve vyhnanství a podléhá stesku po dosavadním životě v rodném Enniscorthy, ale poté, co se seznámí s pohledným italským dělníkem, stýskání po domově pomalu mizí. Eilis přichází životu v rušném New Yorku na chuť. Pak ale přijde událost, kvůli které se musí vrátit zpět do rodného Irska, kde je vtažena zpět do svého předchozího života, a i zde potkává novou lásku. Dostává se tím mezi dva hlasy vlastního srdce a musí se rozhodnout mezi světem, z něhož pochází, a světem, kde si může splnit svůj sen. (Cinemart)
(více)Videa (14)
Recenze (301)
Toto že má 3 nominácie na Oscara (vrátane na najlepší film)? Nieže by to bol totálny brak, ale nepovedal by som, že to bolo niečo prevratné. Taká obyčajná love-story, akurát že zasadená do príjemnej atmosféry povojnového obdobia a emigračnej vlny s príchuťou amerického sna. Začiatok bol sľubný (zrejme najlepšia časť filmu), a potom to už akosi voľne upadalo - aj keď s niekoľkými impulzmi, ktoré ešte zopár krát pozdvihli úroveň tohto filmu. Páčilo sa mi, že sa to ku koncu skomplikovalo a prišla na rad dilema, ale napokon jedna vetva dilemy (reprezentovanej Jimom) úplne odstrihnutá, teda bez akéhokoľvek vysvetlenia, takže dosť podivné. P.S. Saoirse Ronan bola výborná (do tváre mi akosi v niektorých momentoch pripomínala Jennifer Lawrence) ()
V istý moment filmu sa zdá, že jadro príbehu môže byť o nemalých problémoch írskych prisťahovalcov v USA. Nakoniec je ale "iba" o strastiach hlavnej hrdinky, čo sa neskôr ukazuje ako správny krok. Brooklyn je síce romantický, pomerne hrejivý príbeh lásky, ale nie tak tradičný, ako by ste čakali. Hrdinka si prechádza inými vnútornými dilemami ako je v žánri zvykom a možno aj preto ju občas nebudete chápať, ale keď sa nad jej situáciou zamyslíte, tak jej mysleniu porozumiete. Film o hľadaní svojho miesta na Zemi, čo je myslené nielen metaforicky, ale aj doslovne, geograficky. Skôr za tri, ale ako fanúšik Saoirse nemám problém nadhodnotiť. ()
Brooklyn zmizí v paměti běžného diváka hodně rychle. Zůstat by tam mohl snad jen díky Oskarovým nominacím nebo díky naprosto odzrbojujícímu výkonu Saoirse Ronan. Ta je zatím mou favoritkou na zisk zlaté sošky (ještě mi zbývá dokoukat ROOM), ohrozit by ji mohla snad jen Cate Blanchett (CAROL). Zbytek obsazení se snaží s hlavní představitelkou držet krok a vcelku se jim to i daří. Pár scén má Brooklyn opravdu velmi krásných (italská večeře, slow motion záběry), ale většina jich je jen barevným ekvivalentem šedivého televizního šumu po skončení vysílání. Trošku nechápu nominaci za nejlepší adaptovaný scénář, dramatické emotivní vrcholy na mě (až na jediný případ) nefungovaly a spíše mi většinou přišly úsměvné. ()
Tu nomináciu na Oscara v prípade Brooklyn veľmi nechápem. Síce to nie je nijako zlý film, ale jedným z najlepších za rok 2015 ani náhodou. Je to pomerne obyčajná romanca, ktorá medzi ostatnými ničím výrazne nevyniká. Rozhodne má skvelú dobovú atmosféru 50. rokov minulého storočia, výborne hrajúcu Saoirse Ronan a v prvej polovici aj veľmi dobre spracovanú tému o ťažkých začiatkoch života v zahraničí a návrate domov kde sa všetko zdá akoby zaostalé. Téma decentne spracovaná a navyše stále aktuálna, v ktorej sa určite môžu nájsť mnohí. Bohužiaľ, v druhej polovici po jednej zásadnej dramatickej udalosti namiesto toho, aby sa film vydal akokoľvek uvedomelejším smerom a nechal hlavnú hrdinku stáť na križovatke pred zásadnými rozhodnutiami sa zvrtne v tú najtypickejšiu romancu o milostnom trojuholníku, hlavná hrdinka koná pomerne naivne, mnohé postavy sa v príbehu zdajú úplne zbytočné (matka) a nakoniec sa to zakončí tým najlacnejším záverom ako vystrihnutým z červenej knižnice. Trocha škoda, pretože presne toto v prvej hodine vyzretý príbeh o boji za lepší život ďaleko od domova, samote, odcudzení od rodiny, zoznamovaní sa s novým prostredím a hľadaní nových známostí v cudzej krajine vôbec nepotreboval. Ostať prevažne v tejto rovine a nezvrtnúť sa v druhej polovici do tej najobyčajnejšej romanci asi by som bol spokojnejší. Takto sa to však u mňa viac ako na tie tri hviezdičky vyzdvihnúť nepodarilo. CELKOVO: 3* (6/10) ()
Taková úhledná zrzavo-zelená knihovnička s pastelovou ořízkou. Jestli to má víc vrstev než cituplné váhání Šorše nad tím, jestli spíš zahoří k zakrslému italskému opraváři bidetů, nebo k zazobanému irskému náckovi ze Star Wars, tak jsem je asi přehlídl, ale může za to předávkování barvou, měkkým světlem a irskou muzikou. Ani se na ten film moc nezlobím, je to prostě jen kompilát všeho, co mě na podobných dramatech zabíjí. Ten konec už fakt čisté heslo z encyklopedie klišé pro začínající a končící scenáristy. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (12)
- Filmový Brooklyn se ve skutečnosti nenatáčel v New Yorku, ale v kanadském Montréalu. Přeměnu skutečného newyorského Brooklynu do stylizace padesátých let produkce nebyla schopna zařídit, kvůli rozpočtu tedy vybrali jinou lokalitu. V Brooklynu strávili jen dva dny. (dan4815)
- Představitelka Ellis, Saoirse Ronan, sdílí některé podobnosti se svou postavou. Saoirse je Irka, která se narodila v New Yorku a byla vychována v Irsku, Její postava Ellis je Irka, která se narodila v Irsku, ale později začala žít v New Yorku. (hansel97)
- Do filmu se vloudilo několik věcí, které by v 50. letech 20. století v Irsku zajisté nebyly. Na autech v Irsku je například použita státní poznávací značka psána fontem písma, který se začal používat až v 90. letech. Stejnou chybou je styl lamp, které tak v této době také nevypadaly. (hansel97)
Reklama