Četník v New Yorku

Jednička se mi líbí o poznání víc, ale i zde je celá řada úžasně vtipných míst (třeba všechny scény s černošským taxikářem). Přesto na mě toto pokračování působí strašně zbytečným dojmem, přenesení starých známých postav do Ameriky mi prostě moc nesedí. Do absurdna je to dovedeno ve scéně, v níž se Cruchot setkává s jeptiškou z jedničky, která se čistě náhodou zrovna taky nachází v New Yorku (!). A třeba tu bizarní taneční sekvenci, v níž Cruchot zápasí s partou jakýchsi němých tanečníků o flákotu masa, už má hlava nepobírá zcela - v celém filmu působí jak pěst na oko a její smysl mi vážně uniká. Na můj vkus je zde navíc trochu moc uniforem a postav obecně - zvlášť ke konci už všechna ta uniformovaná škrobenost působí hodně únavně. Nepříjemný posun vnímám i v postavě samotného Cruchota - bylo-li ho možno v jedničce vnímat jako rtuťovitého výstředního pošuka, kterému nešlo upřít jisté osobité sympatie, v pokračování jsou umocněny jeho negativní rysy (především pak podlézavost vůči nadřízenému) a upozaděny ty sympatické - v tomto filmu mi je skoro protivný, stejně jako zbytek té jeho četnické partičky. Při sledování jsem se mimochodem nemohl ubránit dojmu, že jsou zde naznačeny určité latentní homoerotické vazby mezi jednotlivými četníky, především ve scénách v hotelu (společné poflakování u postele apod.). Kdybych nevěděl, že se Cruchot v dalším díle ožení, skoro bych si myslel, že je nepřiznaný gay, jehož homosexualita je pro něj zdrojem traumatizující úzkosti, kterou si kompenzuje svou přehnanou pedantností. Obecně bych řekl, že všechno, co na tomto filmu vnímám s nelibostí (nudná část na lodi), nebo mě přímo irituje (sekvence s psychoanalytikem), strčí do kapsy příšerný dabing - zrovna u tohoto filmu nemám problém napsat, že mi jeho český dabing přijde vážně strašný (mj. zabíjí veškerý humor plynoucí z početných konfrontací Francouzů a Američanů), a pozorovaný nesoulad pohybu rtů se slyšeným slovem je zde doslova bolestný. Pokud toto někdo nevidí, musí být vážně slepý - jinak si nedovedu vysvětlit, proč se z Filipovského dabingu udělala taková posvátná kráva. (23.06.2013)

Scénář: Richard Balducci, Jean Girault, Jacques Vilfrid .. V druhém dobrodružství odjíždí četníci ze Saint Tropez na policejní sjezd do New Yorku. Dcera Nicole se i přes zákaz vydá načerno do New Yorku také a protože nikdo nevěří Cruchotovi, že ji vidí, mají ho za blázna a díky pozdější snaze skrýt ji, zažijeme spoustu neuvěřitelných situací a převlekových scén.. A na záver dodám, že tohle NENÍ nejslabší Četník ani náhodou.. 75%. (05.07.2005)

V pořadí druhý četník stále drží vysoko nasazenou laťku prvním filmem, opravdu nechápu negativní ohlasy na tento film, komika L. De Funese je stále stejná, ale ukažte mi nějakého komika, který nemá svůj stále stejný modus operandi jak rozesmát svého diváka, Četník v New Yorku je velmi dobrou komedií, nezapomenutelné jsou zejména scény ze zaoceánské plavby... (22.09.2004)

Všemi zatracovaný druhý díl se mi líbil o fous víc jak jednička. Četníci se vydávají do New Yorku na sjezd a tajně s nimi cestuji i Cruchotova dcera. Ta způsobí zmatky, když získá slávu jako osiřelá francouzská dívka a zamiluje se do ní italský četník. Příběh ještě řídší než v prvním díle, ale jednotlivé scénky jsou vypilované k dokonalosti. U psychoanalýzy, lekce angličtiny nebo scén s černošským taxikářem jsem řval smíchy, navíc jsem si prvně všiml že taneční scéna je vlastně parodie na West Side Story. A ještě postřeh - málokterý americký film tak krásně ukazuje New York jako tenhle francouzský kousek. (18.08.2013)

Už to není tak nařachané jako první film a v mnoha scénách - až příliš jich je - se hraje jen na to, že se postavy pitvoří. A hned několik vtipů se zde opakuje skoro až do úmoru. Tohle není úplně ono a já mám pocit, že potenciál New Yorku zůstal nevyužit, prostě to jsou jen četníci na cestě s komplikací jedné dcery. (08.06.2017)