Knězovy děti

Divadelní drama plné archetypických figur zasazené do prosluněné středomořské vesničky. Vinko Brešan opět nechává promlouvat postavy do kamer, pohrává si s perspektivou a neotřele propojuje dvě příběhové roviny. K rozdmýchání děje mu slouží banální, ale poměrně originální zápletka, kterou s pomocí nadaného dramatika Matišiće rozvíjí logickým, avšak z žánrového hlediska nečekaně tragickým směrem. (06.11.2013)

Tahle hra s černým petrem mě bavila od začátku až do úplného konce. Nic se tu neděje nahodile a na každého nakonec dojde. Ani nedokážu říct, který z těch příběhů se mě dotkl nejvíc. Pravděpodobně bych musela říct, že asi každý - ať už jde o ty s dobrým koncem (svetr s falešným Josem) nebo o ty druhé. Knězovy děti jsou filmem, který určitě musíte vidět hned z několika důvodů: Kněz vypadá jak Adrien Brody, film je plný roztomiloučkých miminek, vášnivých a odhodlaných kněží (to kdyby vás nebrala ta mimina) a má skvělou pointu. Tleskám chorvatskému filmu. (03.05.2015)

Hořko-sladká satira. Vinko Brešan zde nemilosrdně tepe nejen do církve, ale i do mentality Chorvatů a předsudků vůbec. Klon Bolka Polívky (Krešimir Mikić ) zazářil v roli kněze co si hrál na Boha, postaral o vzrůšo a změnil osud lidiček v jinak poklidné vesnicče. A nakonec vlasně o nic nejde, v církvi vždy platí ,,já na bráchu, brácha na mně". (20.06.2014)

Odvážná, námětem nevšední komedie na téma antikoncepce a poklesu porodnosti v Chorvatsku. Zároveň však též rafinovaně propagandistický film, útočící na katolickou církev. Podobně jako např. Troškovy „Babovřesky“ využívá karikatury a prvky nevkusného sitcomu, ovšem daleko agresivněji a zlomyslněji (Troška by ve srovnání s Brešanem a Matišičem vyšel jako neviňátko). Pod pláštěm spravedlivého boje proti pokrytectví (používání antikoncepce) a satiry, zesměšňujících národní cítění i víru, se v ose příběhu opakovaně vynořuje zpověď (zpovědní tajemství) jako nástroj zločinu. V tomto směru jde skutečně o cílený demoliberální pamflet, který nikterak nezaostává za komunistickou tvorbou. Z toho důvodu se nemohu připojit k ovacím, objektivně vzato i proto, že scénky, u níž bych se mohl opravdu srdečně zasmát, tu nebyly...------------------------------------------------ Souhlas s komentářem iz67: ..." Není nic hroznějšího, než když naplněný Velký sál ve stoje aplauduje tvůrcům za špatný film. Vtipy povrchní, zápletka nepůvodní a vyvrcholení víc než laciné. Takový o trošku lepší Troška"... (29.01.2014)

Svieži balkánsky štýl, ktorý pôsobí veselo, hoci ukazuje vecí neveselé, Humornou stránkou ma film nedostal, lebo je to vidiecky štýl typu Babovřesky. Vážna stránka je zas zaujímavejšia z popisu než samotným prevedením. To všetko za tónov typickej juhoslovanskej hudby, dej má svoju zmätenosť, absurdnosť, ale aj myšlienky, ktoré sú dobrou narážkou na cirkev. Pre svoju antiklerikálnosť bol film na niektorých miestach zakázaný a samozrejme to zvýšilo jeho popularitu aj návštevnosť a hodnotenie. Dnes je totiž zosmiešňovanie a ironizácia viery to pravé orechové, avšak len tej jednej. Zosmiešniť bratov od Korána, to za zvyčajne nevypláca, tu odvaha akosi chýba. (06.03.2024)