Režie:
Gustavo Fernández TriviñoScénář:
Gustavo Fernández TriviñoKamera:
Julián ApezteguiaHrají:
Alejandro Awada, Pablo Pinto, Malena Sánchez, Daniel Valenzuela, Noelia Antúnez, Silvia Baylé, Carlos Issa, Benjamín AmadeoObsahy(1)
Nemluvný Juan pracuje v oděvní továrně, kde ho šikanuje nadřízený. Celý svůj volný čas tráví v posilovně, občas si přivydělává jako ochranka v klubech a sní o tom, že si z ušetřených peněz otevře fitness centrum. Když se stane svědkem trestného činu, využije situace ve svůj prospěch a od pachatele získá peníze. Porušení zákona s sebou ale přinese neočekávané problémy. Intimní příběh se zaměřuje především na zprostředkování vnitřní samoty amatérského kulturisty, provádí nás každodenní rutinou a ubíjející monotónní prací. (Febiofest)
(více)Recenze (4)
Velmi dobrý film. Nic jsem od toho neočekával, avšak byl jsem mile překvapen. Skvělá atmosféra filmu, který si od začátku nesnaží hrát na nic jiného, je ještě doplněna decentním hudebním podkladem. Hlavní hrdina působí skutečně uvěřitelně, stejně jako ostatní postavy. Bez mnoha dialogů dokáže film říct všechno podstatné. Na závěr bych ještě vyzdvihl výbornou kameru. ()
ocenenia : MFF Mar del Plata 2012 - Najlepší herec (Pablo Pinto) ()
Spoiler. Máte ve svalech sto dvacet kilo, a jste svědky znásilnění. Jak se zachováte? Pokud stejně jako Juan, není to zápletka na 95 minut. ()
proč jen stojí, schovává se a nijak nezakročí?! hlavní hrdina má působit kladně, ale až na poslední chvíli si uvědomíte, že má v sobě trocha sobeckosti a skoro až zla. velmi dobře vybarvená monotónnost a šikana v práci, těžkost uživit se, něžnost chovaná k dceři a náklonnost k jiným, co se potřebují uživit. zároveň touha po uskutečnění snu, svobodě. hudba, stejně jako film je stereotypní, mdlá a i když se děj rádoby ke konci rozjede, hudba mu moc nestačí. ()