Křižáček

Tady to vezmu trochu že široka: Kdybych si mohl vybrat, který existující film bych chtěl jako režisér natočit, bylo by to něco mezi Marketou Lazarovou a Údolím včel ( nebo alespoň Adelheid :-) ) od maestra Vláčila. Pan Kadrnka zjevně z těchto filmů cituje - viz procházka po pláži nebo výstup křižáků ke kostelíku. A ještě k tomu přidává minimum dialogů ( Béla Tarr inspiroval? ) a dlouhé záběry ( Tarkovskij? ). Cením si konceptu i odvahy, protože rozhodně nejde divákovi naproti. Proto 4 zvezdy ikdyž celkově vzato jde o film průměrný. A tím se dostávám i k negativům: Hlavně mi vadil neširokoúhlý formát - pánové sice na diskuzi obhajovali, že šlo o záměr - ale pokud se film zříká některých složek ve prospěch vizuálna, přijde mi to prostě slabší a kamera neohromí. Hudební složka byla dobrá, ale opět bych vzhledem k pojetí filmu očekával něco výraznějšího a pestřejšího ( ovšem maestra Lišku už asi nikdo nenahradí... ). A ikdyž herecké výkony nejsou špatné, řekl bych, že chyběla výraznější fyzická složka - přece taková středověká pouť nebyla procházkou růžovým sadem... Stejně tak emočně to bylo plošší než bych čekal. Takže znovu ocením snahu o vizi a v dnešní české tvorbě originální přístup. I myšlenka filmů o rodičovské zodpovědnosti je zajímavá. Ta náboženská linie je jen zřejmá kulisa bez hlubšího procítění. Nicméně Vláčil to prostě zdaleka není a cenu 52. KVIFF bych neudělil... (12.07.2017)

Nepobral jsem, co a komu chce film říci. 1) Zvolený způsob vypravování mám rád. Problém vidím v tom, že desetiminutový děj je roztažen do půldruhé hodiny. 2) Absence dialogů mně nevadí, je to film a ne televizní inscenace. Ani Roden popojíždějící na koni mi není proti srsti - mám rád oba, Rodena i koně. Trochu mi vadí pseudostředověké prostředí ve stylu televizních pohádek či představení v češtině v Itálii na mořském břehu. 3) Vnější formální podoba filmu z 44letého Václava Kadrnky nového Vláčila nedělá. Pomalé záběry samy o sobě neznamenají hlubokomyslnost stejně jako rychlé záběry ve stylu videoklipů neznamenají dynamiku. Prostě vnější formální znaky jsou bez vnitřního sdělení prázdné a o ničem nevypovídají. 4) Zajímavý koment: troufalka****. (26.08.2018)

Slow cinema už nikdy, prosím. Od filmu čekám něco docela jiného. A asi nejsem sama, protože při odchodu z premiéry na KVIFF jsem překračovala spící diváky, které nevzbudil ani závěrečný "potlesk". Rodena mám jako herce moc ráda, historická témata jsou mi také velice blízká, ale nad tím tady se mi chtělo plakat. (13.08.2017)

Nemohu, než vstoupit do skromné Křižáčkovy armády oddaných a bít se za jeho zcela opodstatněné místo ve světě. Pravda, trochu se lekám převahy těch (řečeno s Ginsbergem), kteří by Poezii nepoznali, ani kdyby je přepadla za bílého dne, ale za Křižáčka jsem ochoten položit život (alespoň svého zdejšího avataru). Tak velkorysý film, nabízející divákovi filozofické impulsy, prostor k jejich zachycení a svobodu k interpretaci, nevykvete na českém filmovém úhoru často. (06.04.2018)

Meditativní cesta výčitkami sžíraného otce za zmizelým synátorem je na české poměry až nečekaně zdařilá. Vizuálně i výpravou konkuruje zahraniční produkci. Na druhou stranu je to místy strašně natahovaná nuda. Honba za delší stopáží je sice maskovaná za umělecký záměr, ale po chvíli je snadno prokouknutelná. Herecky neselhávající Roden většinu času mlčí a tváří se zachmuřeně, nemá prostor to pořádně rozbalit. Zamrzí fakt, že film na určitém místě skončí zcela bez pointy. Odvážné ano, uspokojivé moc ne. Navíc ČT2 měla nastavený zvláštní poměr stran, který sledování trochu kazil. P.S: Přídomek roadmovie je tu nalepený, jen aby přitáhl pozornost. Žádná silnice se ve filmu nevyskytuje. (30.06.2018)