Blue Ruin

Asi už jsem ne tyhle pomalé filmy alergický. Poslední dobou je jich docela hodně, jako kdyby nezávislá produkce našla svůj vlastní mainstream. Násilí, ale žádné klasické gangy, všechno hodně realistické, sem tam nějaká ta krev, naturalismus, ale ne až za hranicí, ale přesto špinavý a na pohled hnusný. To všechno v tempu více než poklidném. Prostě mi to přijde na jedno brdo a ty filmy mi nic nedávají. (23.06.2014)

Plazivý dej, presvedčivý hlavný hrdina a pár brutálnych vrážd. Pekne sa na to pozeralo, pretože atmosféra filmu gradovala od prvého záberu po posledný . Páčilo sa mi i to, že pointa (čo sa stalo v minulosti) nebola odhalená na začiatku, ale postupne a tým sa Blue Ruin stal zaujímavejším. Ja som celkom spokojný. (09.07.2014)

Revenge thriller ze škatulky netradičních, což je jeho plus i mínus. Zápletka s vlastně dvojitou pomstou se mi líbila, muzika byla fajn a vyvrcholení perfektní. Jako mínus vidím hlavního hrdinu, kterému jsem nemohl přijít na chuť a jeho stavy na hranici permanentní hysterie mi lezly na nervy, postrádal jsem také trochu větší tempo a tu pachuť nezávislého filmu jsem také občas sežvýkával jen ztěžka. Celkově čistý průměr. 50% (02.07.2016)

„Omlouvám se za ty záhady. Nechtěla jsem tě vyděsit. Všechno je v pořádku. Ale bude propuštěn.“ Přiznám se, že mě přesvědčilo jméno Jeremyho Saulniera, jehož hrdina si ve slušně gradujícím kousku Rebel Ridge také začal sjednávat pořádek. Tady sledujeme bezcílné toulání bezdomovce a loosera Dwighta, jehož život se dramaticky promění poté, co se na svobodu dostane vrah jeho rodičů. Pomsta? A co vrahova násilnická rodina? Asi neprozradím moc, když řeknu, že první pomstou to zdaleka nekončí, naopak to celé zapne vražednou spirálu. Melancholická atmosféra, syrové momenty, loudavé tempo a postava, které chybí schopnosti i plán, což vyvažuje vytrvalostí a odhodlaností. (22.09.2024)

Dvojnásobná vražda zďaleka nezavŕšila dielo skazy. V istom zmysle ho započala. Napriek odsúdeniu páchateľa, situácia sa veľmi negatívne podpísala na synovi zavraždených rodičov, z ktorého sa stal čudácky bezdomovec. V okamihu, keď sa dozvie, že vraha púšťajú z väzenia, sa jeho snahou dokonať pomstu ozubené kolesá dokonania skazy a deštrukcie roztočia na plné obrátky. Špinavo, ušmudľane, nepríjemne realisticky. Všetko, čo sa má stať, sa aj stane, no pocit satisfakcie to nikomu veľmi neprinesie. Skôr zmaru a beznádeje. Otázne zostáva, či má zmysel nakrúcať takéto filmy, so scénami akoby zo života, plné nesympatických postáv na jednej aj druhej strane. Ako taká zasoplená, neveľmi príjemná nočná mora. Pocit ako pri zakúsnutí sa do obloženého chlebíka, vytiahnutého zo smetiaka plného zapľuvaných špakov. Na druhej strane, nepozeralo sa to zle, nepredvídateľnosť konania postáv, značná, no ako píšem vyššie - nejakú zaujímavú myšlienku to neprináša. Teda hádam okrem posolstva, že na súkromnú pomstu sa je lepšie vykašľať, ako riskovať pokašľanie si života. (08.04.2021)