V jeho očích

Celovečerní rozšíření původního krátkometrážního filmu z roku 2010 sice není stejně intenzivní, jelikož se rozprostírá na poněkud delší stopáži, nicméně i tak musím dát plný počet. Hoje Eu Quero Voltar Sozinho je film, který si na nic nehraje, je upřímně a realisticky natočený, čemuž přispívají solidně zahrané role. Příběh opisuje v obsáhlejší verzi děj původního kraťasu, přičemž je účelně doplněn o momenty, které tvoří konzistentní celek. Rovněž musím pochválit hudební stránku filmu a výběr již známých skladeb, které v něm zazněly. Zkrátka skromný a nesmírně vřelý snímek, který disponuje pěkným příběhem a sympatickým hereckým obsazením. (27.07.2014)

Síce nepatrím medzi fanúšikov tohto námetu, musím uznať, že Hoje En Quero Voltar Sozinho na mňa pôsobilo veľmi realisticky a prirodzene. Takže takéto spracovanie určite zaujalo a človek dokonca s postavami hlboko sympatizoval. Aj keď pre mňa je absolútny vrchol empatie Giovanna, ktorá vlastne ako jediná nehľadela len na svoje záujmy a bola vždy oporou pre svoje okolie, no najmä pre Leonarada. Takže keď ju začal tak zanedbávať, tak mi jej bolo nesmierne ľúto a v podstate na mňa pôsobila ako anjel strážny, bez akýchkoľvek predsudkov. Čo sa týka deju, tak občas to trochu monotónne, ale ako celok veľmi veľmi vydarené. Charizmatické postavy (teda až na ich pubertálnych spolužiakov), dobrá hudba, príjemný dej a skvelé vyvrcholenie. (03.07.2014)

Veľmi sympatický pokus o preniknutie do sveta mladých. Či už tých bez handicapu, s hadicapom, tak alebo onak orientovaných. Daniel Ribeiro sa im dokázal dostať do hláv a vďaka hercom sa to darí aj nám. Darí sa mu to najmä optimistickým štýlom podania, miestami citlivo dostávajúceho sa na hranicu vážnej drámy pomocou konfliktov, ale svet mladých bude predovšetkým vždy zábava, v najhoršom prípade potom neuskutočnená túžba po zábave vďaka okolnostiam. Tie v tomto filme nie sú až tak extrémne vyhrotené, aby sme museli byť svedkami ďalšej ťažkej festivalovej depky. Je otázne, kto je tu vlastne ústredná dvojica a to je tu aj jedna z najzaujímavejších otázok. Keďže som vymenoval iba klady a výraznejšie zápory ma nenapadajú, snáď okrem toho, že nie som cieľová skupina filmu, porozmýšľam ešte nad štvrtou hviezdou. (10.11.2014)

Svou premisou snímek přímo svádí k lacinému moralizování a emocionálnímu vydírání, Daniel Ribeiro se však ukazuje jako empatický tvůrce, který si děj snímku několikrát pořádně promyslel. Na příběh dospívajícího chlapce, který se narodil slepý a začíná prožívat svou první lásku, se dívá s porozuměním a trochu jinou optikou, než je zvykem. A napomáhá mu k tomu právě i ono výše zmíněné postižení. To skrze něj lze sledovat Leovo nazírání na sebe samého. Hoje Eu Quero Voltar Sozinho není příběhem o přijímání a objevování sebe samého. Místo otázek „Proč zrovna já?“ se Leo pouze táže „Proč mě nevnímáte jako každého jiného?“. Snímek je poměrně silný v těch nejobyčejnějších momentech, dost často se ale ke „klíčovým scénám“ dostává zbytečně násilným a doslovným způsobem (kino, západ slunce). (31.07.2014)

Námet nie je pre mňa nejak zvlášť zaujímavý, aj keď podobných filmov som už videl dosť. Tento snímok mi však prišiel niečím výnimočný. Hlavne tým, ako sa postavil k tejto citlivej téme a ako ju s humorom a s nadhľadom podal divákovi. Bez zbytočného pátosu, sentimentality, ufňukanosti alebo "hlbokomyseľných" múdrostí. Len dvaja chalani, dievčinka a zvláštny trojuholník medzi nimi. Do toho sem-tam nejaké posmešky, viac ani nebolo treba. Príjemná a pozitívna pohodovka. 75/100 (22.03.2017)