Kruté radosti

Juraj Nvota se učil od těch nejlepších. Ale s vlastními celovečeráky přichází poměrně pozdě. Po Krutých radostech vznikají jen filmy Muzika, Eštebák a Rukojemník, což není mnoho. Nicméně odvážný námět a první dospělá role Táni Pauhofové činí z Nvotova debutu nezapomenutelný zážitek, který zůstává dlouho v paměti. Předválečný život na slovenské vesnici připomíná osudy lidí z Palánku tak, jak je zachytil Ladislav Ballek. Osudy lidí určují jejich základní potřeby a pudy, emoce jsou čisté, ale nestálé. Ondřej Vetchý nepůsobí jakkoli nevhodně a skvěle zapadá do toho slovenského obsazení. Výprava je funkční. (12.11.2021)

Divný zvyk míchat drama s komedií. Kruté radosti jsou jednoznačně drama. A ještě divnější zvyk dávat dobým filmů jen průměrné hodnocení. Pravdou je, že se současné slovenské tvorbě nijak intenzivně nevěnuji, ale tohle je jeden z nejlepších novodobých slovenských filmů, které jsem v poslední době viděla. (09.12.2014)

Krásný příběh o dítěti, které ze všech dospělých sejme jejich faleš a pokrytectví, ale samo si přitom vyrobí první "dospělou" jizvu. Škoda, že si tvůrci víc nepohráli s atmosférou maloměsta, a věčná škoda, že ve snaze po pozitivním konci nakonec vyrobili tak nepochopitelný a nesmyslný závěr, který do značné míry popírá celou jejich dosavadní snahu. Jinak herci jsou výborní - od Táni Pauhofové přes Ondřeje Vetchého až třeba po Milana Mikulčíka! (10.02.2003)

Príjemná dráma nás zavedie do 30. rokov minulého storočia. Ondřej Vetchý v úlohe notára, ktorému nabúra život príchod jeho dcéry Valentíny (Táňa Pauhofová). Snímka ukazuje prepletené vzťahy v malomestskej spoločnosti a robí to na konaní rôznych typov postáv. Mne sa najviac páčila dvojica Táňa Pauhofová a Milan Mikulčík, aj keď v závere to dopadlo ináč. Oceňujem retro výpravu a dobrú stopáž. (30.09.2024)

,,ASPOŇ UMREL NA PRESLADENÝ ŽIVOT, NIE? PEKNÁ SMRŤ." ,,NIE, DOSTAL KVAPAVKU!" ,,NA KVAPAVKU SA NEZOMIERA." ,,TAK TO BOL SYFILIS!" __ Kedysi boli ,,Kruté radosti" jedným z mála počinov,  ktoré vedela naša kinematografia behom roka vyprodukovať a bola im preto venovaná aj väčšia pozornosť. Možno aj z dôvodu, že išlo o posledný film Júliusa Satinského, ktorý tu dostal málo výraznú úlohu a preto herecky najviac upútali akurát dospelá Pauhofová a Mi-mi-lan M-mikulčík. Námet je však ako z telenovely, kde každý rieši každého a výsledok ide celý od nikam k nikam.  Výrazne lepšie sú na tom formálne kvality filmu, čo napokon prekvapivo postačuje ku štandardnému diváckemu zhliadnutiu. (1107. hodnotenie, 45. komentár k filmu) (30.03.2021)