Le Pacha
La fredda alba del commissario Joss
Paša
Pasha
Režie:
Georges LautnerKamera:
Maurice FellousHudba:
Serge GainsbourgHrají:
Jean Gabin, Dany Carrel, Jean Gaven, André Pousse, Robert Dalban, Maurice Garrel, Maurice Auzel, Yves Barsacq, Louis Seigner, Jean Sobieski, Serge Gainsbourg (více)Obsahy(1)
Šperky za milióny dolarů ve speciálním voze doprovázeném eskortou jsou na cestě k letišti Bourget. To je začátek rychlé, precizní a efektivní loupeže. Kdo by podezříval velitele konvoje, inspektora Gouviona, že je ve spojení se zločinci? Dělení lupu skončí masakrem. Čím méně přeživších, tím více zůstane pro ostatní. Tato brilantní akce pěkně rozvíří hladiny policejních vod a obzvláště se dotkne superintendanta Josse, který má půl roku před odchodem od kriminální policie do důchodu. Oba jsou totiž staří přátelé ještě z klukovských let. Když je Gouvion nalezen mrtev, Joss nevěří příběhu o nešťastné náhodě a pouští se do vyšetřování na vlastní pěst… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (109)
----- "Mít svý requiem, to je velká věc - pro chlapa, co byl … pitomec.“ ----- Úvodní píseň víceméně vystihuje situaci. Snímek se vyznačuje buldočí houževnatostí a neústupností - stejně jako komisař Joss, který při vyšetřování postupuje rozvážně, neúnavně … a nelítostně. Protože staré kamarády obyčejně neházíme přes palubu jen proto, že zjistíme nějakou vadu na kráse jejich charakteru - a není přitom důležité, jestli jsou živí nebo mrtví. ()
Na filmu se poved začátek a konec. Prostředek je takovej nemastnej, neslanej a docela nudnej. Samozřejmě, že Jean Gabin v roli detektiva je skvělej jako vždycky, ale celkově to neni žádná velká sláva. Co se týče dabingu, kterej všichni vychvalujou, tak jako dobrý. Ale to, jak je předabovanej/přezpívanej Serge Gainsbourg, je fakt úlet. 60% ()
Film sice postrada vetsi napeti, ktereho se dockame jen na vybornem zacatku a typickem kriminalnim konci. Nesouhlasim ale, ze film je bez atmosfery. Vynikajici vyber hercu pro zaporne postavy, krasne zeny, suchy humor policistu, vyborna hudba a zvuk. Zajimave natoceno, zvlast klub Hippies, fotky kriminalniku atd. ()
A pak že prej si starý dobrý kriminálky vystačí bez krve a spousty mrtvol. Nepočítal jsem to, ale tady v první čtvrthoďce připadá cca jedna mrtvola na minutu. Pak se odvíjí místy nudný, jindy docela zmatený příběh, kterej Gabin sám nezachrání. Padá spousta jmen a přezdívek, přičemž málokdy máte šanci si k nim připojit správnou tvář, ostatně i dvě hlavní postavy to bystře komentují: "Kterej Emil? Znám dvacet Emilů." Fascinovaně jsem hleděl na Dany Carrel, vážně tu nevypadá na hodně přes třicet a už padesát filmů za sebou, spíš vzorová ukázka debutující porcelánové panenky. A potěšila mihnuvší se Noëlle Adam. ()
Tak to je poprvé, co jsem hodnocením změnil modrý film na červený. Kdoví jak dlouho to vydrží. Prakticky nejde o žádný zázrak, víceméně jde o konverzačku, která tohle krimi posouvá do pseudožánru gangsterka - hodně keců, hromada velkých drsňáků a málo olova. Gabin klasicky bez hnutí brvy až do poslední scény, ale ostatní se snaží. Je to taková krimi jednohubka ze zlatých časů telexu, poštovních vlaků a licousů. Co se tady nedá přehlédnout, tak famózní dabing. Tehdy to byl opravdu vlastní kumšt a polovinu postav nemluvil Bohdan Tůma. Tady je i přezpívaná ústřední písnička a Pepíček Zíma to zvládl excelentně, což posouvá tento film o tu zmíněnou hvězdičku víš. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (3)
- Ač měl konzervativní Jean Gabin averzi k vulgaritám a stavěl se rezervovaně k faktu, že ne snadno odhadnutelný – skandální, prokletý básník, ale nadaný, nezařaditelný velikán hudby Serge Gainsbourg bude jedním z jmen ve filmu, tedy především a hlavně skladatelem hudby pro film, postupně se sblížili. Zatímco podle scénáře se ve filmu jen letmo a nevraživě oba pozdravili ve dveřích, po natočení této sekvence spolu více než hodinu diskutují o kinematografii, hudbě, literatuře a dalším. Po uvedení filmu do kin odmítnou některé rozhlasové stanice jeho, dalo by se přeložit jako „Requiem za kreténa“, pustit. A je, jako nikoli jediná jeho skladba, ve Francii cenzurována. Gabin nato dojel osobně urazit tehdejšího ministra vnitra a Sergimu Gainsbourgovi napsal: „Nedělej si příliš starosti, bezpochyby se pánové cenzoři cítili terčem tvé písně.“ (AlDelon)
- Ve filmu používají policisté modré coupé Matra M530 s motorem V4, umístěným před zadní nápravou. (Scott67)
- Skladatel hudby k tomuto filmu Serge Gainsbourg v něm hraje zpěváka Émilovy kapely, zpívá šanzon "Requiem pour un con", který napsal jako ústřední píseň filmu společně s Michelem Colombierem. (Snorlax)
Reklama