Facka

Docela mě to chytlo, ale na začátku 4. dílu jsem si uvědomila že mě to vlastně vůbec nebaví :D Tak na to prostě už koukat nebudu. Ale Peter Sarsgaard je v tom naprosto skvělý. Vlastně všichni herci jsou vybraní skvěle. Jen mě nebaví poznávat jednu postavu v jednom díle a pak další v dalším díle. Takže dál nic. 2* (08.03.2015)

Vůbec to není tak špatné, jak se zde může zdát, pravý opak je pravdou! Tedy, za dvou předpokladů - že jste ročník 1975 - 1970 a že budete bohorovně ignorovat zápletku s fackou, kdy se všichni hroutí a dostávájí infarkty z toho, že kluk (spratek) dostal facáka a autora by poslali na elektrické křeslo. Jednotlivé vhledy do toho, kterého jedince mohou být nudné, ale takový už život bývá, velmi dobře vystihují, že nic není černobílé a každý má své chvilky... To, jak se podařilo komplexně ukázat na každém aktérovi, že (téměř) nikdo není čistě zlý nebo hodný, že nátura a psychika jsou velmi složité mechanismy a člověk se nevyzná sám v sobě, natož druhých, je až nevídané. Bohužel, díky prostředku, kterým se scénář k tak skvělému výsledku dopracoval (skvělé obsazení a výkony, tedy až na přemakeupovanou umu Thurman, snažící se zakrýt, jak špatně na svůj věk vypadá) - facce dítěti na grilovačce - se sám zazdil a je to ohromná škoda. Hodně, ne-li většina diváků, tedy těch, kteří by měli být cílová skupina, pro ty ostatní Slap rozhodně není, odzívne, neprávem, celou sérii po úvodním dílu, který je matoucí. Když totiž vydrží, zjistí, že nejde o to, že Amíci jsou totálně šibnutí a za facku vás dají do vězení, ani se neřeší, zda děti bít či nebít. Je to o vztazích a hlavně charakterech, jak jsme každý jiný, hodně jiný, ale neměli bychom se nechat tím ovlivnit k souzení druhých jenom proto, že já jsem kliďas a on pruďas či já empatik a on cynik. Tak jednoduché to není a The Slap to zachycuje velmi působivým způsobem. A finálový díl se soudem a Richiem je dokonalý, vybízel k nechutnému patosu, ale režisér to ukočíroval bravurně. Já smekám. (Nebavil mě jen díl o Connie - jediné nečtyřicátnici, a zmíněný makeup Umy Thurman) (16.09.2015)

Veľmi dobre ukázané, aký chorý je právny systém, minimálne ten americký či anglosaský, že z jednej pudovej facke nevychovanému faganovi sa pomaly ide odsúdiť na trest smrti. Zároveň zrkadlo toho, čo to môže spôsobiť, ako to môže rozvrátiť vzťahy v rodine, aké vážne veci to môže odhaliť a ako to môže nielen ublížiť, ale niekoho postaviť až na pokraj smrti. V tomto je myšlienková sila seriálu. Herecká sila tu je hlavne menami, ale v čom to sila nie je, je vzťah k postavám, z ktorých je každý prvý zmrd. Teda každý. Všetci podvádzajú, všetci sú mentálne retardovaní a vlastne hoci máme jasný názor na to, čo sa stalo a nestalo, nefandíme vôbec nikomu, lebo každému tu z malého odtlačku na lícach na dve minúty totálne drbe. (15.04.2024)

62%? Těší mě, že jsem se nenechala odradit a znovu důvěřovala Lise Cholodenko. Ta ženská dokáže perfektně udržet rovnováhu mezi osobitým civilním výrazem s jemnou psychologií postav a produktem pro diváky, v tomto případě hlavně pro ty, co mají něco odžito a občas se ponoří do labyrintu svědomí, aby si v sobě a ve svých vztazích udělali pořádek. Facka je výloha, v níž se můžem vidět jak v zrcadle, je tu všechno máslo na hlavě. Je tu ale i pozvolná očista a uvolnění. Jedna facka, osm pohledů, bezpočet pohnutek, 5*. (08.04.2016)

Vysoce nadprůměrný seriál, příběh, který autoři museli mít nažitý, jinak by stěží dosáhli takové věrohodnosti a přesvědčivosti. V podstatě velmi jednoduchými, ale niternými prostředky rozebrali do nejjemnějších nuancí psychologii všech postav, z nichž mnohé člověku lezou na nervy, ale přece musí připustit, že je lze pochopit - takové lidi přece kolem sebe máme a známe. Banální spouštěč - facka uštědřená nesnesitelnému spratkovi, jež mu patří, rozžehne požár v rodinných vztazích, v názorech na volnost výchovy, na skomírající tradice, na lásku, nevěru. na kompletní život. (24.06.2017)