Režie:
Rajko GrličKamera:
Branko LintaHudba:
Duke BojadzievHrají:
Nebojša Glogovac, Dejan Aćimović, Ksenija Marinkovič, Božidar Smiljanić, Mladen Hren, Robert Ugrina, Daria Lorenci, Nina Rakovec, Zdenko Jelcic (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vysokoškolský učitel Vjeko (60) zasvětil celý svůj život studiu chorvatského jazyka a historie. Žije v zanedbaném a špinavém bytě v centru Záhřebu se svým otcem Hrvojem. Vjekovi tragicky zahynula láska jeho života - Bobo. V jeho životě je teď jediná věc, která ho těší. Noční procházky během nichž putuje prázdným městem, kdy má na sobě make-up a ženské šaty. Jednou v noci ho přepadne skupina mladých mužů, porazí ho, pomočí a nechá v bezvědomí ležet na ulici. V nemocnici se o něj stará Maja (48), zdravotní sestra žijící v suterénu stejného domu. Později mu Maja pomůže vrátit se domů a začne se starat nejen o Vjeka, ale i o jeho nepohyblivého otce. Tak začíná příběh tří zcela odlišných lidí, kteří žijí ve stejné budově a kteří se nečekaně a proti své vůli sejdou a jsou na sobě navzájem závislí. (Bioscop)
(více)Videa (1)
Recenze (22)
V tomto případě jsem měl skutečně pocit, že se dívám na film ze současnosti. A navíc film optimistický. Film o tom, že alespoň v tomto (a jemu podobných) případech je možno dojít ke smíru četniků, ustašovců a partyzánů (a zde navíc nenoacistů), který v minulém století dvakrát eskaloval. A není to jen příběhem samotným, citlivá režie Rajka Grliče má na tom nesporně velký podíl. Nebo se "Ustav Republike Hrvatske" promítl i do života jednotlivých hrdinů? ()
Aj napriek tomu, že som tohto námetu už prejedený, pretože čo film z Balkánu, tak to len o nejakej krivde medzi národmi a o vojne, no som milo prekvapený akú atmosféru tu dokázal režisér navodiť. Pritom ten dej bol taký jednoduchý, no zároveň i povedal toho strašne veľa a nemyslím tým len psychológiu ľudskej duše. Snímok totiž ponúka i pomerne plastický obraz na dejinné zázemie ľudí v tej krajine a širšie súvislosti okolo príčin sporov, ktoré tu dodnes trvajú. A to pútavým až uhrančivým spôsobom musím podotknúť. Nadpriemer. 75/100 ()
Veľmi civilne a autenticky pôsobiaca komediálna dráma. Dokonca som prekusol aj to, že sa u nás zaujímame iba o filmy z Balkánu, kde sa stále riešia tie isté problémy súvisiace viac či menej s relatívne nedávnou občianskou vojnou. Možno sa tam ani nič iné nenakrúca, ale o tom pochybujem. Bobo stojí na výborných hereckých výkonoch troch hlavných protagonistov, ktorým dopomáhajú aj skvelo napísané dialógy, občas ale pomôže aj nejaký ten pohľad alebo pohyb tela, aby divák vycítil pocity postáv. Ten sa občas aj zasmeje, stále však iba pri scénach vychádzajúcich z reálneho života a nie na nejakých scenáristických konštruktoch vycucaných z prsta, ako sme pri mnohých komédiách zvyknutí. Skôr však ide o civilnú drámu. ()
Z filmu ide taká ľudskosť, akú by som od balkánskeho filmu vôbec nečakal. Aj tá nevraživosť medzi Srbmi a Chorvátmi je v celkom inej rovine, ako som mal možnosť vidieť doteraz. Byť v Chorvátsku homosexuálom alebo byť Srbom je veľmi podobné, a keď sa navzájom potrebujú, hoci so zaťatými zubami, vzniká dráma, ktorá ide intenzívne pod kožu. –––– Moja drahá! Nikdy v živote ste nemilovali muža tak, ako ja. –––– Nechaj tak! Toto je len pre švihákov, ktorí ovládajú Ústavu. ()
Značně hořká, ale přece jen komedie o Ústavě? Chorvati zabodovali už námětem, ale povedlo se jim i jeho zpracování. Navíc ty věty citované z nejvyššího chorvatského zákona v tomto příběhu postav plných předsudků a nenávisti ještě více vyniknou. A konec je kupodivu pozitivní (což ostatně ke komedii sedí lépe). ()
Reklama