Kaňka do pohádky

Kańka do pohádky režiséra Oty Kovala je uečena všem dětem i dospělím, kteří mají rádi hru s fantazií. Nechybí v ní tajemství, napětí, zázraky a kouzla, ale ani normální život dětí na sídlišti velkého města. Výtvarně vytříbený snímek přibližuje divákům dílo Jozefa Lady - malíře, který značnou část tvorby věnoval dětem. Způsob vyprávění, typický pro téměř všechny Kovalovy filmy, vytváří jemně zasněnou atmosféru, v níž se současný příběh může díky kouzlu odehrávat i v minulosti vzdálené několik desítek let. (29.07.2012)

Napůl reálný příběh napůl fantazie vytvořena pomocí obrázků umělce Lady. Film je jako pohádka určen pro malého diváka. Zpracována je typickým rukopisem osmdesátých let minulého století. Mě osobně tato fantasy nějak zvláště nezaujala. Ale dětem se tato zajímavě pojatá látka musela a snad i dnes může líbit. Vždyť jakékoliv příběhy s živými zvířaty jsou líbivé a zajímavé. Dětské role jsou zahrány přesvědčivě a hlavní představitelka Fuchsová měla prostě talent. Stejně tak reálný se jevil představitel pana Lady Patočka. (26.12.2009)

Poněkud bláznivá ale určitě i netradiční a zajímavým způsobem pojatá česká pohádka o kouzelné inkoustové kaňce, obrázcích pana Lady a krávě v oddělení ztrát a nálezů. Pan Lada ztvárněný Josefem Patočkou, byl dobrý, téměř Ladův vystřižený originál. Nejde o klasickou pohádku, ale o hru s realitou a fantazií, kde nechybí tajemství, zázraky ani normální pražské sídliště. Hlavní roli s tu vystřihla Žaneta Fuchsová, která byla vedle Tomáše Holého bezpochyby největší dětskou hvězdou českého filmu, kterou se však nakonec nečekaně nestala. Na filmu oceňuji jednak dobrý a zajímavý nápad a pak samozřejmě Ladovy obrázky a také hudbu s Koptovi texty v podání Bambini di Praga. Jako malému se mi to velmi líbilo, ta představa byla skutečně krásná, nicméně klidně i dnes s dětmi bych se nato podíval znova. Patřil jsem k těm důvěřivějším dětem, a kdo v té době také ne... (01.05.2007)

Krapet nudný film o přeskakování mezi realitou a pěkným světem Josefa Lady. Obsahuje otravné elementy, jako je dítě s kočárkem či kráva Javora, na druhou stranu ale dokáže být i poučný – právě kráva se ocitá ve stanici metra Budovatelů (dnes Chodov) hned rok po jejím skutečném otevření (1980). Při hře na piano tu jsou dobře ukázány paralely mezi "Kočka leze dírou" a Smetanovou "Vltavou". (29.04.2018)

Ladovo obrázky mám velmi rád a proto tato pohádka patřila vždy k těm oblíbeným. Na druhou stranu musím ale uznat, že již na první pohled jde poznat , že jde o silně předrevoluční film a téměř z každého snímku mimo Ladovo obrázky, jdou vidět krásy socialistického budovatelského programu (sídliště, stavby, chlapec tlačící kočárek ..... (29.12.2004)