Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofick�� filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Videa (5)
Recenze (1 630)
V rámci cenzury urážek a vulgarismů nebudou takovéto výrazy zobrazeny, aby nedocházelo k prznění mravní výchovy mládeže. Takže, je to ........ ........., přeceňovaná ...... a ........ ...., odvázaný z toho může být snad jen ....... ......... ......, nebo ......... .....!!! A že já ....... ..... se na to vůbec díval. .....! Ba co víc, ........... ..... Kubrick, který je ..... a byl by schopen každého .......... ......... unudit xmrti, to konečně dokázal. ........ ..čovina!!! A víc nemám, co bych dodal. ()
Fantazie Stanleyho Kubricka neznala mezí. To byla první věc, která mě ihned po skončení filmu napadla. Přiznám se, tohohle filmu jsem se bál. Jednak jsem už několikrát slyšel, že tohle je film hlavně pro intelektuály (ke kterým se já nepočítám) a pak před pár měsíci, když jsem hodnotil (celkem negativně) Solaris, tak někteří se tam zmiňují, že to je něco jako 2001. A dnes, po 42 letech od vzniku tohoto filmu, jsem jej konečně zhlédnul. A hodnotím jej dost kladně. Ze začátku jsem si říkal, co to sakra je, proč to tak je, jaký to má smysl (scéna úsvitu lidstva), ale jakmile se film přehoupl dál, tak má mysl začala skládat kousky jako puzzle až jsem nakonec… pochopil? Nepochopil? To u tohoto filmu je strašně těžké říct. Nicméně, co můžu říct je to, že jsem pochopil, proč tam byl ten úvod s opicemi. Další věc, kterou bezpochyby každý zná, je ona slavná, působivá, leč dnes mnohými zneužívaná znělka. Ale přesto, že já ji slyšel už tolikrát a většinou to bylo míněno parodicky, mě dokázala ohromit. Určitě si seženu prodlouženou verzi a znovu se podívám, protože tohle je klasika. Ano, navzdory tomu, že filmu dám "jen" 4 hvězdy (místy jsem se nudil) mně nedělá problém označit tohle dílo za klasiku. UPDATE: Po přečtení knihy musím chtě nechtě zvednout hodnocení - mnoho věcí se mi teď jeví mnohem jasněji a vlastně mám chuť si to pustit znovu s tím, co už (díky knize) vím. Ano, snažím se zde napsat, že pokud si nejdříve přečtete knihu a pak se podíváte na film, tak budete mít výhodu. ()
To by mě zajímalo kdo to bez přečtení knihy pochopí. Kubrick nějak z čistokrevné Clarkovy sci-fi udělal něco velice divného. Ano začíná to stejně, zhruba, pak jako kdybychom přeskakovali kapitoly a konec, který jsem považoval za důležitý, tady jaksi není. Filmu chybí účel, který je v knize poměrně dobře popsán. Cesta prostorem je prezentována jinak. Místo Saturnova měsíce se letí jen k Jupiteru. Je tu spousta odchylek, které mě mrzí, ale spousta věcí, které předčily má očekávání. Černá deska nebo třeba pohodářský sympaťák HAL 9000 zůstal stejný. No víceméně docházím stejně k závěru, že srovnávat se moc nedá právě kvůli jisté osobitosti, které obě média mají. Snad jen místy mě mrzela zbytečná roztahanost způsobená nejspíš Kubrickovou fascinací prázdým vesmírem. Hvězdička dolů je za jistou pitoresknost v první půli, která je způsobena tím, že "budoucnost" místy stále působí jako 70tá léta, zároveň je však neuvěřitelně pokroková a promyšlená. Je to čistě subjektivní pohled na věc a starým pardálům to asi ani nepříjde, jenže já jsem v tomhle ohledu dost choulostivý. Může za to právě ta věc, že snímek předběhl svou dobu. Díky tom ale stanovil jisté standardy v žánru takže... pff. ()
Výjimečně odosobněný vizuální zážitek. Vesmír a lidé. Obrazová esej na téma nadčasovosti... PS: Počítač, který převzal vládu nad lodí, se jmenoval HAL. Zkuste si posunout ta písmena o jedno dál v abecedě...a dostanete zkratku IBM...i když to Kubrick osobně popírá a přičítá to shodě okolností, je to náhoda více než prognosticky varující... ()
To fascinujúce pomalé tempo s majstrovskou veľkolepou hudbou hudobných velikánov je jedinečné, neprekonateľné, no keby som si občas nezapol zrýchlený posuv, neviem, či by bol môj finálny výsledok tam, kde je teraz. Pomerne žiadny príbeh rozvinutý do nečakane pútavého, vyše dvojhodinového sci-fi monštra, môže byť vizitkou len totálneho génia, akým Kubrick určite bol. Niektorí vizuálni mágovia, hudobní filmoví producenti by sa aj dnes červenali a Kubrick svojim vizionárskym dielom postavil latku tak vysoko, že nielenže ju v tomto rozmedzí sci-fi štýlu asi nikto nepreskočí, ale ťažko sa jej v takomto ponímaní niekto čo-len dotkne. Ja teraz len tíško závidím ľuďom, ktorí to mali tú časť pozrieť si na plátne. Asi aj preto zatiaľ (len) 85%. ()
Galerie (329)
Photo © 1968 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zajímavosti (242)
- Film by nemohl být realizován bez pomoci americké agentury NASA. Jejím prostřednictvím filmaři navázali kontakt se 40 institucemi, zabývajícími se kosmickými lety. (raininface)
- Na věku HALa (Douglas Rain) se Arthur C. Clarke a Stanley Kubrick nemohli shodnout; v knize jsou mu čtyři ("narozen" 12. ledna 1997) a ve filmu devět (12. ledna 1992). (Trainspotter)
- 2001: Vesmírna odysea byla prvním filmem, ve kterém se objevilo úplně nové logo MGM. Šlo zároveň o poslední film zobrazující přistání lidí na Měsíci předtím, než na Měsíci skutečně lidé přistáli. (HellFire)
Reklama